Duka ustoupil. Katedrála je majetkem státu

Po bezmála osmnácti letech soudních sporů se církev vzdala. Pražský arcibiskup Dominik Duka a prezident republiky Václav Klaus včera podepsali dohodu, podle níž církev stahuje svou ústavní stížnost, která se týkala vlastnictví katedrály svatého Víta.

V platnosti tak zůstává loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu, který potvrdil, že vlastníkem svatovítské katedrály je stát. Chrám by nyní mohl změnit majitele jedině po případné právní úpravě.

Katolická církev se přitom se státem soudila od roku 1992. Soudy za tu dobu několikrát přiřkly katedrálu církvi, v roce 2007 ale Nejvyšší soud předchozí rozsudky zrušil a církev předala svatostánek zpátky státu. Ještě loni církev reprezentovaná tehdy kardinálem Miloslavem Vlkem na toto rozhodnutí podávala ústavní stížnost a v případě jejího zamítnutí byla připravena se soudit třeba až u evropského soudu ve Štrasburku.

Duka a Klaus včera podepsali dohodu, která umožňuje užívání katedrály jak k liturgickým účelům, tak k reprezentačním a k běžnému návštěvnickému provozu.

"Církev bude o katedrálu pečovat jako o metropolitní chrám a stát jí k tomu bude vytvářet a zajišťovat potřebné materiální podmínky. O údržbu a provoz této prvořadé národní památky budou stát a církev pečovat společně," řekl po podpisu dohody Klaus.

Arcibiskup připomněl, že podle biblické tradice katedrála patřila Bohu a pak sama sobě, a církev ji pouze spravovala. Podle vyjádření arcibiskupství se na tomto náhledu nic nemění.

"Zbavili jsme se ostudy"

Hrad církvi na oplátku za její vstřícné gesto poskytne k užívání dva domy, které jsou potřebné pro spravování katedrály - Staré proboštství a takzvaný Mladotův dům. O obě nemovitosti se přitom bude také starat stát. Kromě nich získala církev dohodou ještě jedno plus. "Zbavili jsme se jedné ostudy, která nám byla vytýkána," řekl HN Dukův poradce Milan Badal v narážce na vleklé soudní spory.

Podle Badala ani nehrozí, že by církev svým ústupkem mohla v budoucnu přijít o vliv na osud katedrály. "V prohlášení je kodifikována možnost společné správy. Z ní vyplývá, že ať už by byl vlastníkem kdokoli, vždycky by se stejně rád s tím druhým domluvil, aniž by bylo třeba se znovu a znovu soudit," řekl poradce arcibiskupa.

Včerejší dohodu pozitivně přijali politici napříč celým spektrem. Šéf křesťanské frakce ČSSD František Bublan v ní vidí přímo symbolický význam: "Jde o krok, který naznačuje spojení nejen státu a církve, ale i církve a společnosti. Stát nebo společnost církve potřebuje. A naopak, že církve bez společnosti nic neznamenají."

Za správné řešení dohodu označili i předseda ODS Petr Nečas, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a šéf křesťanských demokratů Cyril Svoboda, uvítal ji i předseda vlády Jan Fischer.

Novinkou při spravování svatovítského chrámu je také vytvoření Rady katedrály. Jejími členy jsou držitelé sedmi klíčů od Korunní komory, tedy prezident, arcibiskup, předsedové obou komor parlamentu, premiér, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor Prahy. Společně mají pečovat o stav a provoz chrámu.

Ani zde se církev necítí poškozena, přestože má v sedmičlenné radě jen dva zástupce. Podle Badala do liturgických záležitostí církvi stejně nikdo mluvit nebude. Společnou shodou zástupců státu, církve a obce lze prý snáz získávat prostředky na provoz a opravy.

"Není to míněné jako Rada, která by vytvářela nějaké vnitřní bloky a přehlasovávala se. Má radit, jak při správě postupovat co nejlépe, je to spíše rada sedmi gentlemanů," řekl Badal.

Dukovi stačilo pár týdnů

Dohoda byla uzavřena jen půldruhého měsíce poté, co se funkce pražského arcibiskupa ujal Klausův přítel Duka. Jeho předchůdce Vlk trval na tom, že se církev o chrám má soudit.

Podle jeho starších vyjádření mu přitom nešlo o to, aby soud určil vlastnictví. Měl spíše připustit, že v roce 1954, kdy podle vládního nařízení chrám přešel do "vlastnictví všeho lidu", byla pošlapána práva církve. Rozhodnutí Nejvyššího soudu napadal kardinál s tím, že soudce František Ištvánek byl před rokem 1989 členem KSČ, a tudíž není nestranný. Soud argumentoval tím, že církev nebyla vždycky jediným vlastníkem chrámu, a navíc neměla podávat žalobu určovací, ale restituční.

Reakci Miloslava Vlka na včerejší dohodu se nepodařilo získat, je dlouhodobě v Jeruzalémě.

Stát versus církev

Stát předal chrám církvi...

V roce 1954 přešla katedrála svatého Víta nařízením vlády do vlastnictví "všeho lidu". Tři roky po sametové revoluci podala církev žalobu na určení vlastnictví, o dva roky později byl vlastníkem katedrály určen Katolický metropolitní kostel u svatého Víta a chrám vlastnil sebe sama. V roce 1995 se ale případ kvůli procesním chybám vracel na obvodní soud. V letech 2005 - 2006 soudy přiřkly chrám a přilehlé nemovitosti církvi a Hrad jí musel katedrálu předat. Od září se za vstup do svatovítské katedrály začalo platit.

...ta ho musela vrátit

O necelý půlrok později ale Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsudky a církev v dubnu 2007 předala katedrálu zpátky Hradu. Soudy následně určily za majitele katedrály stát, toto rozhodnutí loni v březnu potvrdil i Nejvyšší soud. Proti jeho rozhodnutí podala katolická církev ústavní stížnost. Kardinál Vlk se hodlal v případě neúspěchu u Ústavního soudu obrátit na Evropský soud. Po včerejšku soudní spory končí.

Podpis
Prezident Václav Klaus a arcibiskup Dominik Duka podepsali dohodu o katedrále.
foto: čtk