Zdeněk Bakala: K čemu se hlásím

Před dvaceti lety mi sametová revoluce umožnila vrátit se do vlasti a opět zde žít a podnikat. Stále v České republice částečně žiji, trávím tu hodně času a právě do této země jsem umístil většinu svých dlouhodobých investic. Většinu zisků se snažím v této zemi reinvestovat, platím zde daně a zaměstnávám tisíce lidí. Proto mi není a nemůže být lhostejné, co se v této zemi děje: v oblasti politické, ekonomické a sociální. Velmi mne trápí devalvace pojmů jako je morálka, právo a sociální spravedlnost. Znepokojuje mne posilování politického vlivu komunistů, ale obávám se také neblahých důsledků velmi netransparentního financování politických stran.

Nechci a nemůžu být nad věcí

Z tohoto důvodu jsem se rozhodl přispět ke kultivaci politické kultury a to především v dlouhodobém horizontu. Začnu tím nejjednodušším způsobem, tedy přímou podporou těch demokratických politických stran, jejichž programy a chování představitelů dávají alespoň nějakou naději na změnu k lepšímu. Chci také vytvářet podmínky pro rozvoj nezávislé žurnalistiky - i proto jsem investoval do vydavatelství Economia. Chci pomoci vytvořit podmínky pro rozvoj neziskových organizací typu think tank, na půdě kterých by vznikal prostor pro veřejnou diskusi k zásadním tématům. Jde mi o posun celé společnosti směrem ke klasickým hodnotám západní demokracie, k jejich vytváření a dodržování. Cílem je podpora myšlenky, aby výkon politické funkce byl opravdovou službou veřejnosti. K tomu vede cesta přes vzdělávání, výměnu názorů a porovnávání se se zeměmi, ve kterých je tradiční demokracie pevně zakotvena. K tomu budou vždy tyto noviny napomáhat a k tomu by měly přispět i instituce, které za mé podpory vzniknou.

Aby bylo jasno - nejsem nekritickým příznivcem žádné ze stávajících politických stran. Jenže populismus obou stran na levé části politického spektra mne vede k přesvědčení, že Hospodářské noviny mají zřetelně dávat najevo, že ve sporu o to, kam má tato země politicky a ideově směřovat, nikdy nebudou jaksi blazeovaně "nad věcí."

Svým způsobem se považuji za světoobčana, moje rodina nyní bydlí ve Švýcarsku, často pobývám ve Spojených státech, kde jsem studoval a započal svou kariéru bankéře, každou chvíli mne byznys přivádí do Londýna či do Jižní Afriky.

Česká levice láká na strach

Troufám si tvrdit, že strany na levé straně českého politického spektra mají v tuto chvíli jen málo společného s moderní liberální a zodpovědnou levicí, tak jak ji znám ze světa. Politika těchto stran je na hony vzdálena politice Demokratické strany a administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy, která je mi v mnoha ohledech blízká. Nemá nic společného s britskou Labour party ani s civilizovanými levicovými stranami na severu Evropy.

Česká levice bohužel apeluje na velmi nízké instinkty a strach. Strach lidí ze změn, strach lidí z nového. Straší lidi zrušením zákoníku práce, přestože dobře ví, že něco takového není možné. Straší lidi tím, že budou muset v hotovosti platit všechnu lékařskou péči. Brojí proti školnému a systému dlouhodobých státních sociálních půjček na vzdělání. Přitom bez investic do kvalitního vzdělání - a školné je k tomu vhodné a nutné jako zdroj peněz i motivace - nemůže Česká republika ve stále tvrdší konkurenci globalizovaného světa vůbec obstát.

Místo toho strany na levici apelují na neudržitelné jistoty, nákladný a přebujelý stát, využívají nízkých a zavrženíhodných instinktů jako je závist a zneužívají strach lidí. Leckdo nad nejrůznějšími populistickými sliby mávne rukou, s tím, že to jsou jenom sliby, že po volbách česká levice - bude-li vládnout - na sliby zapomene a bude vládnout, "normálně" či rozumně. Na to nelze sázet. Nedávný vývoj v zemích, jako je Maďarsko, by měl sloužit jako varování: jsou politici, kteří velmi ochotně plní populistické sliby i když už kampaň skončila a jsou pak schopni zemi přivést takřka k úpadku.

Věřím v neobyčejné lidi

Levice apeluje na "obyčejné lidi." Já spíše věřím v neobyčejné české lidi. Lidi neustrašené, hrdé, odvážné, samostatné, zodpovědné, pilné, lidi kreativní a nápadité, kteří se nebojí nových výzev. Věřím, že takových lidí je v české společnosti nakonec většina a jsem přesvědčen, že tito lidé dominují i mezi čtenáři Hospodářských novin. Já si alespoň takové čtenáře přeji a věřím, že především takové čtenáře náš deník už má.

Zdá se mi bohužel, že strany na levé části spektra se přestaly zajímat o svět a jsou zcela izolovány od mezinárodních kontaktů. Nezajímá je Amerika, Asie, Británie ani Skandinávie. Byly doby, kdy se levicové strany tvářily proevropsky, nyní k evropským a světovým problémům mlčí. Obávám se také, že vzhlížejí více k Východu než Západu. Nízký zájem o dění a trendy v Evropě a ve světě se ale dá vyčíst i ostatním politickým stranám.

Osobně fandím politice idejí, principů, ideálů i rozumného "common sense" a nikoli laciného kšeftování a snaze vyobchodovat a směnit cokoli za jiné cokoli. Odmítám politiku vydírání a pokoutných a šmíráckých nabídek. Tento deník se nikdy nebude tvářit netečně, když si některé politické strany přejí učinit z občanů na státu závislou nesamostatnou a manipulovatelnou masu, která závidí úspěch a kterou si lze koupit lacinými sliby.

Hospodářské noviny zastávají jasně formulované hodnoty a názory. To ale nemění nic na tom, že nebudou nikomu nadržovat či přehlížet věci v něčím zájmu. Nebudou nikdy šířit žádnou ideologickou či stranickou propagandu, jsou platformou pro svobodné myšlení, výměnu názorů a diskusi. V HN jsou a budou dodržována přísná etická pravidla, žurnalistické standardy a kodexy západního střihu. Jsou to noviny názorově ukotvené a vyhraněné, ovšem nezávislé na jakékoliv politické straně.

K čemu se hlásím

Tyto noviny staví na hodnotách, které považují pro rozvoj této země za klíčové. Chtějí moderní a úsporný stát, který neomezuje svobodu a aktivitu svých občanů. Chtějí jednoduchá, přehledná a vymahatelná pravidla, jednoduché, nízké a spravedlivé daně. Chtějí Českou republiku jako společnost lidí vzdělaných, lidí se zájmem o Evropu a svět a ne jako zemi lidí závislých na státu a populistických slibech. To je pravicový názor na svět. K tomu se tento deník, který vlastním, otevřeně a nahlas hlásí.

Zdeněk Bakala
Zdeněk Bakala je majoritní vlastník Economia a.s., vydavatele HN