Vzhledem k tomu, že v Evropské unii je sedmadvacet zemí, neuplyne snad ani den, aby se alespoň v jedné z nich právě nepořádaly nějaké volby. Česká republika proto není jediná, kde se nyní rozhoduje o nové vládě. Od ostatních zemí se však liší tím, že už přes rok chod státu řídí ministerský kabinet, který nemá plný politický mandát a který proto nemůže prosazovat zásadní rozhodnutí.
V pohledech ze zahraničí je cítit nejistotu, zda z hlasování vzejde stabilní kabinet, který bude schopen prosadit nevyhnutelné škrty. V jednom se však Česko od jiných zemí neliší: i tady se jako výrazné předvolební téma prosazuje hospodářská krize a stav veřejných financí.
V odhadech výsledku českých voleb nejsilněji zaznívají obavy z politického patu, jaký vznikl před čtyřmi lety.
"Situace, kdy by žádná strana nebyla schopna v rozumném čase ustavit fungující vládu, která by parlamentem protlačila rozpočet na příští rok, představuje riziko," napsala ve své analýze Raiffeisen Bank. Podle ní by reakce finančních trhů na nejasný výsledek voleb mohla být "masivní".
Otřesená Belgie
Obavy z dopadů krize v posledních měsících vytěsnily dříve tak časté strašení přílivem přistěhovalců, někde však zaznívá národní nota silně. Platí to především o Belgii, kterou čekají volby 13. června.
V Belgii padla vláda. Premiér odchod oznámil přes Twitter - čtěte ZDE
Belgičtí poslanci zakázali muslimkám nosit na ulici burku a nikáb - čtěte ZDE
Konstituční monarchie hledá stabilní soužití mezi Valony a Vlámy už po několik desítek let, letos však může být výsledek voleb dramatický. Ve vlámské části mají podle průzkumů velkou naději se prosadit nacionalističtí populisté z Nového vlámského zájmu, kteří prosazují rozdělení země.
Spořiví Nizozemci
O čtyři dny před Belgičany půjdou novou vládu vybírat Nizozemci. Stejně jako jejich jižní sousedé předčasně, v jejich případě se však premiér Jan Balkenende poroučel ne kvůli národním tahanicím, ale protože nezískal dostatečnou podporu pro tažení v Afghánistánu.
Pověstně spořiví Nizozemci reagují na současnou hospodářskou situaci, kdy eurozóna zachraňuje zadlužené Řecko, citlivě.
V průzkumech ztrácí dosud populární Gert Wilders, který získával hlasy kritikou přistěhovalců hlavně ze severní Afriky.
Domino na Dunaji
Den před Belgičany půjdou volit Slováci a i tady může národní téma rozhodnout o složení příští koalice. Před Bratislavou nová vláda vznikla v Budapešti a premiér Viktor Orbán slíbil, že krajanům žijícím v zahraničí udělí maďarské občanství. Ostrá reakce jeho slovenského kolegy Roberta Fica na sebe nenechala dlouho čekat.
Za spory na Dunaji je však ukryto ekonomické téma. Dvě třetiny Maďarů daly v dubnu hlas Orbánovi hlavně proto, že byli nespokojeni, do jakého stavu ekonomiku za osm let své vlády přivedli socialisté.
Pokud by ostrá výměna názorů mezi Budapeští a Bratislavou pokračovala, na Slovensku by z ní mohli těžit populističtí nacionalisté Jána Sloty. Během jara jim průzkumy předpovídaly přechod z vlády rovnou mimo poslanecké lavice. Vyhrocování napětí na Dunaji by tak mohlo slovenské národovce zachránit.
