Petr Honzejk: Vítěz poraženým a naopak

Volební víkend ani po dvou dnech nepřestává šokovat. S jeho výsledky padá hned několik mýtů. Především ten o rozdělení společnosti na dva přibližně stejně silné tábory, přičemž jeden žádné reformy nechce. Čeští voliči neslyšeli na populistické sliby třináctých důchodů, naopak si uvědomili, že státu jistot teče do bot.

Padl i mýtus, že volební systém je silnější než voliči. Dosud se tradovalo, že přepočet hlasů na mandáty neodvolatelně zvýhodňuje velké strany. Všeobecné znechucení ale dosáhlo takových rozměrů, že porazilo i přepočtovou metodu volebního systému. "Malé" strany se přiblížily na dohled "velkým".

Třetí vyvrácený mýtus hovořil o moci stranických sekretariátů. Do sněmovny prý nelze zvolit osobnosti, protože vždy projdou jména z čelních míst kandidátek. Voličský vzdor ale prolomil i tento zdánlivý axiom. Ve sněmovně nebudou Ivan Langer (ODS), Pavel Severa (TOP 09), Michal Kraus (ČSSD). Volič byl tentokrát skutečně suverénem. Stranickým kandidátkám navzdory.

Dvojčata v klinči

Rázným zásahem voličů končí celá jedna éra české politiky. Po Mirku Topolánkovi mizí i Jiří Paroubek. Odcházejí politická dvojčata, za jejichž působení se stala politická korupce normou, hrubost dominantním výrazovým prostředkem.

Patří k sobě stejně jako kdysi Václav Klaus s Milošem Zemanem. Jejich pojetí politiky jako mocenského kartelu ale v provedení Paroubka s Topolánkem zmutovalo v divokou variantu, ve které se veřejný prostor proměnil v kořist. Nebudeme upírat Mirku Topolánkovi jeho reformní zásluhy. Ale jeho klinč s Paroubkem poškodil Česko ve světě, srazil zemi v protikorupčním žebříčku Transparency International i žebříčku Světové banky Doing Bussines. Soupeření za hranicí přijatelného vyvolalo vlnu odporu, od ČSSD a ODS se odvrátilo více než milion tři sta tisíc voličů. Nové tváře v čele stran - Petra Nečase a Bohuslava Sobotku - přijměme s úlevou a opatrným optimismem.

Snazší úlohu má nepochybně Petr Nečas. Jestli o Mirkovi Topolánkovi platilo, že je to chlap, který má štěstí, má Nečas štěstí rovnou z pekla. Přesto že občanští demokraté ztratili nejvíc hlasů ze všech stran, Petr Nečas pravděpodobně sestaví vládu. Současně voliči dali "za uši" neoblíbeným figurám Ivanu Langerovi a Pavlu Bémovi. Nečas si s nimi nemusí špinit ruce. V boji o post šéfa ODS, pokud k němu dojde, zřejmě nebude mít konkurenci.

Ale když nedokáže vrátit ODS důvěru do podzimních komunálních voleb, bude mít vážný problém. Strana má silné zastoupení na radnicích a pokud by o něj přišla, nemusel by Nečas přežít. A ODS by v tom případě hrozilo, že přijde o pozici dominantní strany na pravicové části spektra. Víkendová porážka od TOP 09 v Praze je dostatečným varováním.

Pozice Bohuslava Sobotky je složitější. Musí bojovat na třech frontách. Pokusit se o nemožné a vyjednat vládu s účastí ČSSD. Současně musí začít hledat způsob, jak vyjít vstříc českým voličům. Ti jsou možná i nadále v jádru levicoví - ale jiným způsobem než si představoval Jiří Paroubek. Česko čeká na svou New Labour. Reformní, méně ideologickou, bez papalášů. A do třetice Bohuslav Sobotka bude muset svést ve své straně tvrdý boj o šéfovský post.

Legenda o Karlovi

Postparoubkovská éra české politiky nebude idylická. Nové strany, kterým voliči přidělili takřka mesianistický mandát, v sobě nesou řadu otazníků, které se mohou kdykoli proměnit v nebezpečné miny. Obě strany vznikly jako umělý produkt. V případě Věcí veřejných není úplně zřejmé, kde začíná strana Radka Johna a kde končí kmotrovská část pražské ODS, která přinejmenším v počátku stála u zrodu VV. Strana jako celek a její poslanci jako jednotlivci mohou kdykoli udělat cokoli.

TOP 09 je o něco průhlednější, ovšem pro jejího tvůrce Miroslava Kalouska platí, že je vyzpytatelný pouze ve své nevyzpytatelnosti. Legenda o hrdinném kapitánu Karlovi, který drží stranické kormidlo pevně v rukou (přičemž má na vše služebnictvo), zřejmě dlouho nevydrží.

Už v den voleb se objevily varovné signály, že politika v pojetí odmítnutém voliči nezmizí. Jsou to jenom střípky, které nemusí nic znamenat, ale přesto upomínají na již viděné: Zbrojař Háva s lahví vodky na oslavě vítězství u Miroslava Kalouska. Posezení pražské ODS ve Žlutých lázních za přítomnosti "kmotrů" Rittiga a Hrdličky, šéfa Sazky Hušáka a ředitele drah Žaludy. Televizní hádka o stamiliardovou ekologickou superzakázku, na které (proč asi) opravdu hodně záleží TOP 09.

Byznys bude při sestavování vlády hrát velkou roli. Teď jde o to, jestli to nebude role hlavní. A jestli vláda rozpočtové zodpovědnosti, jak ji nazývá Petr Nečas, nebude nakonec jen cudným závojem. Pokud ano, přestane v Česku platit, že národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.