Petr Honzejk: Jirko, Mirku, kam jdete?

Jiří Paroubek nabízel před volbami práci Mirku Topolánkovi. Prý by mohl být jeho konzultantem v energetice. Teď si může hledat práci sám.

Chyba. Země by se měla o své expremiéry postarat. Mirek Topolánek má pravdu, když se vysmívá možnosti, že by se mohl stát velvyslancem v USA. Pro expremiéra je to nedůstojná pozice. Nemůže podléhat svému bývalému podřízenému (ministru zahraničí). Stejně jako pro Jiřího Paroubka je nedůstojná pozice řadového poslance. Nic jiného mu zatím jeho strana nenabídla.

Minimum naznačují příklady z minulosti. Vladimír Špidla (eurokomisař), Josef Tošovský (Banka pro mezinárodní platby), Jan Fischer (Evropská banka pro obnovu a rozvoj). Ve všech případech peníze, které se k platu českého premiéra mají jako rozloha kontinentu k české kotlině. K tomu neviditelnost. A vliv. A moc.

Nepostarat se o expremiéra není nebezpečné, jen pokud je zdiskreditovaný až k trapnosti. Jako Stanislav Gross se svým bytem, strýcem Vikem a podpalováním směnek. Když společnost přežije bez větší újmy žaludeční problémy plynoucí z jeho následného zázračného zbohatnutí, dá dotyčný pokoj.

Jinak jsou neuklizení premiéři jako vratné lahve. Nikdy nevíte, kdy se znovu vrátí do oběhu. Miloš Zeman vylezl zjara ze své nory na Vysočině a přetahem čtyř procent voličů zkazil sociálním demokratům volební sabat.

Pravda: jeden příklad expremiéra, poníženého na řadového poslance, máme. Václav Klaus ale věděl, že se ho strana pokusí dostat na Hrad a udělá pro to vše, i kdyby se měla spiknout s rudým ďáblem (což udělala). Klaus na Hradě sedí dodnes. Topolánkovi nebo Paroubkovi se to přihodí jen těžko.

Pravidla starořímské technologie moci říkala, že pro odstavené hodnostáře je nutné najít důstojné místo v dostatečně vzdálené provincii. A pokud to není možné, přidržet je pod krkem. Humánnější výraz pro to našli v USA. Pro bývalé kongresmany platí dvouletý zákaz lobbingu. Což je dostatečná pojistka, že nebudou škodit.

Jiří Paroubek a Mirek Topolánek jsou osobnosti, které jen tak nezmizí. Noví mocní by se měli postarat, abychom je brzy nespatřili tam, kde je nechceme vidět. A nemusí to být jen představenstvo Gazpromu či Lukoilu.