Řetězec Dr. Max válcuje malé lékárny

Lékárna U Orla v jihočeském Písku v pátek ukončila svůj provoz. Její majitelka Hana Krejčířová se rozhodla podnik zavřít, když se dozvěděla, že naproti přes ulici rozjíždí pobočku lékárenská síť Dr. Max vlastněná investiční skupinou Penta.

Snažit se konkurovat této síti, která minulý týden otevřela svoji 150. pobočku, by podle ní bylo zcela zbytečné.

Lékárny Doktora Maxe lákají zákazníky na nízké ceny, na které se samostatné lékárny těžko dostanou. Navíc na každý recept dávají slevu třicet korun, aby pacientům vynahradili placení zdravotnických poplatků.

Pacienti přejdou k řetězcům

Lékáren, které kvůli expanzi řetězců přišly o značnou část byznysu nebo zavřely, je v Česku řada. Když v Říčanech u Prahy postavil Dr. Max pobočku, vedlejší lékárně U Labutě postupně spadl obrat zhruba na 50 procent. "Dnes jsme na hranici životaschopnosti. Tato síť pořád vrací poplatky a s tím nemůžeme soutěžit," řekl provozovatel lékárny Vladimír Folber.

Dr. Max si stejně jako ostatní řetězce může dovolit nízké ceny, protože má nižší náklady. Sítě dostávají díky velkému odběru od svých dodavatelů množstevní slevy. Rozjezd řetězců navíc "dotují" silné skupiny, které za nimi stojí.

Mezi největší sítě v Česku patří kromě Dr. Maxe například Pharmaland se zhruba 80 pobočkami a Lloyds, která nedávno vybudovala svoji 49. pobočku.

Dr. Max je ale mezi českými lékárníky nejobávanější, protože se rozšiřuje o desítky poboček ročně. Řadu svých lékáren staví těsně vedle těch stávajících a pak jim díky nízkým cenám přebírá klienty.

Má lékárny v Kauflandech, obchodních centrech, ve stanicích metra, u poliklinik a na frekventovaných náměstích ve větších městech. Tento rok plánuje další expanzi a na řadě zřejmě budou i menší obce. "Chceme se rozšiřovat dál v lokalitách, kde nám to přijde výhodné. Samozřejmě půjdeme i do menších měst, ale budeme zahušťovat síť i ve městech, kde už lékárny máme," uvedl šéf sítě Dr. Maxe Pavel Vajskebr.

Chování řetězců se nezdá České lékárnické komoře. Vadí jí především agresivní marketing, který má za cíl prodat co nejvíce léků.

"V našem oboru nemůže být cílem prodat pacientovi co nejvíce léků, ale má jít vždy o jeho prospěch, i za cenu nulového obchodu," vysvětluje prezident komory Stanislav Havlíček. Marketingové aktivity všeho druhu podle něj posouvají jazýček vah od poskytování lékárenské péče k byznysovým a marketingovým dovednostem. Nelíbí se mu například akce na léky typu "dvě balení za cenu jednoho".

Expanzi reguluje většina EU

Podle Havlíčka není v pořádku, pokud nové lékárny vznikají těsně vedle těch stávajících a stát by měl zvážit, zda by neměl lékárenství více regulovat. Kromě sedmi evropských zemí zavedly nějaké limity pro budování nových lékáren všechny státy Evropské unie.

Například ve Finsku je počet lékáren pevně stanoven. Nový majitel lékárny může přijít pouze tehdy, pokud ten stávající odejde nebo zemře. Lékárnu tam navíc může vlastnit jenom vystudovaný specialista.

"Pro společnost je vhodnější, když majitelem je vystudovaný lékárník, který za svoji lékárnu zodpovídá," vysvětluje prezident České lékárnické komory Havlíček. "V řadě států existuje omezení, že nová lékárna nesmí vzniknout do určité vzdálenosti od té stávající. Další limity se týkají například počtu obyvatel," podotýká.

Pokud se expanze nebude regulovat, může se podle něj v Česku podobně jako v Norsku stát, že řetězce malé lékárny převálcují. "V Norsku ovládají drtivou většinu trhu tři hlavní řetězce. Očekávání, že by se díky konkurenci mohly snížit ceny se nenaplnilo. Naopak v Norsku léky zdražily," dodává Havlíček. Stejnou cestou se podle něj nyní vydává i Švédsko.