Systém elektronických vinět, který má být v Česku spuštěn od 1. ledna 2011, je zcela špatný, říká profesor Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT a bývalý ministr dopravy, který je jedním z největších českých odborníků na řízení dopravy. Zavedení systému elektronických vinět, který nemá nikde ve světě obdoby, má podle Moose jediný smysl - zajistit další příjmy rakouské firmě Kapsch.

HN: Co vám na elektronických vinětách vadí?

Elektronické viněty v systému časového zpoplatnění, tedy při placení za časové období, nikoli za ujeté kilometry, nepřinášejí žádnou výhodu oproti papírovým nálepkám. Včetně výroby a distribuce vlastních elektronických vinět, kontroly a vymáhání plateb je celý systém pouze o devět až jedenáct miliard korun v průběhu pěti let dražší než dosud používané papírové dálniční nálepky.

HN: Nemůže tento systém přesto přinést nějaké výhody, například při řízení dopravních toků?

Jaké výhody? Elektronické viněty jsou jen komplikovanější a dražší náhražkou papírových nálepek, nelze čekat, že by omezily nebo odstranily zácpy na dálnicích, žádné lepší liniové řízení neposkytují. Na to existují jiné a levnější technologie, například využitím mobilních telefonů řidičů nebo pomocí senzorů, které již podél dálnic existují. Snímače na mýtných branách firmy Kapsch jsou v místech mezi dvěma sjezdy z dálnice, nikoli v místech, kde se očekávají nehody nebo zácpy.

HN: Někteří odborníci hovoří o tom, že by elektronické viněty mohly přispět i ke snížení nehodovosti. Jak?

Snížení nehodovosti nelze od vinět očekávat. Většina nehod je způsobena nebezpečným způsobem jízdy, hlavně vysokou rychlostí, a také povětrnostními podmínkami. Tyto skutečnosti nelze ovlivnit žádnými vinětami. Takřka všichni odborníci projekt elektronických vinět odsuzují jako naprosto zbytečnou investici v době, kdy země potřebuje peníze jinde.

HN: Vyplatily by se elektronické viněty, pokud by řidiči osobních aut platili za každý kilometr jízdy po dálnici, nikoli za roční ježdění bez ohledu na počet kilometrů jako dosud?

Ani pak ne. To by musel kilometr stát 1,50 koruny. To není průchodné. Smířil byste se s tím, že za jízdu z Prahy do Brna a zpět zaplatíte 660 korun?

HN: Dopravní expert Ivo Rýc právě tuto částku prosazuje s tím, že by se o deset korun snížila spotřební daň na litr benzinu.

Ale to je nesmysl, pravidla stanovení spotřební daně jsou daná, to nelze měnit. Navíc Ivo Rýc sice radil ministrům dopravy, ale není dopravní expert, je sociolog, který reprezentuje rakouské zájmy, straní firmě Kapsch.

HN: Ekonomiku elektronických vinět ale posoudil už hospodářský výbor parlamentu a návrh na jejich zavedení předložil jeho předseda Oldřich Vojíř...

Ano, Vojíř sympatizuje s firmou Kapsch, ale hospodářský výbor v plénu hlasoval proti zavedení elektronických vinět. Tehdy to parlamentem prošlo snad o jediný hlas. Do technologie elektronických vinět vidím, je to velká nehoráznost. Jako občan jsem rozhořčen, že jen proto, aby Kapsch dostal peníze, jsou poslanci ochotni prohloubit zadlužení vlastní země.

HN: S návrhem na zavedení výkonového zpoplatnění osobních aut přišel už ministr dopravy Milan Šimonovský, Oldřich Vojíř nebyl první.

Šimonovský s tím začal, aniž to konzultoval s Evropskou komisí. Když zavádíte nějaký asymetrický systém, dotýkající se i cizinců, jsou konzultace nutné. A musíte prokázat, že změna vede ke zlepšení kvality dopravy, že je ekonomická a pro obyvatelstvo přijatelná. Nic z toho elektronické viněty nesplňují.

HN: Co lze s projektem elektronických vinět nyní dělat?

Určitě lze posunout platnost zákona o pět let. A v této době odpovědně posoudit, zda systém zavést a v jaké podobě, nebo zda zrušit. Myslím, že to je jediná cesta nové politické konfigurace, která chce dosáhnout úspor ve výdajích státu.



ODKLAD
Platnost zákona je třeba posunout o pět let. A do té doby rozhodnout, jestli viněty vůbec potřebujeme.
FOTO: ČTK