Anders Jackson: Temelín bereme jako bránu pro vstup na evropský trh s jádrem

Anders Jackson, prezident firmy Westinghouse pro Evropu, Blízký východ a Afriku, se v současnosti stěhuje z ústředí společnosti v americkém Pittsburghu do Bruselu, kde Westinghouse zřídil regionální evropské vedení. Firma je přesvědčena, že renesance jádra směřuje k výstavbě nových elektráren v Evropě. Dostavba dvou reaktorů v Temelíně, o kterou se Westinghouse v tendru společnosti ČEZ uchází, by podle Jacksona byla vstupní branou na starý kontinent.

HN: Jak vážný je váš zájem o Temelín? Jsou zde úvahy, zda se nakonec nespojíte s ruskou firmou?

Ne, to zcela vylučuji. Zaprvé, nemáme žádný zájem na spolupráci s Rusy a zadruhé, ani podmínky tendru to nedovolují. Pravidla říkají, že kdokoli jde do hlavní soutěže se svojí nabídkou, nesmí najmout nebo spolupracovat s některým z dalších uchazečů. Takže to mohu jednoznačně odmítnout.

HN: Kolik procent zakázky byste předali tuzemským dodavatelům?

Pokud by to měla být nejvyšší priorita tendru, mohlo by to být okolo 70 procent. Přičemž může být, že pro část z toho bychom měli dodavatelskou alternativu z jiných evropských zemí či odjinud, například z Polska, Itálie, Velké Británie a podobně, které nabízejí velmi dobré ceny.

Pak by bylo na rozhodnutí ČEZ, zda stále chce dát přednost tuzemským dodávkám. Nejde jen o cenu samotného zařízení - musíte zvažovat také servis a podporu. Z pohledu ČEZ může být výhodnější mít českého dodavatele, i když může být o něco dražší.

HN: Stavíte reaktor AP 1000 v Číně. Je tam ten poměr podobný?

V Číně je dokonce vyšší, takřka 80 procent. Tam nám dodávají i některé velké komponenty, například parogenerátory, pro což, myslím, v České republice kapacity nejsou. Je jenom několik míst po světě, kde se to vyrábí, a jedno z nich je právě v Číně.

HN: Jeden z vašich konkurentů, česko-ruský Atomstrojexport, má v Česku silnější pozici. Kontroluje některé subdodavatele, například Škodu JS, možného výrobce reaktoru.

Atomstrojexport může mít lepší startovní pozici. My Škodu JS skutečně oslovit nemůžeme, to by bylo, jak už jsem řekl, i proti pravidlům tendru. Ale v Česku je řada jiných dobrých subdodavatelů a na některých našich projektech v Evropě jsme už s nimi spolupracovali.

HN: Zdejší prostředí je ovšem specifické. Škoda JS darovala 40 milionů korun škole, kde je ředitelem syn českého prezidenta. Má něco takového v plánu Westinghouse?

Ne, od Westinghousu to neočekávejte. My tento typ sponzoringu nikdy neděláme. Máme velmi jasnou politiku ohledně možného dotyku s korupcí a tohle bychom neudělali.

HN: Vy jako vaši hlavní přednost uvádíte, že dodáte dílo včas a za dohodnutou cenu. Nejdříve k tomu prvnímu: Jak dlouho by trvala výstavba?

Od prvního nalití betonu do základů stavby až po zasunutí paliva do reaktoru by to v ideálním případě mohlo být jen 36 měsíců. V Číně, u zakázky, kterou děláme nyní, jsme to nastavili na 50 měsíců, ale jen abychom měli jistotu, že elektrárnu dodáme včas. V České republice by to bylo někde mezi 36 a 50 měsíci, možná 40 - 42 měsíců. Podle konkrétních konečných zadávacích podmínek, které náš konečný odhad ovlivňují.

HN: A hrubý odhad ceny, v nákladech na kilowatt instalovaného výkonu?

Dokud neznáme zadávací podmínky, je samozřejmě těžké říct, kolik by to bylo konkrétně pro Temelín. Ale na základě dosavadních zkušeností z jiných projektů můj odhad zní, že by to mělo být kolem 3000 eur za kilowatt.

Může to být více, ale i méně - záleží to například na ceně konstrukčních prací, což může být více než polovina celé zakázky. A tam pak rozhoduje cena práce a efektivita postupu. Já věřím, že v České republice by to mohlo být zároveň levné a zároveň efektivní. Přinejmenším to vyplývá z našich dosavadních kontaktů se zdejšími stavebními firmami.