Dopisy a e-maily

V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů.
Adresa: dopisy.hn@economia.cz.

Stavební spoření překáží "lidovým" dluhopisům

Četné ataky na stavební spoření, kterým je vystavováno i navzdory klesajícím nákladům na fungování, sílí od doby, kdy se objevil nápad pokrýt státní dluh pomocí dluhopisů prodávaných obyvatelstvu. Na první pohled dobrý nápad má háček. Státní dluh se vyšplhal ke zhruba 1,2 bilionu korun. Pro financování alespoň jeho části je potřeba lidem, kteří nemají dnes peněz nazbyt, uvolnit pár set miliard korun.

Kde ale brát? Příznivci dluhopisů vidí zdroj ve stavebních spořitelnách, neboť lidé si u nich uložili 415 miliard. To je velké lákadlo. Konkurence stavebního spoření se státním příspěvkem je natolik významná, že bez jeho omezení není snadné přesvědčit obyvatelstvo, aby si namísto produktu s efektivním úrokem kolem 6 % pořídilo dluhopisy. Právě tento stav se snaží příznivci dluhopisů zvrátit a zkoušejí to dvěma způsoby.

Chtějí výnos stavebního spoření stlačit někam ke 4 % a navíc motivovat lidi, aby ze systému rychle odešli. Proto se tak vehementně pokoušejí tvrdit, že stavební spoření se na bydlení nepoužívá a je potřeba donutit střádající, aby naspořené peníze použili jenom na bydlení. Přitom záměrně a neférově ignorují fakt, že stavební spoření poskytuje výhradně účelové úvěry na bydlení za cca 70 miliard korun ročně a bez spořících klientů by toho prostě a jednoduše nebylo schopno, neboť by nemělo na úvěry potřebné zdroje.

Mají-li být emitované dluhopisy nakoupeny v nejbližší době, je třeba lidem uvolnit peníze prakticky hned. Proto se nyní setkáváme i s úvahami, že státní podpora bude snížena retroaktivně už letos, ačkoliv experti ministerstva financí napsali už v roce 2003 do důvodové zprávy k novele zákona o stavebním spoření, že změnu podmínek retroaktivně uplatnit nelze.

Stavební spoření poskytuje účelové úvěry na bydlení, za něž jsou přímo nakupovány hlavně zboží a služby ve stavebnictví a na realitním trhu. Peníze ze stavebního spoření tedy přímo financují reálnou ekonomiku i v době hospodářského útlumu a relativně nižší spotřeby domácností, což žádný jiný státem podporovaný produkt neumí a dluhopisy už vůbec ne. Ty by navíc při pokrytí 415 miliard, které jsou ve stavebních spořitelnách, stály už při 3% sazbě více, než stát letos vyplatí na podporu stavebního spoření. Mluví se přitom spíše o sazbě kolem 4 %. Stáhnout peníze, které přímo stimulují ekonomické aktivity ve stavebnictví, a to ještě dráž, než kolik stojí podpora stavebního spoření, je záměr skutečně paradoxní.

A řekne nová vláda lidem férově, že si na bydlení bez existence stavebního spoření budou půjčovat až za dvoj nebo trojnásobně vyšší úroky? Jak jim k bydlení poslouží dluhopisy, které budou nadto méně výnosné, než je nynější stavební spoření? Poskytne snad lidem na bydlení 70 miliard ročně stát právě pomocí dluhopisů? Opravdu by dokázal poskytnout levné úvěry téměř jednomu milionu lidí, jako je tomu nyní u stavebního spoření?

Jiří Šedivý,
tajemník Asociace českých stavebních spořitelen