Energeticky pasivní budovy a Zelená úsporám

Dotace na stavbu v pasivním energetickém standardu činí 250 000 Kč na rodinný dům a 150 000 Kč na byt u bytového domu. Výstavbu v pasivním standardu doporučujeme kombinovat s instalací solárně termických kolektorů, která je také dotována z programu Zelená úsporám a navíc ještě ohodnocena bonusem 20 000 Kč.

Program podporuje i zpracování projektů a nezbytných výpočtů. Výše podpory pro rodinné i bytové domy je 40 000 Kč. Dotace na projekt je podmíněna schválením investiční podpory.

Kdy začít stavět

Stavět můžete začít před podáním žádosti i po něm. Od vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory máte na výstavbu 24 měsíců, max. však do 31. 12. 2012.

Při žádosti o podporu na výstavbu pasivního domu neplatí podmínka programu, aby stavební firmy byly registrovány v Seznamu odborných dodavatelů a použité prvky v Seznamu výrobků a technologií.

Větrat povoleno (ale nedoporučuje se)

Nejčastější dotazy vážící se k pasivním domům se týkají komfortu bydlení. Jak se v takovém domě žije, odpovídají specialisté z Centra pasivního domu.

Říká se, že v pasivních domech není možné přitápět, takže tam bývá často zima. Je to pravda?

V pasivních domech se vždy navrhuje otopný systém, takže přitápět si lze. Tento systém je o mnoho menší než u běžných domů a měl by postačovat na zajištění potřebné teploty. Je-li někde zima, je to způsobeno poddimenzovaným návrhem nebo chybou při realizaci. Obecně si pasivní domy vystačí s nižší vnitřní teplotou, jelikož není potřeba vyrovnávat teplotní rozdíly chladnějších vnitřních povrchů stěn a oken.

Je možné v pasivních domech větrat a otevírat okna?

V pasivních domech samozřejmě lze otevírat okna stejně jako v běžných domech. Je však třeba mít na paměti nevýhody spojené s přirozeným větráním okny. Zejména v zimě přicházíme o cenné teplo, které větrací jednotka s rekuperací tepla zpětně využívá. Dále je zvýšená hlučnost, prašnost a průvan v místnosti. Proto pasivní domy využívají řízené větrání, které přináší výhody neustálého přívodu čerstvého vzduchu a zároveň schopnost zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu, který vychází z domu ven.

Je pravda, že pasivní dům se ohřeje jenom dechem lidí, co v něm bydlí?

Není to pravda. Vnitřní zisky z obyvatel domu a spotřebičů pokryjí asi jen třetinu tepelných ztrát objektu. Další třetinou přispějí sluneční paprsky vstupující do domu okny. V zimě, pokud nesvítí slunce, je potřeba i v pasivních domech topit. Je sice pravda, že v mnohem menším měřítku oproti běžným domům, ale ani pasivní dům se bez topení neobejde. Ztráty jsou však tak malé, že na jejich pokrytí stačí topení pomocí ohřátého vzduchu nebo malý otopný systém.

O kolik je pasivní výstavba dražší než normální dům?

V průměru jsou pasivní domy o 10-15 % dražší než běžné domy splňující dnešní normu. Návratnost investice je při dnešních cenách energií už do 12 let. Hodně závisí také na kvalitě projektu, protože promyšlená řešení mohou hodně ušetřit. Nezkušení projektanti mohou naopak investora poškodit. Dále je důležité dům kvalitně postavit.

Je pravda, že na každou opravu a rekonstrukci musí v pasivním domě přijít speciální odborník?

Není to pravda. Nemusí se jednat o speciálního odborníka, ale musí být obeznámený se zásadami výstavby pasivních domů. To se týká všech profesí podílejících se na výstavbě, ale i rekonstrukci či opravách pasivního domu.

V čem je pasivní dům lepší než normální dům postavený kvalitně?

Určitě jistotou, kterou poskytuje uživatelům do budoucnosti, že nebudou tolik závislí na cenách energie. Dále je to vyšší kvalita vnitřního prostředí a komfort díky řízenému větrání a kvalitní tepelné izolaci. Předpokládá se také, že pasivní dům si o mnoho lépe udrží svou cenu na trhu nemovitostí.

Připraveno ve spolupráci se serverem Ceskestavby.cz, Centrem pasivního domu a architektem Josefem Smolou.