Stres v dětství = úrazy v dospělosti

Přesně před dvaceti lety dorazil do sedmi a půl tisíce moravských rodin dopis z brněnské Masarykovy univerzity. Sociologičtí výzkumníci žádali rodiny, které právě čekaly dítě, aby se zapojily do unikátního výzkumu. Šlo o to zjistit, co všechno a jak moc ovlivňuje dospívání dětí. Výzkum, který je největší svého druhu v české historii, ministerstvo zdravotnictví stál víc než sto milionů a jehož kvalitu garantuje Světová zdravotnická organizace (WHO), právě nyní přináší výsledky. A jsou dost překvapivé.

Zjistilo se například, že děti, které jako malé prožily hodně stresu, byly později mnohem náchylnější k chronickým nemocem a prodělaly mnohem víc úrazů. Nebo že děti kuřáků končí v nemocnici až dvakrát častěji než děti vychovávané v nekuřáckých rodinách. Rozsáhlý vědecký projekt přitom běžel jak v Česku, tak v dalších šesti evropských zemích a sledoval život dohromady čtyřiceti tisíc dětí, od těhotenství až do devatenácti let věku.

Jednou hlava, podruhé tělo

Jedním ze sledovaných dětí byla i dnes osmnáctiletá Martina Brůzlová z Brna.

"Vědci poprvé oslovili naši maminku v roce 1990, právě když čekala mě a mou sestru-dvojče. Narodily jsme se v roce 1991 a zhruba od první třídy jsme zapojeny do výzkumu," říká Brůzlová, která se stejně jako ostatní respondenti podílela na výzkumu bez nároku na honorář. Sledování spočívalo v tom, že každý rok chodila dvojčata do výzkumného ústavu a procházela testy. "Šlo to na střídačku. Jeden rok nám dělali fyzické testy, třeba jsme jezdili na rotopedu nebo nám měřili různé části těla, druhý rok jsme zase podstoupili psychotesty. Ve speciálních dotaznících se nás ptali na osobní věci, třeba na vztah s rodiči a podobně," popisuje Brůzlová.

Jak se ukázalo, právě osobní prožitky totiž velmi výrazně ovlivňují i tělesný vývoj dítěte.

Výzkum změřil, že děti, které prožily více než tři stresující události, v dospívání prodělaly až o 100 procent víc úrazů než děti, které vyrůstaly bez stresu. "Takovými stresogenními událostmi jsou například šikana v domácnosti nebo ve škole, úmrtí v rodině nebo třeba i úmrtí oblíbeného zvířete," vyjmenovává Lubomír Kukla, jeden z členů výzkumného týmu.

Spojitost mezi stresem a úrazem je podle Kukly evidentní.

"Stresující zážitky se v hlavě dítěte sčítají. Výrazně ovlivňují jeho psychiku a tím i chování. Stresované dítě bývá často impulzivní, neposlušné nebo přehnaně hyperaktivní. A s takovým jednáním úzce souvisí i to, že zažívá víc úrazů," vysvětluje Kukla. Mezi nejčastější úrazy spojené se stresem v dětství patří nehody při sportu a hrách, při jízdě na kole nebo v dopravě.

Víc chronických nemocí

Zajímavým výsledkem výzkumu je také fakt, že stres v dětství prokazatelně způsobuje i vážná chronická onemocnění. Děti, které jako malé zažily větší počet stresujících událostí, trpí až třikrát více než ostatní tím, že u nich propukne víc chronických chorob najednou.

"Jsou to například bolesti v zádech, zažívací potíže, ekzémy nebo záněty kloubů," říká další z výzkumníků Petra Sélešová. "Stres totiž vyvolává emoce a ty přímo ovlivňují limbický systém, tedy část mozku. Dochází také k vychýlení hladiny hormonů, což může přímo ovlivnit tělesný stav dítěte," podotýká Sélešová.

Součástí výzkumu byla také otázka, jaký vliv má kouření v rodině na život dítěte. Ukázalo se, že zatímco v nekuřáckých rodinách musí v prvním půlroce života jít do nemocnice zhruba 9,6 % dětí, v kuřáckých rodinách musí do nemocnice 17,7 % dětí, tedy skoro jednou tolik. "Zajímavý poznatek také je, že děti otců-kuřáků trpí mnohem častěji nádorovými nemocemi," shrnuje Sélešová.