Památky na ztracenou Atlantidu

Tenkrát totiž bylo lze se dostati přes ono moře, neboť mělo před svým ústím, které vy zvete Heraklovými sloupy, ostrov. A na tomto ostrově povstala velká a neobyčejná královská moc... Ale přišel jeden osudný den a noc a tu propadlo se všechno mužstvo schopné zbraně do země a právě tak ostrov Atlantis se propadl do země a zmizel..."

Tak vypráví o bájné Atlantidě Platon (427-347 př. n. l.) ve svých dialozích Timaios a Kritias - a od té doby ji lidé nepřestávají hledat. Heraklovy sloupy dnes nazýváme Gibraltar a ke Kanárským ostrovům v Atlantiku je z něj, co by kamenem dohodil. Existuje ale i jiný důvod, proč právě zde hledat stopy ztracené civilizace. Guančové, původní obyvatelé souostroví, byli starými kronikáři charakterizováni jako vysocí lidé se světlými vlasy a modrýma očima, přestože žili na úrovni doby kamenné ještě v časech, kdy Evropa prožívala úsvit novověku. Roku 1632 o nich španělský kronikář Juan de Abreu Galindo napsal: "Měli ve zvyku vytvářet z velkého množství balvanů stavby podobné pyramidám, tak vysoké, jak jen jim použitý kámen dovoloval. V určitých dnech se kolem nich shromažďovali, aby zpívali a tančili."

Ve španělských kronikách najdeme dokonce vyobrazení kamenných staveb i guančských obřadů, které se u nich provozovaly.

Akademičtí archeologové však tato svědectví dlouho nabrali vážně. Známý etnograf, cestovatel a dobrodruh Thor Heyerdahl byl jiného názoru. A roku 1991 pyramidy na Kanárských ostrovech opravdu našel. Zdaleka ne všichni mu to ale uvěřili.

Kolumbové starověku

Norský badatel Thor Heyerdahl (1914-2002) rozhodně nebyl z rodu potrhlých hledačů Atlantidy, kteří vidí stopy ztracené civilizace v kdejakém kusu kamene. Patřil spíš ke krevní skupině Heinricha Schliemanna hledajícího Homérovu Troju i navzdory posměchu akademiků. Heyerdahl razil teorii, podle které uměli lidé už před několika tisíciletími překonávat na svých plavidlech mezikontinentální vzdálenosti. Nacházel pro to i archeologické důkazy - a když mu "opravdoví vědci" nevěřili, postavil repliky dávných plavidel a cesty starověkých mořeplavců zopakoval. Archeologům nestačilo většinou ani to, ale laická veřejnost byla nadšená. Tak se z Heyerdahla sice nestal uznávaný archeolog (přestože rozsahem i výsledky svých vykopávek předčil nejednoho profesionála), ale celebritou v dobrém slova smyslu určitě.

Thor Heyerdahl věřil, že se staré kultury na mnoha kontinentech navzájem ovlivňovaly, a našel pro to řadu důkazů. Nápadná je například podoba stupňovitých pyramid v Mexiku s nejstarší egyptskou pyramidou v Sakkáře a s věžovitými stavbami v povodí Eufratu a Tigridu. V umění předkolumbovských kultur Ameriky zase najdeme celou řadu odkazů na vousaté bílé muže připlouvající z východu. A v hrobech starého Egypta byly nalezeny stopy po nikotinu a další předměty pravděpodobně amerického původu.

To vše lze vysvětlit pouze dvěma způsoby: buď staré kultury provozovaly mezikontinentální mořeplavbu, nebo existovala nějaká starší neznámá námořní civilizace, která ty nám známé bezprostředně ovlivnila.

Ať už tomu bylo jakkoliv, pokud někdo provozoval spojení mezi Starým a Novým světem, nejspíš by zanechal stopy na Kanárských ostrovech. Ostatně i Kryštof Kolumbus se na nich při své historické cestě musel zastavit.

Rozhodující důkaz

Už španělští dobyvatelé, kteří se na souostroví vylodili v 15. století, zjistili, že místo na jižní straně ostrova Tenerife, kde dnes leží městečko Güimar, mělo pro původní obyvatele mimořádný kultovní význam. Tehdy se ale snažili spíš místní kulturu potlačit - a provedli to tak důkladně, že Guanče zcela vyhladili. O záhadných kamenných strukturách nacházejících se přímo na pozemcích obce Güimar se sice mezi místními obyvateli vědělo, odborníci z Universidad de La Laguna na Tenerife však usoudili, že byly vytvořeny až v moderní době kvůli zemědělství. Podle nich šlo o něco na způsob zídek, které vznikají, když rolníci na okrajích pozemků odkládají kameny překážející v poli.

Heyerdahl Güimar navštívil a okamžitě dospěl k přesvědčení, že má před sebou další důkaz pro svou hypotézu. Možná dokonce důkaz rozhodující.

Začít s vykopávkami ale nebylo snadné. Pozemky zarostlé křovím a kaktusy ležely uprostřed města a přímo skrz ně měla vést kanalizace. Heyerdahlův norský mecenáš Fred Olsen, žijící na Tenerife, je koupil, místní úřady však komplex vzápětí vyvlastnili. Nakonec došlo ke kompromisu: norský badatel sice bude smět kopat, ale pod bedlivým dohledem španělských archeologů. Heyerdahl a jeho kolegové začali odkrývat záhadné stavby roku 1992.

Archeologové objevili celkem devět staveb stupňovité konstrukce nápadně podobných nejstarším pyramidám ve Střední Americe i v Egyptě, z nichž se však v ucelenější podobě zachovalo jen šest. Navzdory Heyerdahlovu velkému úsilí se nepodařilo najít nic, co by umožnilo stavby datovat nebo se dovědět něco bližšího o jejich budovatelích. Pod největší pyramidou je sice malá lávová jeskyňka, v níž archeologové objevili předměty pocházející od Guančů z období mezi lety 600 až 1000 n. l., souvislost s pyramidami je však nejistá.

Stavby podle slunovratu

Heyerdahl i další badatelé pak hledali pyramidy nebo podobné stavby také na ostatních ostrovech Kanárského souostroví. A měli úspěch. Zajímavý stupňovitý objekt tohoto typu je například na ostrově La Palma na místě zvaném Los Cancajos. U Galdaru na ostrově Gran Canaria udivuje komplex kruhových kamenných zdí, který se podobá neméně záhadným stavbám na středomořské Sardinii. V jeskyni Belmaco na La Palmě jsou zase objekty, které jako by z oka vypadly indiánským pueblům v americké Mesa Verde. To vše navzdory skutečnosti, že Guančové neznali lodě, a nedokázali se tedy přepravit ani z jednoho ostrova na druhý.

Místní archeologové jsou však k pyramidám skeptičtí - a to i přesto, že se mezitím staly jedním z velkých turistických magnetů Tenerife. Říkají, že nevznikly dříve než před počátkem 18. století a nejsou ničím jiným než trochu většími a úhlednějšími terasami k provozování zemědělství.

Heyerdahl však přesvědčivě doložil jejich starobylý původ a rituální význam: stavby v komplexu jsou vystavěny odlišnou technikou než běžné zídky u polí, na rozdíl od nich jsou na západní straně vždy opatřeny schodišti, a především se vyznačují zřetelnou astronomickou orientací - stěny severní skupiny pyramid jsou rovnoběžné se spojnicemi východů a západů slunce při letním a zimním slunovratu. Astronomickou orientaci objektů potvrdili i odborníci z Kanárského astrofyzikálního institutu.

Po Heyerdahlově smrti celá záležitost tak trochu usnula, aniž by se došlo k jasnému závěru. Více světla by do problému mohl vnést podrobný archeologický výzkum na celém souostroví, v nepřehledném sopečném terénu by to ale byla nákladná záležitost, do níž se nikomu zjevně moc nechce.

Foto ČTK, archiv autora: Thor Heyerdahl, norský badatel a dobrodruh, tvrdil, že se starověké kultury na vzdálených kontinentech ovlivňovaly, neboť jejich příslušníci byli schopnými mořeplavci. Dokonce postavil repliky plavidel a cesty dávných námořníků zopakoval. Lebka jednoho z Guančů, původních obyvatel Kanárských ostrovů. Je vystavena v archeologickém muzeu ve městě Santa Cruz de Tenerife.