Francouzská stopa v kauze Lehmanů

FT exkluzivně v HN

Další články
naleznete ZDE

Když americká investiční banka Lehman Brothers uzavírala těsně před krachem v roce 2008 své poslední transakce v celkovém objemu 50 miliard dolarů (přes bilion korun), objevila se na seznamu jejích obchodních partnerů i Banque de France. To bylo pro finanční odborníky velké překvapení.

Francouzská centrální banka totiž často poskytovala Lehmanům půjčku formou repo operací, do zástavy si brala cenné papíry vlastněné Lehman Brothers. Lehmani pak použili tyto prostředky k zaplacení svých dalších závazků. Díky tomuto účetnímu triku vypadala investiční banka zdravější v očích investorů. Důvody, proč Banque de France tyto transakce prováděla, však zůstávají nejasné. Banka je odmítla jakkoliv komentovat.

Centrální banka Francie nepřestala uzavírat obchody, i přesto, že ostatní podniky se tehdy pomalu od Lehmanů odvracely. Stojí to ve zprávě vyšetřovatele celé kauzy Lehman Brothers Antona Valukase. Když banka padla, francouzské centrální bance zbyla jen zástava v podobě cenných papírů.

Tento případ ukazuje na trend na globálním finančním trhu - centrální banky provádějí repo operace, swapy a další transakce nejen mezi sebou, ale i se soukromými subjekty na trhu. Tyto neprůhledné obchody, pomocí nichž se má obnovit důvěra ve zdraví bank, mohou mít nepředvídatelný dopad na chování finančních trhů.

Účast centrálních bank v těchto operacích vyvolává otázky o jejich roli na trhu a o tom, do jaké míry by měly zveřejňovat informace o svých obchodech.

Tato otázka se dostala do popředí zejména se začátkem dluhové krize eurozóny.

V říjnu roku 2008 oznámila maďarská centrální banka ve stínu paniky kvůli pádu banky Lehman Brothers, že jí Evropská centrální bank (ECB) nabídla úvěr ve výši 5 miliard eur (asi 127 miliard korun) skrze repo operace. Letos v květnu maďarská centrální banka přiznala, že v lednu využila polovinu tohoto objemu na swapové transakce.

"Tajili tuto transakci celé měsíce," uvedl nejmenovaný vysoký úředník ECB. "V podstatě se tak mohlo stát i na příkaz vlády," dodává.

Vládní úředníci a ekonomové se přou, kolik informací by o těchto formách finanční podpory mělo být zveřejněno.

Když Mexiko zachvátila v devadesátých letech finanční krize, americká centrální banka Fed a ministerstvo financí poskytly mexické centrální bance velký objem dolarů výměnou za mexické peso. Vyvolalo to tak dojem, že Bank of Mexico disponuje velkými dolarovými rezervami.

Přitom ale zůstalo utajeno, že dolary zůstaly v New Yorku a Mexičané nemohli swapové linky skutečně využít.

"V té době nehrála transparentnost důležitou roli," vysvětluje bývalý vysoký úředník Fed Ted Truman. "Chtěli jsme pouze vytvořit swapové linky, aby Mexičané mohli říct, že mají dostatek peněz." Dodává, že podobné kroky podnikla i Bank for International Settlements (BIS) během krize v Argentině.

"Podobné praktiky nejsou neobvyklé a provádí je mnoho centrálních bank, finančních institucí, společností a zemí," uzavírá bývalý zástupce BIS Gunter Baer.