Daniel Anýž: Kuba: změna, nebo triky?

Kubánský režim oznámil, že hodlá propustit dvaapadesát politických vězňů, a Španělsko ihned vyzývá Evropskou unii, aby změkčila svoji stávající společnou pozici, v rámci které unie podmiňuje hospodářské a diplomatické sbližování s Kubou tamními demokratickými změnami.

Pokud budou vězni skutečně propuštěni - a v tuto chvíli jde jen o slib v horizontu několika měsíců - bude to bez diskuse skvělé pro samotné vězně a jejich příbuzné. Ale na to, zda jde skutečně o zásadní obrat, si ještě musíme počkat. K velkým nadějím, že Kuba se konečně stane hodna svého, v současnosti tragikomického, pojmenování "ostrov svobody", zatím důvod není.

Z propuštěných vězňů se nestanou plnoprávní občané, ale exulanti z donucení, neboť kubánský režim je hodlá vyexpedovat z ostrova pryč. Dalších nejméně 110 vězňů svědomí v kubánských celách nadále zůstane. A aktuální ústupek režimu je pak spíše snahou, jak si naklonit světové veřejné mínění, které si obrátilo proti Havaně po únorové smrti vězněného hladovkáře Orlanda Tamaya. Další z disidentů je v současnosti v kritickém stavu v nemocnici. Režim nejspíše doufá, že zpráva o záměru propustit vězně ho přiměje ke skončení hladovky. Tím by Havana předešla další nepříjemné mezinárodní blamáži. A k seznamu pragmaticky vypočítavých důvodů, proč Havana přišla s oznámením teď, lze přidat i současné rozhodování amerického Kongresu, zda nezrušit letitý zákaz cestování amerických občanů na Kubu.

Nelze vyloučit, že na Kubě se hýbou ledy, nová je například vyjednávací role tamní katolické církve. Ale předpovědi, že Raúl Castro, který převzal moc po zchřadlém Fidelovi, režim uvolní, se nenaplnily. Dosud spíše platí Castro jako Castro. Evropská unie by se proto zatím měla přidržet střízlivého postoje Česka a některých dalších států a nespěchat po španělsku Havaně vstříc.