Po "solárkách" může zdražit elektřinu biomasa

Jen co se podařilo zkrotit boom dotovaných solárních elektráren, začíná v energetice hrozit další - opět dotovaná - bublina. Jmenuje se biomasa. Před nekontrolovaným budováním kotelen na biomasu, pro něž nebude zajištěna surovina, varoval v rozhovoru pro HN šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

"U biomasy hrozí problém, srovnatelný se solárními elektrárnami," říká Fiřt. Podle něj hrozí jak nekontrolovaný růst nákladů na dotace, tak i drancování zemědělské půdy.

Biomasa má být hlavní cestou k tomu, aby Česko splnilo cíl, daný EU - vyrábět v roce 2020 až 13 procent energie z obnovitelných zdrojů. Stát podporuje výrobu energie z biomasy, stejně jako ostatní "zelené zdroje", dotacemi. Investoři díky tomu budují nové "biomasové" kotelny a hromadně přestavují velké výtopny tak, aby se v nich mohlo spalovat víc biomasy. Tlak na její využití roste i proto, že zásoby uhlí, z něhož se u nás většina energie vyrábí, se po roce 2015 začnou tenčit. Například Dalkia se chystá energetické plodiny v Česku pěstovat. A Plzeňská teplárenská, která ještě v roce 2003 spálila jen 3,5 tisíce tun biomasy, nyní spustila obří kotel, který jí spotřebuje až 250 tisíc tun ročně. "Ovšem jen za předpokladu, že biomasy budou dostatečné zásoby," zdůrazňuje ředitel Tomáš Drápela.

Právě nad dostatkem biomasy se vznáší řada otázek. Zatím kotelny využívaly hlavně odpadní biomasu, tento zdroj ale podle odhadů už do tří let vstřebá rostoucí poptávka. "Odpadní biomasy začíná být nedostatek, a tak má stále větší význam účelně pěstovaná biomasa," říká Fiřt. Jenomže poté, co stát loni přestal pěstování energetických dřevin, trav či obilovin dotovat, spadla jejich produkce na třetinu. Dnes se pro ně využívá jen nepatrný zlomek osevních ploch, sotva tisíc hektarů. Energetici volají po radikálním zvýšení produkce, a to i za cenu obnovených dotací. Návrat k dotacím žádají i zemědělci. Stát se k nim zřejmě vrátí.

Šéf ERÚ Fiřt však důrazně varuje před nekoordinovanými rozhodnutími. "Není možné podporovat energetické zdroje, a na druhou stranu nekontrolovat, kolik biomasy mají k dispozici. Navíc je třeba zabránit tomu, že na polích budeme pěstovat biomasu místo potravin k naší spotřebě."

Stát podle něj musí určit, nakolik s biomasou počítá. A stanovit pro dotace jasné podmínky. "Jde o to, aby cílenou podporu na biomasu dostávali zemědělci, kteří ji budou pěstovat v okolí zdroje energie. Je třeba stanovit mantinely pro její využití," zdůrazňuje Fiřt, podle něhož bude při rostoucí spotřebě i tržní cena biomasy stoupat.

Podle expertů hrozí nejen vývoz dotovaných energetických plodin do Rakouska, Německa či Polska, kde je po nich velká poptávka. Panuje také riziko, že se na převoz biomasy do vzdálených kotelen a na skladování spotřebuje víc energie, než kolik jejím pálením vznikne. "Když se výroba utrhne z řetězu, budeme mít stejný problém, jaký jsme řešili se solární energetikou," varuje Fiřt.

Zuzana Kubátová
Rozhovor s Josefem Fiřtem čtěte ve středečních HN

PALIVO BUDOUCNOSTI?
Podle expertů může v případě biomasy nastat stejný problém, jako je se solárními zdroji. Hrozí nekontrolovatelný růst dotací a drancování zemědělské půdy.
foto: archiv HN, čtk