Pozice matek českých bank je po evropských strestestech silná

Kdyby se sestavoval žebříček, která že z matek českých bank je na tom nejlépe podle výsledků evropských zátěžových testů, vyhrála by majitelka Komerční banky francouzská Société Générale. Ta by totiž v případě nejkrizovějšího scénáře, který Evropa pro banky uchystala, skončila s kapitálovou přiměřeností 10 procent.

A to je o mnoho více než šest procent požadovaných pro splnění testu. Právě poměr mezi vlastním jměním banky (přesněji takzvaným kapitálem Tier 1, kam patří základní kapitál a rezervy banky) a aktivy za různých možných vývojů evropského hospodářství rozhodoval o tom, zda banka historickým testem projde.

Podle reakce trhů je však faktickým vítězem této nepsané "soutěže" spíš rakouská Erste Bank. Její akcie vystřelily v Praze vzhůru o 2,38 procenta. Po zavření pražské burzy však pokračovalo ještě obchodování ve Vídni, kde nakonec cenné papíry matky České spořitelny vyrostly o 4,5 procenta na dvouměsíční maximum. "Všechny mateřské domy českých bank prošly testy bez problémů. Zatímco u Société Générale a belgické KBC, které patří v Česku ČSOB, se to víceméně čekalo, ohledně rakouských bank panovaly pochybnosti. Předpokládalo se, že uspějí s odřenýma ušima, ale to se nestalo," říká bankovní analytik Milan Lávička z makléřské firmy Atlantik FT. Erste Bank by v nejkrizovějším případě skončila s kapitálovou přiměřeností slušných osm procent.

To si ostatně pochvaloval i šéf rakouské skupiny Andreas Treichel. Ten podle listu Financial Times prohlásil, že je s testy velmi spokojený. a to i proto, že banky, jako je Erste bank, které se zaměřují na drobné klienty a mají větší poměr rizikových aktiv, prostě obecně mívají kapitálovou přiměřenost nižší.

Pomohly i státní injekce

U některých českých matek je však z testů zřejmé, jak důležitou roli i nadále hraje státní kapitál. Tedy peníze, které si banka půjčila jako pomoc od státu v průběhu krize. "Například právě u Erste by bez kapitálu od státu v případě negativního scénáře dosáhla kapitálová přiměřenost jen kolem 6,5 procenta. Což by již investoři zřejmě nebrali jako adekvátní kapitálový polštář," poukazuje analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka. "Nicméně vzhledem k tomu, že nelze očekávat nutnost splacení státního kapitálu v případě, že se zhorší ekonomická situace, můžeme kapitálovou přiměřenost Erste považovat za dostatečnou," dodává zároveň.

Stejně tak belgická KBC by bez státního kapitálu měla v současné době potíže. To ovšem není pro trhy nic nového a odráží se to v jejích pokračujících snahách o prodej některých aktiv včetně části české ČSOB, již chce prodat na pražské burze. Belgičané musí státu splatit kolem deseti miliard eur.

Obecně se však čeští střadatelé nějakých problémů domácích bank s nedostatkem kapitálu bát nemusí. Podle Lávičky totiž ani v případě, že by kapitál musely doplňovat jejich mateřské společnosti, nebyly nijak postiženy. Tím největším dopadem potřeby evropských bank sehnat dodatečné peníze, je tak chystaný prodej 40procnetního balíku ČSOB, aby mohla KBC vrátit státní pomoc.

Nový test: Kde získat peníze

Tolik ke skutečným výsledkům testů. Jenže otázka je, nakolik je lze brát skutečně vážně. Již o víkendu se dostaly pod palbu kritiky, že podmínky, ve kterých Evropa banky zkoušela, byly nastaveny příliš měkce. Včera testy kritizoval třeba známý investor Jim Rogers, který je označil za PR cvičení a plýtvání inkoustu.

Kromě toho, že i ten nejkrizovější scénář počítal s údajně s malým poklesem ekonomiky a nízkými ztrátami ze státních dluhopisů, vadí většině ekonomů i samotné kritérium úspěchu. Tedy poměr kapitálu k aktivům ve výši šest procent.

Jen pro zajímavost. V testu neuspělo sedm bank z 91. Kdyby však Evropa po bankách chtěla, aby si udržely v rizikovém scénáři osmiprocentní kapitálovou přiměřenost, neuspělo by již 31 bank, z nichž by velká část byla z Německa a Itálie včetně UniCredit Bank. Dohromady by tyto banky musely zvýšit kapitál o 27 miliard eur.

"To je pro mnohé banky v Evropě důvodem k zamyšlení a pro investory signál, že nemusí testům zcela věřit," říká k tomu Huw van Steenis z americké banky Morgan Stanley.

Skutečný test bank tak podle deníku Wall Street Journal teprve přijde. Podle něj totiž banky v Evropě budou letos muset přefinancovat dluhopisy za 887 miliard eur, příští rok to bude 771 miliard eur. Právě to, zda na trzích najdou investory, kteří jim budou ochotni půjčit, ukáže, jak na tom banky vlastně jsou.

V Česku je klid. Zkouškou nejlépe prošla matka Komerční banky, investoři však nejvíc oceňují rakouskou Erste, majitelku České spořitelny.

Všechny mateřské domy českých bank prošly testy bez problémů. Zatímco u Société Générale a belgické KBC se to víceméně čekalo, ohledně rakouských bank panovaly pochybnosti. Předpokládalo se, že uspějí s odřenýma ušima. Ale to se nestalo.

Milan Lávička, analytik Atlantik FT

Vybrané otázky k zátěžovým zkouškám evropských bank

1. Co je to zátěžový test?

Ve finančním sektoru poměrně obvyklá metoda, s jejíž pomocí se ověřuje stabilita bank či pojišťoven. Během testů se simulují různé extrémní situace v ekonomice, například platební neschopnost některého státu či prudký pád cen na trhu nemovitostí. Následně se zkoumá, jak by tuto mimořádnou situaci přečkaly jednotlivé finanční ústavy.

2. Co se skrývá pod pojmem "Tier 1 kapitál"?

Zjednodušeně řečeno, jde o vlastní kapitál použitelný k úhradě ztráty. Obsahuje především základní kapitál, rezervní fondy a nerozdělený zisk. Poměřuje se s hodnotou takzvaných rizikově vážených aktiv. Z tohoto propočtu pak vychází ukazatel kapitálové přiměřenosti - poměr Tier 1.

3. Jak lze chápat "rizikově vážená aktiva"?

Těmi se rozumí celkový majetek a ostatní aktiva banky, záruky a položky na neúvěrová rizika (akciová, úroková, měnová). Aktiva banky se přitom započítávají podle jejich rizikovosti dané mj. tím, jaký má aktivum rating.

4. Které banky testem neprošly?

Ty, jimž při poměřování vlastního kapitálu a rezerv s celkovou hodnotou rizikově vážených aktiv vyšel ukazatel nižší než šest procent. Z 91 bank neobstálo jenom sedm.

5. Proč se neprověřovaly také banky v Česku?

Jejich výsledky jsou obsaženy v konsolidovaných výsledcích mateřských bank. Tento postup umožnil zahrnout do testů přes polovinu tuzemského bankovního sektoru. Proto se Česko stalo jednou ze sedmi zemí EU, které nebylo nutno do testů zařadit.

6. Je obvyklé, aby se výsledky testů zveřejňovaly?

Ne. Dosud se zveřejňovaly informace za celý bankovní sektor, nikoli podle jednotlivých bank. Ty se považují za důvěrné s cílem chránit citlivé údaje o bankách. Tak tomu bylo v roce 2004 v Německu, kde se po pádu na akciových trzích zkoumala odolnost životních pojišťoven.

Jak si stojí zahraniční matky zdejších bank

(jejich kapitálová přiměřenost v procentech)

Scénář I

počítá s tím, že ekonomiky ve 20 zemích EU, kde se banky testovaly, letos a příští rok porostou v souladu s jarní předpovědí Evropské komise.

Scénář II

Předpokládá, že eurozónu letos zasáhne pokles o 0,2 procenta a příští rok o 0,6 procenta. V jednotlivých zemích se pak ještě simulovala míra nezaměstnanosti, vzestup cen na trhu realit a další ukazatele.

Scénář III

Pracuje s hypotézou, že banky zasáhne nejenom recese, ale také prudký pokles hodnoty vládních dluhopisů, které mají ve svém portfoliu.

Nejzranitelnější evropské banky (podle výsledků zátěžových zkoušek)

V zátěžových zkouškách obstály ústavy, jejichž vlastní kapitál vztažený k rizikově váženým aktivům dosahuje alespoň šesti procent. Jde o ukazatel nazývaný Tier 1,charakterizující, nakolik je ústav schopen "unést" rizika.

Banky které neprošly testem

Banky které prošly testem jen s "odřenými zády"

Zdroj: Danske Bank
FOTO: REUTERS, BLOOMBERG