Daniel Anýž: USA se bojí hnědé budoucnosti

Kousněme tedy do kyselého, politicky nekorektního jablka s názvem ilegální imigrace. Zákon, který měl dnes vstoupit v platnost v Arizoně a v rámci něhož si vás tamní policie může proklepnout, když si bude "důvodně" myslet, že jste ilegál, totiž ve skutečnost není namířen proti nezákonným přistěhovalcům jako takovým. Ale proti Hispáncům, Latinos, Mexikánům, či jak chcete přivandrovalce nazývat. Proti tomu masivnímu monolitnímu proudu, který už tři desítky let směřuje do USA přes hranici s Mexikem. Hranice, která byla dlouho naoko sice hlídaná, ale ve skutečnosti záměrně propustná. Sbírají pomeranče v Kalifornii, hlídají děti v Texasu, stříhají trávníky v Marylandu, v newyorských ulicích řidičům ukazují, kde je ještě místo k zaparkování, v hlavním městě rozvážejí pizzu na kole.

Do zimy dnes už ani černocha nevyženeš

Tam všude jsou Hispánci. Když jsem před pár lety mluvil s majitelem velké stavební firmy ve Washingtonu, přiznal, že bez Hispánců, o jejichž imigrační statut se nestaral, by mohl své podnikání zabalit. "Protože dneska, když je zima, tak vám na venkovní stavbu už nejde pracovat ani černoch," vysvětlil upřímně, byť politicky zcela nekorektně. A dovolím si, v tomto duchu věc také shrnout: Jako levná pracovní síla Hispánci Americe nesmrděli.

Jenže teď se jich Američané začali bát. Jazyka, kultury, zvyků. Přijde jeden dva a za chvíli v kondominiu bydlí polovina mexické vesnice. Jsou hluční, pro Američany nepořádní, chodí do katolických kostelů tam, kde jsou všichni bílí protestanti. Republikáni v nich vidí nebezpečí, jelikož volí demokraty.

A hlavně je jich čím dál tím více. Generace baby boomers odchází do důchodu a jejich děti a vnuci se už tak čile k zakládaní velkých rodin nemají, takže populační přírůstek v USA jde teď nejvíce právě na vrub Hispánců. A bude "hůře", tyhle nůžky se ještě více rozevřou. V mladších generacích bude podíl Hispánců už brzy mnohem výraznější, vzniká zde "generační kulturní propast", jak to nazvali sociologové.

A kde je už teď nejviditelnější? Jaké překvapení, v Arizoně! Rozdíl v zastoupení bílých v generaci seniorů (83 %) a v populaci do 25 let věku (43 %) je 40, slovy čtyřicet procent. A bílá Amerika se začala bát, protože spatřila svou budoucnost. Zabarvenou do hněda. A bojí se už mnohem víc, než když se v roce 1994 v Kalifornii, která byla spolu s Texasem nárazníkovým státem hispánské imigrace, pokusili o zákon, který by ilegálním přistěhovalcům odpíral přístup do školství, ke zdravotní péči a dalším službám.

Americká odrůda komunismu?

V Arizoně už jde o jinou kvalitu, vyexpedovat Latinos pryč. A tak se vymýšlejí pádné důvody. Amerika prý už ještě nikdy předtím nebyla tak zahlcena imigranty. Není pravda, imigranti dnes dohromady tvoří 12,5 % americké populace, několikrát v historii to už ale bylo o něco více, například v roce 1890 šlo o 15 %.

Imigranti prý mohou za nárůst zločinnosti. To ale statistiky nepotvrzují ani v Arizoně, která jinak skutečně trpí přeléváním drogové kriminality z Mexika. Podle analýzy FBI se zločinnost v pohraničních městech Arizony za posledních deset let nezvýšila, a například počet znásilnění v posledních dvou letech klesl.

Ale "Make no mistake!", tedy abychom si rozuměli, pro strach Ameriky o sebe samu, lze mít pochopení. Kořeny téhle civilizace nejsou v Mexiku, odtamtud měla Amerika sice důležitou, nepostradatelnou, ale stále jen a pouze příchuť. Tím spíše by si ale Amerika neměla lhát a měla by vzít ilegální imigraci jako zásadní politický problém a také ho tak řešit.

Bush se o to pokusil, ale neuspěl. Jeho nástupce Barack Obama o tom zatím jen mluví. Ale když nic neudělá, předá zemi v horším stavu, než ji převzal. S perlustračními zákony, kde se jako v nějaké říší komunismu budete bát výzvy "vaše doklady".