Andreas Treichl: Nová regulace v česku ztíží úvěrování

Andreas Treichl, šéf rakouské bankovní skupiny Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu, vidí situaci v Česku optimisticky. Průmyslu se podle něj začíná dařit lépe, což je vidět na zlepšujících se schopnostech Česka vyvážet své zboží do zahraničí. V druhé polovině roku očekává i zvýšenou chuť domácností začít se zadlužovat. Lidé přestanou mít obavy o budoucnost a budou mít zájem si víc půjčovat," doufá Treichl v naději, že to pomůže i České spořitelně k vyšším ziskům a tím i skupině Erste. Letošní výsledky jsou sice slušné, ale jak Erste, tak spořitelně v prvním pololetí klesly zisky v důsledku vyšší tvorby rezerv na nesplácené úvěry.

HN: Jak se vám teď rýsuje ziskovost České spořitelny v letošním roce?

S výsledky za první pololetí jsme velmi spokojeni. Šlo o obtížné období, ale máme důvod věřit, že situace ve druhé půlce roku se o něco zlepší. Principiálně si myslím, že by zisk mohl být o něco lepší než vloni.

HN: Zamýšlíte v budoucnu získat ze spořitelny superdividendu podobně jako vloni, kdy spořitelna převedla celý svůj čistý zisk za rok 2008 do holdingu? Například v kontextu s vaším záměrem splatit státní pomoc dříve, možná, jak jste řekl, už příští rok?

Vím, že v Česku je to stále dost emocionální záležitost, ale není k tomu důvod. Vysokou dividendou za rok 2008 jsme spořitelnu nijak neohrozili, všechno bylo v souladu s pravidly regulace. Momentálně nemám žádné plány na to, jak vysoká dividenda bude vyplácena příští rok. Ale určitě to nebude mít nic společného se splácením participačního kapitálu.

HN: Z čeho státní pomoc splatíte?

Ty peníze už máme připravené v našich rezervách, ale čekáme, až jak dopadne finální podoba nové finanční regulace, kterou má Evropská unie zveřejnit na podzim. Pak si uděláme potřebnou kalkulaci na následující tři roky a jakmile si budeme jistí, že máme dostatečný polštář, tak zahájíme jednání s vládou o splacení pomoci.

Sázíme na růst české ekonomiky

HN: Z čeho chcete v ČS navýšit tržby, když úrokové marže půjdou dolů, půjčuje se méně a náklady na rizikové úvěry rostou? Kde vidíte prostor pro další růst v Česku, kde si banky konkurují už velmi podobnými službami?

Sázíme na postupné ozdravování a růst české ekonomiky, která vedle slovenské poroste rychleji než státy eurozóny. Česká ekonomika dostane ve druhé polovině další impulz. Vedle exportu, který už roste, dojde i k obnovení spotřebitelské poptávky. Lidé postupně přestanou mít obavy z budoucnosti a budou mít zájem si více půjčovat. A samozřejmě že také pro to musíme udělat něco i my. Musíme ještě víc zlepšit klientský přístup. Máte pravdu, že všechny banky už v podstatě nabízejí stejné služby a teď je to hlavně o kvalitě obsluhy. Je to jako s restauracemi. Znáte třeba čtyři se stejným sortimentem a cenami, ale půjdete do té, kde je příjemný personál.

HN: V Česku roste počet lidí, kteří vyhledávají levné bankovní služby po internetu, hodně mladých Čechů získala touto nabídkou například mBank. Česká spořitelna ze srovnání ceny nejčastěji používaných bankovních služeb vychází jako dražší banka. Zamýšlíte - podobně jako Raiffeisen, spustit čistě internetovou nízkonákladovou banku a reagovat tím na tento trend?

Máme velmi atraktivní aplikaci, kterou pro on-line přístup do banky klienti mohou použít. Potřebujeme udělat spořitelnu atraktivnější pro mladé lidi, kteří hledají levnější služby, to jistě. Nepřipadá mně ale chytré kvůli tomu založit separátní banku. Ale to, o čem mluvím, je nabídnout klientům větší cenové rozpětí a dát jim, aby si vybrali. Kdo bude chtít mít ve spořitelně osobní servis, tak zaplatí víc, protože je to pro nás nákladnější. Komu ale bude stačit, že si bankovní služby bude zařizovat sám, třeba právě přes internetové bankovnictví, tak to musí mít opravdu levné. Tím se teď ve skupině i ve spořitelně hodně zabýváme.

HN: Chystáte ve spořitelně nějaká úsporná opatření typu snižování zaměstnanců nebo omezení pobočkové sítě právě v souvislosti s očekávanými dopady připravované bankovní regulace?

Chtěli bychom samozřejmě zlepšovat efektivitu. Ale raději bychom to udělali zvýšením výnosů než takovým škrtáním nákladů.

Současná regulace nás znevýhodňuje

HN: Jak jste spokojený s výsledky zátěžových testů evropských bank, které měly obnovit důvěru investorů? Mnohým analytikům se zdají testovací podmínky příliš měkké a nepřestávají je kritizovat.

Znali jsme naši kapitálovou pozici a věděli jsme, jak si banka povede při simulaci různých negativních scénářů vývoje. Jsem ale o to spokojenější, protože po dohodě s Rakouskou národní bankou a s Evropskou centrální bankou naše zátěžové testy vycházely z přísnějších parametrů, než které testovaným bankám stanovil Výbor evropských orgánů bankovního dohledu. Abychom rozptýlili obavy, které se nad regionem střední a východní Evropy vznášely, použili jsme v testech nižší odhady růstu těchto ekonomik. Přesto by naše banka i v případě toho nejhoršího možného scénáře dosahovala na konci příštího roku osmiprocentní kapitálovou přiměřenost. To je dost nad minimem, které zátěžové testy určily, aby banka prošla.

HN: Vaši kapitálovou situaci ale na druhou stranu vylepšuje státní pomoc, která nafoukla kapitálový polštář banky proti případným ztrátám o zhruba 1,2 miliardy eur. Nemyslíte?

To máte pravdu. Ale i s vyloučením participačního státního kapitálu bychom se udrželi nad požadovanou šestiprocentní hranicí kapitálové přiměřenosti. Tedy nad minimálním poměrem hodnoty rizikově vážených aktiv ke kapitálu, který evropské zátěžové testy pro banky v nepříznivém scénáři určily. To vnímám jako nejdůležitější moment ve výsledku zátěžových testů.

HN: Za slabou stránku testu je ale považováno i to, že ani nejkrizovější scénář nepočítá s bankrotem některého státu a že by banky nedostaly zaplaceno za dluhopisy. Výsledky neodrážejí ani případné znehodnocení dluhopisů - promítl se do nich jen pokles cen dluhopisů, se kterými banky obchodují, přitom většinou drží banky ve svých portfoliích dluhopisy do splatnosti. Co na to řeknete?

Zveřejnili jsme, jaké dluhopisy obchodujeme a jaké máme ve svých knihách, takže každý může vidět, jaké objemy a jaké cenné papíry držíme. Většinu z našeho celkového portfolia v hodnotě 26 miliard eur tvoří dluhopisy zemí, kde naše banka působí, přitom zhruba polovina z tohoto objemu připadá na rakouské a české státní dluhopisy. Takže žádné velké riziko v tomto ohledu nevidím.

HN: Myslíte si, že zátěžové testy měly vůbec smysl?

Když se něco dělá, tak se vždy najdou kritici. Testy podle mne plní svůj účel především v tom, že objasňují mnoho nových témat. Můžete je kritizovat z té či oné strany, ale faktem je, že investoři, média i samotní klienti vědí o bankách po testech víc než před nimi.

HN: Získaly evropské banky díky testům větší důvěru, což byl jeden z hlavních důvodů, proč se k nim unijní orgány odhodlaly?

Díky zátěžovým testům polevila velká část kritiky, která se nad evropskými bankami vznášela. Důvěra k těmto institucím se určitě zvýšila. Zároveň ale testy nastolily některé problémy, které se dosud nevyřešily a musí se o nich jednat. Problém Řecka není pro banky jediným problémem.

HN: Na jaké problémy podle vás testy poukázaly?

Největší problém cítím v tom, že se do nich naprosto vůbec nepromítá odlišnost modelů investičních a komerčních bank. Minimální požadavek kapitálové přiměřenosti je stejný pro oba modely. Nelíbí se mi také, že banky našeho typu - tedy retailové banky, které působí ve střední a východní Evropě, byly díky regulatorním požadavkům na kapitál výrazně znevýhodněny. A že se o tom ani zvlášť nediskutovalo. Přitom riziko středoevropského regionu je nyní mnohem nižší, než basilejský výbor určuje už ve svých současných regulatorních požadavcích na kapitál pod pojmem Basel II. To je moje hlavní výtka.

HN: V čem jste byly znevýhodněni?

Dám vám příklad. Když chce Česká spořitelna půjčit menší české firmě - a těch je většina, tak přestože s ní spolupracuje třeba patnáct let a tak dobře ví, jak na tom je, potřebuje mít na úvěr desetinásobné kapitálové vybavení, než kdyby si koupila státní dluhopisy. Včetně dluhopisů Řecka. Je prostě špatně, že banky jako Erste, Raiffeisen, UniCredit a další, které financují firmy ve střední a východní Evropě, jsou takto regulací znevýhodňovány. Musí držet mnohem více kapitálu než například Deutsche Bank, která v regionu obchoduje s cennými papíry. O tom se nemluví ani v souvislosti s chystanou regulací Basel III, která - tak jak se zatím rýsuje, naši situaci ještě zhoršuje. Přitom právě nová regulace má banky přimět, aby se vrátily zpět ke svým kořenům a k půjčování.

Politici musí lobbovat, jinak firmy zapláčou

HN: Ale rakouští bankéři, včetně vás, na tento problém už poměrně silně upozorňují. Proč myslíte, že to nestačí?

Kromě nás to ale nikdo neříká. Zatím nevidím žádnou další iniciativu . Politici a centrální banky Česka, Slovenska a dalších východoevropských zemí se tváří, že se jich Basel III netýká. Ale to se mýlí. Život firem v těchto zemích je silně závislý na půjčkách a vytvořit jim alternativní přístup k financování na kapitálovém trhu, to je běh na dlouhou trať a nikde není řečeno, že se to vůbec podaří. Takže představitelé těchto zemí by se měli dát dohromady, společně jít do Bruselu a říct tam: změňte to.

HN: Kritizujete za "nicnedělání" i české politiky a ČNB?

Čeští politici a ČNB nejsou do jednání kolem Baselu III ani v nejmenším zapojeni. Myslí si, že co se děje v Bruselu nebude mít na Česko a region žádný vliv. V zásadě drží pozici, že když jsou české banky bezpečné a když se teď ukázalo, že i mateřské společnosti nejsou tak špatné, jak se někdy říkalo, tak že můžou být v pohodě. Nemají pravdu.

HN: Jaký dopad by měla nová basilejská regulace na výsledky Erste Bank, kdyby byla přijata v současné podobě?

My s tím můžeme žít, ale středoevropský region potřebuje "palivo" pro další růst, banky chtějí půjčovat a potřebujeme se vážně domluvit, jak velký kapitálový polštář potřebují pro úvěrování firem. Prostě si myslíme, že by měl být menší.

HN: Varujete před tím, že po přijetí nových regulativních požadavků v současné podobě dojde v České spořitelně ke zdražení úvěrů a většímu zpřísnění podmínek půjček?

Máte na výběr. Buď budete půjčovat méně nebo zdražíte, ale ani jedno z toho nechceme. Snažíme se držet přiměřenou rizikovou marži a půjčovat. Tlačíme prostě na to, aby úvěrování firem a lidí nebylo v nové regulaci znevýhodňováno oproti transakcím s cennými papíry.

HN: Co si myslíte o zavedení bankovní daně a další chystané regulaci, včetně vzniku nových institucí?

Záměr regulovat finanční instituce, aby se zabránilo krizím, je oprávněný. Nejsem si ale jistý, že se dá prostřednictvím tužší regulace postihnout všechno. Krizi vytvořili lidi, ne finanční instituce. A právě lidi těžko "zregulujete". S mnohými návrhy, například se záměrem posílit kapitál bank a jejich likviditu, souhlasím.

HN: A jak se stavíte k bankovní dani?

Když to pomůže zlepšit finanční situaci státu a zároveň nepoškodí ekonomiku, tak asi všechny banky jsou připraveny ji platit. Ale pokud bankovní daň nebude současně provázet přísná rozpočtová politika vlád, tak se nám to líbit nebude. Stejně jako my nechceme platbu daně přenést na klienty a musíme proto pracovat efektivněji, tak totéž čekáme i od státu. V Maďarsku ale schválením daně prostě znevýhodnili jen banky, což se investorům pochopitelně nelíbí.

HN: Jak se bankovní daň v Maďarsku letos promítne do výsledku Erste?

Tento rok to pro nás znamená o 37 milionů euro po zdanění méně.

HN: O kolik přijde Erste Bank, když se taxa zavede ve všech osmi zemích, kde působí?

Pravděpodobně 60 milionů eur nás bude stát chystaná daň v Rakousku. Zatím nevíme, jestli to budou zavádět v dalších zemích, takže na to nemůžu odpovědět.

HN: Váš kolega, šéf Bank Austria Willibald Cernko varoval, že zvýšení regulatorních požadavků na kapitál povede nejen k menšímu půjčování, ale i ke zdražení poplatků a k propuštění pěti až deseti tisíc rakouských zaměstnanců bank. Co tomu říkáte?

Je to zajímavá studie, ale my žádné takové předpovědi nedáváme.

HN: Mezinárodní institut financí odhadl, že chystaná regulace zpomalí růst eurozóny během příštích pěti let o 3 procenta. Souhlasíte s tím?

Ke zpomalení ekonomiky dojde, ale po poslední revizi návrhů basilejského výboru bude menší. Došlo by ale k větší diferenciaci zemí, které mají rozvinuté financování na kapitálovém trhu a těch ostatních, kde firmy budou mít obtížnější přístup k úvěrům. Každopádně musíme počkat na finální podobu regulace a pak dopady znovu spočítat.

Co je Erste

Jak to začalo

Vznikla po fúzi s Giro Credit v roce 1997, kdy také vstoupila na vídeňskou burzu a zahájila tím svou expanzi do východní Evropy. Než v roce 2000 koupila Českou spořitelnu, byla za hranicemi Rakouska málo známá. Do té doby převzala jen menší banku v Maďarsku a Chorvatsku a celkově měla jen 600 tisíc klientů. Za státní podíl v ČS zaplatila 530 milionů eur, což bylo tehdy devatenáct miliard korun.

Středoevropský gigant

Pod dojmem strmého nárůstu zisku ČS dostal šéf Erste Andreas Treichl od akcionářů zelenou k dalším nákupům. Dnes má skupina Erste v regionu 17,5 milionu klientů a vlastní i banku na Slovensku, v Srbsku, Rumunsku a na Ukrajině a celkem tak působí v osmi zemích. Má 3200 poboček a přes 50 tisíc zaměstnanců.

Dvojka v regionu i v Rakousku

Objemem spravovaného majetku je dvojkou po UniCredit Group v regionu střední a východní Evropy, dvojkou je i na rakouském trhu po Raiffeisenzentralbank (RZB). Předstihla tak konkurenční Bank Austria.

Profil

Andreas treichl 58

Po studiích ve Vídni pracoval v Citibank a Chase Manhattan v New Yorku. Erste řídí 13 let. Je bankéřem z rodinné tradice, dědeček vedl centrální banku, otec Credit-anstaldt.

1,2 miliardy eur

čerpala Erste státní pomoc. Šéf Erste v pátek řekl, že banka je v pozici, že by ji chtěla splatit do roku 2012. Začít chce už příští rok.

472 milionů eur

vydělala skupina Erste za první pololetí 2010, to je meziroční pokles o 4,1 procenta. Podíl České spořitelny na zisku v eurech tvořil 38 procent.

209 miliard eur

dosáhla bilanční suma banky k 30.6. 2010. Od začátku roku vzrostla o 3,7 procenta. Postaral se o to nárůst mezibankovních obchodů a nárůst vkladů o čtyři procenta.