Stavební spořitelny řeší, jak udržet klienty

Lepší úročení vkladů na stavebním spoření, akce na snižování či odpouštění vstupních poplatků a menší ochota poskytovat úvěry. Taková může být reakce stavebních spořitelen na škrty ve státní podpoře, s nimiž počítá koaliční smlouva. Uvedl to v rozhovoru pro HN Jiří Plíšek generální ředitel "buřinky" - Stavební spořitelny České spořitelny.

Podpora klesne na polovinu

Stát počítá s tím, že příspěvek, který dnes činí maximálně 4500 korun ročně na smlouvách uzavřených před rokem 2004 a až tři tisíce korun na nových smlouvách, zdaní padesáti procenty. Stát by díky tomu mohl ročně ušetřit zhruba polovinu ze13 miliard korun, které dnes na podporu stavebního spoření jdou. Navíc chce na výnosy z úroků uvalit 15procentní srážkovou daň. Změny by měly začít platit v roce 2012.

Jednotlivé stavební spořitelny již nyní připravují plány, jak dopady plánovaných vládních úsporných opatření co nejvíce zmírnit.

"Samozřejmě s těmi avizovanými změnami pracujeme. Máme připravené strategie a postupy. Pokud se celý systém destabilizuje kvůli menšímu přílivu zdrojů, pak počítáme s větší razancí úrokových opatření. Mohly by se tedy zvyšovat sazby na vkladech nebo snižovat poplatky. Těch variant je spousta. Jde o to, aby to bylo výhodné pro klienta," řekl Plíšek.

Stavební spořitelny podle něj také budou zřejmě muset zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů. Pokud by klienti o spoření začali ztrácet zájem, spořitelnám by začaly vysychat zdroje pro úvěrování.

Zdroje vysychají už dnes

Některé z nich, například Českomoravská stavební spořitelna nebo Wüstenrot stavební spořitelna, mají dnes rozpůjčováno přes osmdesát procent peněz z vkladů přijatých od klientů. Při relativně malém poklesu zájmu nebo vlně výběrů by se tak mohly dostávat do problémů s likviditou.

"Na přípravě příslušných opatření pracujeme. A jakmile budou nové parametry známy, uvedeme opatření na trh a budeme o nich podrobně informovat. Věřím tomu, že stavební spoření bude i po avízované úpravě zákonných podmínek zajímavým finančním produktem," řekl předseda představenstva "Lišky" Vladimír Staňura.

Mezi spořitelnami jsou velké rozdíly, takže některé by prostor pro úvěrování mít mohly. Pod padesát procent peněz vybraných od klientů na vkladech mají rozpůjčováno například Stavební spořitelna České spořitelny nebo Raiffeisen stavební spořitelna. I těm ale tento poměr roste. Například Raiffeisen se dostala z 33,8 procenta na dnešních 48,9 procenta během dvou a půl roku.

Spořitelnám, které mají z čeho půjčovat, by mohla opatření svým způsobem v rámci trhu nahrát i díky dalším avizovaným změnám.

Stát totiž plánuje klientům hypotečních bank znemožnit odečítat úroky zaplacené na hypotéce z daňového základu. Tato úspora při dvoumilionové hypotéce na dvacet let činí při dnešních sazbách asi 15 tisíc korun ročně. U úvěrů nejspíš tato lákavá výhoda daňového odpočtu nejspíš zůstane. Některé klienty by to mohlo motivovat zajít pro úvěr raději právě do stavební spořitelny.

V neprospěch stavebních spořitelen ale v současné době mluví o něco nižší sazby u hypotečních bank.

Konkurenční boj donutil banky snížit průměrné sazby na hypotékách podle údajů serveru hypoindex.cz za červen na 4,92 procenta. Průměrný úrok na stavebním spoření podle zatím posledních údajů ČNB na konci prvního čtvrtletí činil 5,1 procenta ročně. Úročení úvěrů ze stavebního spoření ale reaguje na změny mnohem pomaleji.

Stavební spoření

2,3%

je průměrná sazba na vkladech u stavebních spořitelen z konce letošního března. U úvěrů je průměrná roční sazba 5,1 procenta. Plyne to z údajů ČNB.

65,5 %

zhruba tolik procent z celkového objemu vkladů (415 miliard korun) už stavební spořitelny rozpůjčovaly svým klientům.

Kolik procent vkladů spořitelny půjčily na úvěrech

PŘIPRAVUJEME STRATEGII
Spořitelny se podle ředitele "buřinky" Jiřího Plíška chtějí úsporným opatřením státu bránit zpřísněním při poskytování úvěrů a zvýhodněním vkladů.
FOTO: HN - JAN ŠTEMBERA