Stát naše plány mění v cáry papíru

Pokud stát přistoupí na svůj plán a znevýhodní stavební spoření i stávajícím klientům, lidé se s ním začnou soudit. Myslí si to generální ředitel a předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Jiří Plíšek.

"Postoj občanů ve vztahu ke státu je čím dál víc ve stylu "já pán, ty pán". Takže si to nenechají líbit," říká Plíšek. Soudní spory podle něj přinesou na dlouhou dobu jen další nejistotu než padne definitivní rozsudek.    

HN: Sledujete už nyní nějakou reakci klientů na avizované znevýhodnění stavebního spoření?

Klienti se víc ptají, co se bude dít. My se jim snažíme říct vše, co víme, což není mnoho. Neviděl jsem žádný návrh zákona, jen dvě věty v koaliční smlouvě. Snažíme se klienty uklidnit a varovat před zbrklými reakcemi. Co se ale týče počtu klientů, naše spořitelna zaznamenala větší přírůstek než odliv. To nemusí platit pro stavební spořitelny obecně.

HN: Koalice počítá, že státní příspěvek se kvůli dani sníží na polovinu, udělí se jen klientům, kteří naspořené peníze využijí na bydlení, a zavede se 15procentní daň na úrokový výnos. Bojíte se, že klienti začnou odcházet?

Věřím, že to nepovede k masovým výběrům, alespoň v naší stavební spořitelně ne. Klienti drží stavební spoření jako železobetonovou rezervu na budoucí investice nebo důchod. Jsou konzervativní, hlavně ti ze starší generace chtějí mít peníze v bance a vklad pojištěn.

HN: Na smlouvách, které je možné ihned vypovědět jsou dnes tři čtvrtiny všech peněz celého sektoru. Pokud by je lidé začali vybírat mohlo by to některé stavební spořitelny ohrozit?

Všechny zcela jistě udělají maximum proto, aby k destabilizaci systému nedošlo. Já do jejich knih nevidím, ale neumím si představit, že by někdo měl neustatelné problémy. Celému sektoru hrozí ztenčení, ani ne kvůli tomu, že by klienti hledali alternativní investiční nástroje, ale spíš že pro ně nebude dost levných půjček.

HN: Proč?

Stavební spořitelny mohou mít problém se zajištěním dlouhodobého financování. Tratit na tom bude klient, který nemusí dostat úvěr tak snadno. Lidé, kteří plánovali nějakou opravu či výstavbu, budou muset třeba čekat delší dobu, než úvěr dostanou.

HN: Některé spořitelny mají rozpůjčováno přes 80 procent peněz, vy jen necelých 50. Pokud by konkurence musela v úvěrování přibrzdit, mohli byste z toho vytěžit. Budete se snažit víc úvěrovat?

Raději bych s konkurenty bojoval ve větším rybníku natvrdo, než měl nějaké výhodnější postavení v rybníku menším. Na těch zásazích státu je absurdní, že nejzávažnější problém budou řešit spořitelny, které nejlépe naplňují poslání stavebního spoření - tedy nejvíc poskytují úvěry. Teď je ale na místě spíš zvýšit opatrnost při úvěrování, protože návrhy vnáší do systému velké množství dlouhodobé nejistoty.

HN: Kolik chcete mít proúvěrováno?

Usilovali jsme zvyšovat proúvěrovanost na sedmdesát procent a více. K tomuto cíli jdeme, nechceme tam jít v záchvatu, ale historicky spojitými kroky. Všechno se ukáže během letošního třetího čtvrtletí. Pokud budou čísla proúvěrovanosti dál letět nahoru, pak je otázka, do jaké míry je obava o zdroje financování legitimní. Může se ale ukázat, že pro občany nebude dost prostředků na financování lepšího bydlení.

HN: Dnes nabízíte služby jen občanům. Nechcete se jako ostatní spořitelny pustit i do úvěrování družstev a společenství vlastníků, když k tomu máte prostor?

Kdyby ministerstvo nepřišlo s těmi změnami, tak bych teď řekl, že je to určitě naším záměrem. Máme zpracovanou koncepci a jsme připraveni. Definitivní rozhodnutí o objemu a kvalitě služby ale odsunujeme, než se vyjasní, jak to bude. Máme zdroje a ty teď obchází míra nejistoty. Sektor úvěru právnických osob nejrychleji zvyšuje koeficient proúvěrovanosti. Dáváte jim peníze osob fyzických. Jsou-li méně stabilní zdroje, snižuje se i prostor pro právnické osoby.

HN: Máte připraven plán na zmírnění dopadů škrtů?

Samozřejmě s těmi avizovanými změnami pracujeme. Máme připravené strategie a postupy i klientskou komunikaci. Pokud se celý systém destabilizuje kvůli menšímu přílivu zdrojů, pak počítáme s větší razancí úrokových opatření.

HN: Mohly by se zvyšovat sazby na vkladech?

Zvyšovat sazby nebo snižovat poplatky. Těch variant je spousta. Jsou vždy v oblasti racionálního výnosu pro klienty.

HN: Ve stavebních spořitelnách se dnes půjčuje asi za pět procent ročně. Co se stane se sazbami úvěrů? Na začátku druhého kvartálu se zlevňovalo, ale to se ještě vážně nemluvilo o zásazích do sektoru. U nás možná nižší sazba zůstane, ale jinde se mohou sazby pohybovat spíše nahoru. HN: Jak hodnotíte způsob, jakým chce koalice státní podporu stavebního spoření snižovat?

Je to zásadní změna pravidel během hry a ohromná rána do očekávání klientů, kteří uzavřeli smlouvu za nějakých podmínek. Bojím se hlavně dlouhodobých následků a toho morálního hazardu. Vysílá se tím signál občanům, že když se jednou takto zásadně změní pravidla, může se to udělat podruhé. Celá řada občanů si to nenechá líbit.

HN: Mohou snad lidé dělat něco proti zdanění výnosů?

V sektoru se objeví soudní spory, protože klient si řekne: "Smlouvu jsem uzavíral za nějakých podmínek, férově jsem očekával nějaký výnos, a stát mi ta pravidla zlomí v polovině." Postoj občanů ve vztahu ke státu je čím dál víc ve stylu "já pán, ty pán". Takže si to nenechají líbit. Soudní spory přinesou další nejistotu, protože dlouhou dobu, než rozhodne ta poslední soudní instance, se nebude vědět, jak to vlastně bude. Nechci to předjímat, ale je to zásah do práv občana. Já říkám, že když měnit pravidla, pak by bylo fér je měnit jen pro nové smlouvy.

HN: Nemyslíte, že by se tak mohla zopakovat situace z roku 2003? Když se tehdy oznámilo snížení maximálního ročního příspěvku z 4500 na 3000 korun, přihlásilo se do systému asi o milion lidí víc než před rokem, spoření rychle uzavřeli, aby stihli ještě výhodnější podmínky a náklad státu se zvýšil...

Taková reakce by nemusela nastat. Je to jen otázka razance úpravy příspěvku. Dovedu si představit i varianty, kdy příspěvek nebude upravován velkým skokovým šokem, ale postupně v čase.

HN: Za co vlastně dnes lobbujete?

Tyto aktivity má na starosti hlavně asociace. My se snažíme přesvědčit zástupce ministerstva financí, jaký dopad mohou mít různé razance zásahů. Umím si představit, že by se nejen snížila státní podpora, ale že by se zreformoval systém stavebního spoření. Budeme se snažit bojovat, aby stát změnil účelovost. Chceme, aby účel úvěrů nebyl striktně vymezen jen na věci, které jsou pevně spjaty se zdmi domu, aby bylo peníze možno použít i na vybavení bytu nebo stavbu garáže, která není součástí domu. Chceme změnu, ze které bude mít benefit i občan, aby mohl peníze použít šířeji.

HN: Je podle vás 13 miliard korun ročně, které jdou na státní příspěvek klientů efektivně využitých?

Ano, to jedno procento státního rozpočtu je efektivně využité. Jsem si vědom, že 13 miliard je ohromná částka. Tuto položku rozpočtu ale chápu spíš jako investici než náklad. Peníze se neprojí. Státu se vrátí. Když dostaneme 13 miliard, nasypeme do trhu 60 nebo 70 miliard úvěrů, které pak generují stavební práce, zakázky a daně. Spočítali jsme, že koruna nalitá do systému vygeneruje dvě v příjmech rozpočtu. Firmy odvádí daně, vytváří nová místa, pracovníci odvádějí daně, lidé rekonstruují...

HN: "Buřinka" letos v dubnu klientům odpustila poplatek půl procenta z vyzvednuté částky při předčasném vypovězení smlouvy. Jak moc toho klienti využili?

Využívali toho, zájem byl. Teď mapujeme dopad změn. Umožnili jsme klientům, že nemusí čekat do šesti let vázací doby a ty peníze, které se tady úročí dvěma procenty, může kdykoli vybrat ve finanční tísni. Bez státní podpory, ale ta dvě procenta úročení jim tam zůstanou. Myslím, že klienti sahají na tyto peníze jako na prostředky poslední instance. Pokud se do takové situace dostanou, je otázkou jestli je úplně správné mu v této situaci ještě něco z těch prostředků "seškrábnout".

HN: Jak se zhoršuje kvalita úvěrů?

V průběhu loňského roku počet klasifikovaných úvěrů docela narostl. Ale hlavně proto, že se snížila dynamika úvěrového portfolia. S tím, jak přestal růst celkový objem úvěrů, narůstají ty špatné. Za sektor jsou úvěrová rizika mnohem lepší než obecně. Máme klasifikovaných úvěrů kolem pěti procent. Z 200 tisíc úvěrů asi 10 tisíc nesplácejících klientů.

HN Jaký jste měli propad v úvěrování?

Vloni jsme měli asi 30procentní propad v nově sjednaných úvěrech. Ovšem rok předtím jsme na úvěrování extrémně šlápli a čísla nám šla prudce nahoru. Druhá věc je, že chceme půjčovat zodpovědně. Vloni jsme většímu počtu klientů odmítali.

HN: Jaké jsou vaše plány?

Ty změny mohou ze všech našich plánů udělat cáry papíru. Zvyšují nejistotu a to je v dlouhodobém produktu problém. Určitě chceme pokračovat v úvěrování fyzických osob. Chceme produkty přibližovat klientům komfortem, soustředit se, aby měli přehled o svém účtu přes internet. Letos jsme třeba zavedli, že klient může na internetu uzavřít vklad a neplatí vstupní poplatek.

SSČS

Stavební spořitelna České spořitelny přezdívaná "buřinka" patří do finanční skupiny České spořitelny. Vznikla v roce 1994. Dnes je dvojkou na trhu, co se týče objemu spravované částky (za Českomoravskou stavební spořitelnou). Její bilanční suma dosáhla na konci letošního března 102 miliard korun.

Profil

Jiří Plíšek 41

Absolvent elektro-technické fakulty ČVUT nastoupil v roce 1999 do marketingu České spořitelny. Působil v Penzijním fondu ČS. Do SSČS nastoupil v roce 2000.