Čerství absolventi v zemích Evropské unie ještě nikdy neměli tak slabé vyhlídky na trhu práce. Podle čerstvé studie Mezinárodní organizace práce (ILO) je nezaměstnanost u lidí ve věku 15 až 24 let největší od konce druhé světové války.
V zemích EU bylo loni bez práce přes pět milionů mladých lidí. Sociologové mluví o celé "ztracené generaci", které se nepodařilo uchytit na trhu práce. Nejhorší situace je ve Španělsku, kde nemají práci dva z pěti mladých lidí.
Šance mladých najít uplatnění sráží doznívající ekonomická krize. Většina firem se obává vytvářet nová místa. Pokud se propouštělo, většinou byli mladí první na řadě. Problém umocňuje tvrdá konkurence na přesyceném pracovním trhu, prodloužení odchodu do penze pozdrželo starší ročníky na dobře placených pozicích.
Ve většině evropských zemí navíc nejsou důchodové reformy dost razantní, aby usnadnily firmám pružné najímání nových zaměstnanců. Mladé lidi ovládá pocit zbytečnosti.
"Nečinnost může vést až k růstu zločinnosti a násilností," varuje šéf ILO Juan Somavia. Nevyužité náklady na vzdělání navíc představují značné ekonomické ztráty.
Německo řeší problém vytvářením zkrácených úvazků, které udržují mladé lidi v zaměstnání. V sousední Francii se ale zkrácené kontrakty, prostoupené byrokracií, příliš neujaly.
Česko se snaží řešit problém s pomocí Bruselu. Regiony rozjíždějí programy, které nabízí mladým lidem po škole placené stáže ve veřejné sféře.
