Vůz, který měl už před půl stoletím centrální zamykání

K nejslavnějším luxusním automobilům Made in U.S.A. patřily vozy Cadillac řady 60 (Sixty), vyráběné v průběžně modernizované podobě v letech 1936 až 1993. Měly velmi atraktivní a nezaměnitelné tvary, vznikaly z velice kvalitních materiálů a s výkonnými motory i komfortním interiérem ladila záplava hypermoderních a dodnes obdivovaných technických řešení.

Ale hned úvodem sprovoďme ze světa mýtus o růžových cadillacích. Ty patří jen do béčkových reklam nebo snů automobilových laiků. Růžová barva se v Detroitu rozhodně nenosila, renomovaná značka Cadillac ji nepoužívala. Známý růžový Cadillac 55, který Elvis Presley věnoval své matce Gladys, byl přelakován z důstojného šedého originálu. Také Pink Cadillac Clinta Eastwooda ze stejnojmenného filmu (1989) je výplodem hollywoodského scenáristy.

K charakteristickým barvám těchto impozantních křižníků silnic naopak patřívala pistáciově zelená, používaná jak na střechy, tak i na čalounění interiéru. Námi zmiňovaný Sixty ze sklonku 50. let představoval vyvrcholení jedné éry, po roce 1959 se začala totiž výška velkolepých ocasních ploutví na zadních blatnících postupně snižovat. Ale k redukci rozměrů amerických automobilů došlo až v době ropných krizí (od 1973). "Náš" caddy je dlouhý kolem 5,7 m a přibližně dva metry široký, s rozvorem náprav 3376 mm (o metr a půl více, než má Škoda Superb) a hmotností 2250 kg. Po silnici doslova pluje díky vzduchovému pérování, šestice cestujících nemá nouzi o místo na dvou širokých lavicích. "Uklizená" podlaha vpředu, související s přesunutím páky ruční brzdy pod přístrojovou desku a voliče samočinné převodovky na sloupek volantu, umožnila, aby si uprostřed sedící pasažér pohodlně natáhl nohy. Něco podobného zažijete třeba v Tatře 603.

S tou se cadillac shoduje na největší rychlosti 170 km/h, je však o něco žíznivější (oficiálně udávaný průměr 22 litrů na 100 km), ale hlavně výkonnější. Jeho šestilitrový osmiválec dává k dispozici 310 koní. To T 603 měla pod kapotou pouze 105hlavé stádo, proto si mohla nechat jen zdát o "odpichu" cadillacu, a postrádala i jeho samočinnou čtyřstupňovou převodovku.

K luxusní výbavě zobrazeného typu Sixty patřilo třeba elektronkové autorádio, tehdy již s tlačítky předvolby stanic, aby řidič nemusel zdlouhavě "lovit v éteru", a velmi moderně působící elektricky vysouvaná anténa. Všechna boční okna byla ovládána pomocí tlačítek, automobil měl už před více než půl stoletím centrální zamykání, účinné automatické topení s klimatizací, mlhovky či pozoruhodné zařízení Autronic Eye. Bylo to vlastně jakési umělé oko vystupující z přístrojové desky. Jeho fotobuňka dokázala za šera či v noci zaregistrovat záři protijedoucího vozidla a samočinně ztlumit dálková světla.

Při jízdě cadillacem zaujmou nejen osobitý design a velkorysost ve všech ohledech, ale také bytelnost jeho konstrukce, kvalita použitých materiálů i pečlivost dílenského zpracování. Také proto se můžete setkat s exempláři, jež nebyly nikdy renovovány. Je to požitek uvelebit se v nadýchaných sedadlech a díky velice účinným posilovačům brzd i řízení ovládat skoro šestimetrový koráb doslova jedním prstem a lehkým dotekem na pedál brzdy.

Sportovní jízda sice tomuto monstru naklánějícímu se v zatáčkách moc nesvědčí, avšak pro pohodovou jízdu na delší vzdálenosti je to ideál, který i dnes jen těžko hledá konkurenci. Automobily totiž postupně sportovně "ztuhly", což je ale okrádá o plavnost dávných vzorů. Navíc bývají nižší, protože designéry a techniky k tomu tlačí nároky na snižování spotřeby a jízdních odporů. Caddy Sixty by dnes těžko obstál, ekologové by jeho majitele nejspíš ukřižovali za vskutku nebývalou spotřebu benzinu a pronikavě opulentní tvary.

Autor vede portál veteran.auto.cz.

CADILLAC 60
Móda vysokých zadních ploutví inspirovaných stíhačkami vyvrcholila před půl stoletím. Vozy Cadillac byly nesmírně pohodlné a výkonné.
FOTO: ARCHIV