Vojtěch Lukáš: Stavební spořitelny zvýhodní vklady

Stavební spoření ustojí první kolo změn, které jim s podporou vládní koalice nalinkoval ministr financí Kalousek. Podle předsedy prezídia jejich asociace Vojtěcha Lukáše je ale druhá část změn, která má toto spoření s podporou státu omezit výhradně jen na bydlení, pro celý systém likvidační. "Předpokládám, že dojde k úbytku zdrojů, a stavební spořitelny nebudou moci poskytovat úvěry," říká.

HN: Padesátiprocentní daní zatížit příspěvek ke stavebnímu spoření za letošní rok, počínaje příštím rokem snížit státní příspěvek všem klientům bez rozdílu na dva tisíce korun a zavést 15procentní zdanění úroků z vkladů. Tak zní návrh ministra Kalouska na první kolo změn. Už jste se na tom s ním domluvili?

Tady se není o čem domlouvat. Ministerstvo financí vypracovalo analýzu, ke které si od nás vyžádalo podklady, a jednalo s námi o různých dopadech. Výsledná analýza je poměrně objektivně zpracovaná a proti původnímu politickému zadání ministerstvo upravilo návrh na podporu vyplácenou klientům od roku 2012 z 1500 korun na 2 tisíce .

HN: Takže jste spokojeni?

Je to hraniční výše podpory, která nemusí mít tak destruktivní dopady na systém stavebního spoření.

HN: A vy se nebudete pokoušet například získat poslance, aby kvůli záměru prosadit zpětnou platnost těchto změn podali žalobu k Ústavnímu soudu?

Podívejte se, právní názory na retroaktivitu se liší. Existují dva právní posudky, které máme k dispozici my, nějaké posudky má ministerstvo financí. Já se domnívám, že diskuse nemá smysl, protože v konečné fázi to může jít právě k Ústavnímu soudu. Ale zpět k vaší otázce. V parlamentu se o právní čistotě návrhu samozřejmě diskutuje. Byli bychom rádi, kdyby se to vyjasnilo dopředu, protože nemáme zájem na soudních sporech. Je to nepraktické a nedobré pro klienty. My ale určitě nebudeme ti, kteří by chtěli nějakým způsobem vířit vodu. Budeme ale maximálně bojovat ve prospěch klientů. To je logicky naše povinnost.

HN: Jak?

Zmínila jste poslance. Sami se na nás obrací a diskutujeme o tom s nimi.

HN: A co je vaším cílem?

Chápeme úsporná opatření vlády. Nám spíše vadí razance a způsob. Vadí nám, že ty návrhy jsou dílem čistě politické ho zadání, kterému nepředcházela diskuse s odbornou veřejností, respektive s námi, kdy jsme si mohli vyjasnit, jaké to může mít dopady.

HN: Ty změny musí zákonodárci projednat velmi rychle, pokud chce ministr Kalousek ušetřit miliardy na stavebním spoření už za letošní rok. Víte, kdy to bude?

Návrh zákona prochází klasickým připomínkovým řízením a podle mě musí ještě jít do legislativní rady vlády. Mimochodem, na reakci vládních legislativců jsem opravdu zvědavý. Spíš tušíme, že koncem září půjde novela do Poslanecké sněmovny. Cílem ministra Kalouska je, aby byla odsouhlasena už v 1. čtení.

HN: Vidíte šanci, že srážková daň a novela zákona by nemusely v současné podobě projít?

Jestliže se bude hlasovat podle politického zadání, tak v parlamentu je jasno. Změny ve stavebním spoření jsou součástí koaličních dohod a vládního prohlášení, a ať se mi to líbí nebo ne, poslanci jsou něčím vázáni.

HN: Řekl jste, že jste v připomínkovém řízení vyjádřili jasný názor na navrhované změny. Jak zní?

Nesouhlasíme se srážkovou daní státní podpory ve výši 50 procent. To je bezprecedentní účelová záležitost. Jako předseda asociace i občan se musím ptát, co další přijde na řadu. Bude to státní podpora penzijního připojištění nebo snad něco jiného? Dneska se už mezi lidmi diskutuje, proč když stát chce zdanit podporu spoření, to stejné neudělá vůči solárním elektrárnám, když hrozí tak velké zvýšení cen elektřiny. Zatím se klienti stavebních spořitelen chovají velmi racionálně. Změny ještě nejsou definitivní. K hromadnému vybírání smluv nedochází. Ale máme obavu, že chystaná opatření můžou vést k odchodu klientů.

HN: Jak velký odliv čekáte?

To se velmi těžce odhaduje. Klient odejde tehdy, když najde jinou alternativu. Ti, kteří plánují vzít si někdy úvěr, asi neodejdou. Ti, kteří tento záměr nemají a chovají se jako normální investoři, tak budou posuzovat, jak zajímavé pro ně bude zhodnocení prostředků a jaké mají další a možnosti.Ve stavební spořitelně to bude někde mezi 3,7 až 4,5 procenta ročně.

HN: Dvě třetiny z celkového objemu vkladů stavebních spořitelen patří klientům, kteří už splnili podmínky pro vyplacení státní podpory a mohou si je okamžitě vybrat. Přijdou spořitelny s atraktivní nabídkou, aby jim neodešli?

Dá se čekat, že jednotlivé stavební spořitelny podle svých ekonomických podmínek s takovými nabídkami přijdou. Může to být například vyšší zhodnocení vkladů. Klienti mohou dostávat i úrokové bonusy.

HN: I na už existující smlouvy?

Ano. Smlouva umožňuje stavební spořitelně nabídnout i stávajícímu klientovi dodatečné zvýšení úrokové sazby na vkladech. To je ale záležitost každé stavební spořitelny, za asociaci o tom nemůžu mluvit.

HN: V České spořitelně se o tom už diskutuje?

Podobně jako ve vedení ostatních bank si o tom nemůžeme dovolit nediskutovat.

HN: V příloze navrhovaného zákona je vyslovena obava, že zahraniční majitelé vyvolají arbitráže podle dohod o podpoře a ochraně investic. Jak velké riziko vidíte?

Když se v roce 1993 přijímal zákon o stavebním spoření, tak byly známy základní principy, na které vláda lákala zahraniční investory a které se teď mají změnit. Teď nemám ani tak na mysli výši státní podpory jako spíše snahu omezit použití finančních prostředků výhradně na účely bydlení. Jedním ze základních principů stavebního spoření je přitom princip solidárnosti a samofinancovatelnosti tohoto systému, což mu umožňují klienti, kteří ho využívají jako finanční investici. Těch takzvaných přátelských klientů nyní spořitelny potřebují zhruba pět na jednoho úvěrovaného klienta. Zatím jsme nezaznamenali žádné signály, že by akcionář nějaké stavební spořitelny chtěl arbitráž vyvolat. Ale například náš majitel (skupina Erste - pozn. red.) se velmi zajímá o další vývoj. To bude politické rozhodnutí jednotlivých spořitelen.

HN: Vládní koalice navrhuje omezit použití finančních prostředků u nových smluv jen na účely bydlení a ministr Kalousek už avizoval, že další úpravy ve stavebním spoření chystá od roku 2012. Jak má vypadat "omezení účelovosti"?

Zatím konkrétní návrh neznáme a asi ani neexistuje. Variant může být víc. Například, že by klient musel prokázat použití prostředků jen na částku, odpovídající poskytnuté státní podpoře. Nebo na veškeré úspory včetně státní podpory. Budeme se snažit ministerstvo i vládu přesvědčit, že to je pro stavební spoření likvidační, a nezavádět to.

HN: Pokud stát spojí využití stavebního spoření jen s bydlením, tak to stavební spořitelny zabalí?

To neříkám. Ale aby mohly existovat, musely by hledat další možnosti. Možná pak budou usilovat, aby mohly poskytovat klasické hypoteční úvěry. Dá se totiž předpokládat, že dojde k postupnému úbytku zdrojů a stavební spořitelny nebudou moci úvěry poskytovat. Respektive, ony přestanou postupně poskytovat překlenovací úvěry. A pak bude otázka, kolik těch prostředků budou mít spořitelny k dispozici na řádné úvěry, které poskytovat musí. Jestli potom třeba nebudou muset prodlužovat čekací lhůty. To samozřejmě nabízí další otázku, jak to bude pro klienta vůbec zajímavé, když na výhodný řádný úvěr bude muset čekat.

HN: V diskusi o stavebním spoření se v poslední době objevil názor, že kromě pěti současných specializovaných bank by ho měly nabízet všechny banky. Co tomu říkáte?

Opatření kolem licenční politiky podle mě nebyla plánovitě zařazena do předpokládané změny systému stavebního spoření. Prvně jsme se s ním seznámili předminulý týden ve vyjádření ministra Miroslava Kalouska, a známe i prohlášení mluvčího centrální banky (Česká národní banka podporuje, aby stavební spoření, má-li existovat, mohlo být při splnění určitých podmínek poskytováno všemi držiteli bankovní licence - pozn. red.). Je třeba si položit otázku, jaký cíl toto opatření sleduje.

HN: Důvod, aby spořitelny nebyly při získávání vkladů zvýhodňovány proti jiným bankám, pro vás není dostatečný?

Ne tak úplně. Přece v Česku máme víc produktů, na které jsou zapotřebí specializované licence, třeba na životní nebo nebo neživotní pojištění. Stát vynakládá nějaké prostředky a nejtransparentněji mu je ošetří specializovaná instituce. O tom jsem přesvědčen. Toto opatření by vyvolalo navíc velkou administrativní náročnost na zvýšení dohledu ze strany ministerstva financí.

HN: Jak vážně berete názor šéfa bankovní asociace Jiřího Kunerta a dalších ekonomů, že v Česku je už dostatečně silný hypoteční trh a stavební spořitelny by se měly v nějaké časovém horizontu změnit v normální banky?

To nemá opodstatnění. I když už půjčujeme sumy, které se blíží hypotékám, tak velmi často se úvěry ze stavebního spoření kombinují s hypotékou. Ale mnohem podstatnější je, že téměř polovina peněz stavebních spořitelen slouží na drobné úpravy a rekonstrukce. V tom je role stavebních spořitelen nezastupitelná. O drobné úvěry nemají hypoteční banky zájem, a kdyby stavební spořitelny úplně zmizely, tak alternativou k nim bude pouze spotřebitelský úvěr. Ten je ale mnohem dražší.

Asociace spořitelen

Členové

Sdružuje 5 specializovaných bank, které získaly licenci na stavební spoření. Jsou to Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida, Stavební spořitelna Česká spořitelny, Raiffeisen a Wüstenrot.

Hlavní cíl

Vyváření příznivých podmínek pro řešení bytových potřeb občanů, spolupráce se státem při řešení otázek spojených s dalším rozvojem tohoto sektoru.

Profil

Vojtěch Lukáš 59

Šéf Asociace českých stavebních spořitelen pracuje ve vedení stavební spořitelny ČS. V bankách působí od roku 1976. V Evropském sdružení stavebních spořitelen je první místo - předseda.

4,9 milionu

činil počet smluv na stavební spoření k 30. 6. 2010. Proti konci loňského roku jde o zvýšení o 0,2 procenta.

422 miliard korun

dosáhly v pololetí vklady ve stavebních spořitelnách. Letošní přírůstek vkladů činil
1,7 procenta.

280 miliard korun

dosáhl objem peněz, které spořitelny do poloviny roku půjčily klientům. Objem úvěrů letos narostl o 4,9 procenta.