Rudé afrodiziakum

Bůh mohl nepochybně stvořit ještě lepší plody, ale nepochybně tak nikdy neučinil," napsal o jahodách anglický spisovatel William Butler. Má pravdu: v našich zeměpisných šířkách jen stěží najdete ovoce tak intenzivní a lahodné chuti.

V supermarketu se sice dají celý rok koupit bledničkové plody v umělohmotných vaničkách, jenže s těmi toho v kuchyni moc nenakouzlíte. Chutí i vůní jsou jenom chabým odvarem zralé jahody právě utržené ze záhonu. Pravý čas pro tyhle nádherné rudé plody proto přichází v létě, kdy tuzemské silnice oblehnou prodejci s typickými loubkovými košíky. Někdy kupuji i od nich, ale aspoň jednou za léto se stejně vydám na některou z jahodových plantáží, které po celé republice nabízejí samosběr. Ta trocha času navíc za to stojí, ve větší partě je to i zábava. Vybíráme z keříčků ty nejkrásnější exempláře syté barvy a pevného tvaru, hlásíme si navzájem, když najdeme zvlášť velký kousek a kluci se hecují, kdo má plnější košík.

Z Prahy je nejblíž na jahodové záhony ve Vraňanech u Mělníka nebo v Čelákovicích. Kdo chce sběr spojit s víkendovým výletem, nechť se vydá k Jindřichovu Hradci do vesničky Dolní Pěna. Manželé Nouzovi, kterým plantáž patří, pěstují třeba odrůdu Darselect. Ta má krásné plné aroma, přecházející až do malinového tónu.

Vždycky je mně líto jíst je jinak než čerstvé, jenom lehce poprášené cukrem. Jahody obsahují ve srovnání s jiným ovocem relativně málo cukrů přírodních, a tak jim ocukrování sluší, navíc zvýrazňuje jejich přirozené aroma. Cukru není třeba mnoho, na půl kilogramu jahod stačí tři polévkové lžíce moučkového.

Jíst jahody čerstvé dává rozum i proto, že jsou plné vitaminů: je v nich spousta céčka, ale taky vitaminy A, B a E nebo ovocné kyseliny. Připisují se jim i účinky afrodiziakální, hlavně v kombinaci s některými dalšími potravinami, třeba hořkou čokoládou nebo chilli papričkami.

Jahodám se někdy říká královské ovoce, což se dá připsat na vrub francouzskému králi Ludvíku XV. Vladař své zahradníky podporoval v křížení tehdejších odrůd jahodníku, až z chilského a virginského vyšlechtili základ odrůd, jejichž plody jíme dnes. Francie byla spolu s Belgií a Anglií jednou z prvních evropských zemí, kde jahody získaly věhlas již v 17. a 18. století. V Česku začaly být populární až o století později, kdy se začaly pěstovat hlavně na Neveklovsku. Jejich nadšeným propagátorem byl Rudolf Strimpel, správce na dvorci Chlístov v Teletíně.

Možná je to právě kratší tradice jahod, která jim v české gastronomii přisuzuje poměrně monotónní roli: v kuchařkách je nenajdete mimo stránky věnované zavařeninám, koláčům a vůbec sladkému. Jahody se přitom dobře vyjímají i v méně konzervativních kombinacích, třeba s pepřem, hovězím carpacciem nebo kozími sýry. Elegantní jsou i ve spojení se zeleninou. Michelinský Andrea Accordi svého času hosty uctíval studenou polévkou z okurek, jahod a šalotky. Lze i experimentovat s klasickými recepty, jako například s tvarohovými knedlíčky s jahodovým žahourem, sladkou to sametovou dobrotou, bez které se nemůže léto obejít. Právě Andrea Accordi, který rád kombinuje bylinky s jahodami, mě inspiroval k variaci na žahour s asijským nádechem. Stačí vynechat smetanu a jahody rozmixovat s cukrem a lístky čerstvého koriandru. Na rozdíl od původní smetanové varianty je tahle mnohem lehčí a svěžejší.

Tvarohové knedlíčky s žahourem
(rozpis na 4 porce)

2 tvarohy
2 vejce
3 kg jahod
400 ml smetany
dětská krupička
cukr, sůl

Tvaroh, špetku soli a vejce spojíme, poté přidáváme krupičku, dokud nevznikne lepivé, ne moc tuhé těsto. Z něj vyválíme na ploše vysypané krupičkou kuličky o průměru dva a tři centimetry. Naráz knedlíčky vhodíme do vroucí vody a necháme je povařit, dokud nevyplavou.

Než jsou hotové, rozmixujeme nebo rozmačkáme jahody, lehce ochutíme cukrem a nakonec do nich vmícháme smetanu. Horké knedlíky přeléváme světle růžovou omáčkou a ihned servírujeme.

Foto: David Raub