Vláda chce zdražit stavebníkům ornou půdu

Zdražit převod zemědělské půdy na stavební parcely, a tím zabránit nekontrolovatelné přeměně kvalitních polí na průmyslové areály nebo "lány" slunečních panelů. To je cíl návrhu, s nímž přicházejí ministři zemědělství a životního prostředí. Jeho jádrem je zvýšení poplatku za vyjmutí parcel ze zemědělského fondu až na šestinásobek.

"Je to podstatný prvek naší snahy omezit výdaje za sluneční energii. Další solární projekty na polích si nemůžeme dovolit," vysvětluje ministr životního prostředí Pavel Drobil. "Chceme také zastavit úbytek půdy," dodává šéf resortu zemědělství Ivan Fuksa (oba ODS).

Dnes je maximální výše poplatku za vynětí metru čtverečního polí 12,40 koruny. Podle navrhované novely zákona o ochraně tohoto fondu může stoupnout až na téměř 75 korun. Pokud novela začne platit v polovině příštího roku, s čímž Drobil díky shodě v koalici počítá téměř najisto, zdraží to náklady investorů na velké projekty až o miliony korun.

Na první pohled razantní záměr vlády však ve skutečnosti takovou "bombou" není. Svědčí o tom i reakce těch, na něž má nejcitelněji dopadnout. "My proti ztížení záboru orné půdy nic nemáme, naopak ho podporujeme," říká dokonce František Smolka z představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace. "Vůbec to ale neřeší problémy s vysokými cenami solární energie. Všechny tyto projekty už přece existují, nové nikdo nechystá," vysvětluje.

Zdražení poplatku neděsí ani průmyslové developery. Mají totiž většinou už potřebné pozemky dávno vykoupené a teprve čekají, až vzroste zájem o jejich projekty. Například společnost CTP Invest má k dispozici pro nové průmyslové areály 1,5 milionu metrů čtverečních - a zastavěla zatím jen zhruba desetinu této plochy. "Jsem také pro omezení výstavby solárních elektráren na polích. Panely se mohou instalovat třeba na střechách průmyslových staveb, jako to děláme my," dodává generální ředitel společnosti Remon Vos.

I ministr Drobil připouští, že záměr míří hlavně do budoucna. "Současný problém s fotovoltaikou to už nezmění, tam musíme hledat jiné cesty," přiznává.

Odborníci se ovšem shodují v tom, že do příštích let je snaha omezit ubývání zemědělské půdy potřebná. Podle odhadů totiž mizí v Česku pod betonem každý den až patnáct hektarů polí, luk nebo pastvin. Přestože je dnes agrární produkce nadbytek, ze strategického hlediska by se podle ministra zemědělství Fuksy stát základny pro výrobu potravin zbavovat neměl.

Kromě toho může mít zvýšení poplatku za převod té nejkvalitnější půdy na stavební parcely i další efekt, jak upozorňuje šéf Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. "Je historicky danou skutečností, že nejúrodnější pole bývají kolem velkých měst. Pokud má investor opravdu tak efektivní podnikatelský záměr, ať si na to kvůli němu kvalitní pozemky u Prahy nebo Brna draze vykoupí. Ale jiné projekty by se naopak mohly přesunout i na venkov, kde poplatek bude nižší, a projekty tam přinesou lidem práci," upozorňuje Stehlík.

Martin Mařík
S přispěním Vladimíra Kalába

Jak chránit půdu

6krát

dražší by mohl být poplatek za vynětí orné půdy z půdního fondu pro stavební účely. Dnes je základní cena za vynětí maximálně 12,40 koruny za čtvereční metr.

5,5

tisíce hektarů zemědělské půdy ročně se změní na stavební parcely v České republice, odhaduje Agrární komora.

3,5

milionu hektarů zemědělské půdy je v České republice, z toho zhruba dvě třetiny tvoří půda orná, zbytek jsou hlavně pastviny a louky.