Julie Hrstková: Drahá evropská trafika

Měl to být velký průlom a nakonec z toho je jen jemná prasklina. Evropský finanční dohled sice po měsících vyjednávání opravdu vznikne, jeho pravomoci ale budou oproti původním představám velmi okleštěné. Vše zásadní mají mít stejně jako doposud na starosti národní regulátoři, kteří také budou moci rozhodnutí centrálního dohledu ignorovat. Jedinou reálnou pravomocí bude zákaz některých riskantních operací - na to je ovšem vznik celé nové architektury poněkud drahou záležitostí.

Jen stěží evropský dohled zabrání opakování řecké krize. Jestli národní regulátor pomáhá "upravovat a optimalizovat" data, pak pro instituci sídlící v Londýně, Frankfurtu či Paříži bude nemožné dobrat se pravdy, natož při svých omezených možnostech vůbec nějak zasáhnout.

Vysloveně bizarní je pak vznik speciální rady při Evropské centrální bance, jejímž cílem má být vyhledávání "bublin", případně boj s nimi. Jenže - co je a není bublina se ví vždy až ex post. Vždyť nemovitosti, když rostly jejich ceny, byly všemi experty dlouhodobě považované za skvělou investici, než se ukázalo, že jde o bublinu. Jediná země, která se oficiálně snaží předcházet bublinám je Čína, ale ani zde úsilí centralizované a v podstatě velmi poslušné země k ničemu nevede, protože z podstaty věci nemůže. Představa, že právě Evropa bude mít nějaký úspěch, je naivní.

Eurokomisař Barnier označil politickou shodu na vzniku evropského finančního dohledového rámce za klíčový milník. Podle něj teď má Evropa kontrolní věž a radar pro rozpoznání rizika. S ohledem na to, co doopravdy může nová finanční hlídka dělat, ale získala Evropa spíš jen další oficiální trafiku pro vysloužilé bankéře a úředníky.