Země EU zavalí trh vlastními dluhopisy

Státy Evropské unie se v září chystají zahrnout finanční trh vlastními dluhopisy.

Výjimkou nebude ani Česko, které včera vydalo dlouho očekávanou emisi státních dluhopisů v eurech v celkovém objemu dvou miliard eur (cca 49 miliard korun). Dluhopisy jsou splatné v dubnu 2021 a mají roční pevný kupon 3,6 procenta.

Celkem by chtěly země eurozóny tento měsíc na trzích nabídnout dluhopisy za celkem 80 miliard eur (zhruba dva biliony korun), takřka dvakrát více než minulý měsíc.

Řada analytiků ovšem varuje, že některým státům se nemusí podařit vybrat žádanou částku a mohou se tak ocitnout ve velkých problémech. "Napětí nadále trvá kolem Španělska, Portugalska a Irska, kde panují značné pochybnosti kolem zdraví jejich bankovního sektoru. Za nebezpečí naopak dále není považováno Řecko, které je pokryto nouzovými úvěry po dobu finanční potřeby příštích dvou let," řekl pro britský list Financial Times Padhraic Garvey, vedoucí pro sazby a dluhopisy pro rozvinuté země v ING Financial Markets.

Jednu z nejvyšších částek si od investorů hodlají půjčit Španělé, o nichž se několikrát hovořilo jako o dalších možných kandidátech na kolaps veřejných financí, který postihl Řecko. Madrid chce na trhu vybrat celkem sedm miliard eur (zhruba 175 miliard korun), o polovinu víc než v srpnu.

"Směřujeme ke kritické fázi a šance, že některá z vlád selže při získávání peněz na trhu, roste," řekl Garvey. Podobně varuje i Aleš Michl z Raiffeisenbank, který tvrdí, že ohroženy jsou právě státy označované jako PIIGS, tedy Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko.

Podle člena bankovní rady ČNB Kamila Janáčka by mohlo mít potíže Irsko, kde je problém v bankovním sektoru. Ratingová agentura Standard & Poor's již odhadla, že celkové náklady na rekapitalizaci irského bankovního systému vzrostou až na 90 miliard eur, tedy o 10 miliard víc, než byl předchozí odhad. Právě kvůli vysokým nákladům na podporu irského finančního sektoru snížila minulý měsíc S&P úvěrové hodnocení Irska o jeden stupeň na AA-minus.

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance, ale považuje riziko, že se dluhopisy nevyprodají za relativně nízké, a to především díky existenci evropského záchranného mechanismu.

Vydání českých státních eurobondů se včera s žádnými problémy nesetkalo. Poptávka více než dvojnásobně převýšila nabídku. "Emise dluhopisů potvrdila dobrou pozici České republiky na zahraničních trzích. Zájem investorů převyšoval její objem," uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor.

O úspěšnosti připravované emise nepochyboval žádný z oslovených analytiků. "Na trhu v současnosti panuje bláznivá bublina jménem trh s dluhopisy. Osobně si ale myslím, že investoři na to doplatí," myslí si nicméně Aleš Michl z Raiffeisenbank.

"Předpokládám, že dividendový výnos akcií v indexech DAX nebo PX, možná i Nikkei, FTSE i S&P, bude v příštích třech, pěti letech vyšší než výnos desetiletého státního dluhopisu," tvrdí.

Zároveň se obává, že levné financování státního dluhu by mohlo omezit reformní snahy české vlády. "Možnost vydat levně desetiletý dluhopis za dvě či tři procenta, a snížit tak snadno dluh státní pokladny znamená, že reformní snaha bude blízko nule," říká.

O plánu vlády vydat státní dluhopisy v eurech se mluví od počátku roku. Předchozí ministr financí Eduard Janota se chystal vydat tyto dluhopisy za jednu miliardu eur (asi 25 miliard korun) už na jaře, nakonec ale od plánu kvůli nepříznivému vývoji na finančních trzích ustoupil.

NELEHKÁ POZICE
Největší částku si v září hodlají půjčit Španělé (na snímku ministryně financí Elena Selgado). Budou při tom čelit značné nedůvěře části investorů.
FOTO: BLOOMBERG