Úrokové sazby v USA zůstávají rekordně nízko

Americká centrální banka (Fed) včera na svém zasedání rozhodla, že ponechá úrokové sazby na současné rekordně nízké úrovni. Její měnový výbor zároveň přislíbil, že bude v případě potřeby připraven přijít ekonomice na pomoc dalšími podpůrnými kroky. Nemá ale zatím v úmyslu nakupovat další státní dluhopisy.

Fed vyjádřil ještě o něco větší obavy ze slabého tempa ekonomického oživení a z příliš nízké inflace než na posledním srpnovém zasedání. Rozhodnutí ponechat úrokovou sazbu v pásmu nula až 0,25 procenta se mezi analytiky předpokládalo. Úrokové sazby Fed ostatně nezměnil od prosince roku 2008. Trh se ale soustředil spíše na to, zda centrální banka přijme nová opatření, kterými by stimulovala ekonomický růst USA, který je letos nižší, než se předpokládalo.

Čekalo se hlavně na rozhodnutí o případném obnovení programu kvantitativního uvolňování. V praxi jde vlastně o to, že si Fed jako centrální banka natiskne nové peníze, které následně prostřednictvím nákupu státních dluhopisů napumpuje do reálné ekonomiky. Cílem je snížit dlouhodobé úrokové sazby a následně tak i úroky pro spotřebitele a podniky.

Od počátku krize investoval Fed do dlouhodobých státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami okolo 1,7 trilionu dolarů.

Centrální bankéři z amerického Fedu nicméně v řešení této otázky doposud nepůsobili jednotným dojmem. Jedna část se bála dál nafukovat současné portfolio dluhopisů a půjček, neboť se obávali, že i při zpomalujícím růstu si ekonomika dokáže poradit sama a další finanční injekce jí mohou spíše uškodit. Do této skupiny patřili například Jeffrey Lacker z Richmondu nebo Thomas Hoenig z Kansas City. Na druhé straně byla šéfka sanfranciského Fedu Janet Yellenová, která tvrdila, že problém nízké inflace, oslabujícího růstu a vysoké nezaměstnanosti je třeba řešit skupováním dluhopisů.

Již dříve někteří ekonomové varovali, že tato taktika je příliš nákladná a její výsledky nejisté. Podle kalkulací světové makléřské společnosti MF Global by musel Fed nakoupit státní dluhopisy v hodnotě zhruba dvou trilionů dolarů, aby stlačil výnos desetiletých dluhopisů o pouhý jeden procentní bod. Poměrně slabý by byl podle odhadů i dopad takového kroku na výkonnost americké ekonomiky - hrubý domácí produkt by stoupl maximálně o půl procenta v každém z následujících dvou let.

Mnozí američtí analytici se nicméně domnívají, že pokud se stav ekonomiky Spojených států do konce letošního roku nezlepší, přistoupí Fed k dalšímu kolu nákupů státních dluhopisů.

Obavy, že zranitelná americká ekonomika bude potřebovat další finanční injekci, včera zapříčinily oslabování dolaru vůči euru i japonskému jenu. "Všeobecně se předpokládá, že Fed o dalších stimulačních opatřeních nerozhodne. Všichni se ale pro jistotu dolarů zbavují," prohlásil ještě před zasedáním Fedu Niels Christensen, měnový analytik společnosti Nordea.

Úrokové sazby

USA

0 až 0,25 %

Na této rekordně nízké úrovni ponechává Fed základní krátkodobou úrokovou sazbu ve Spojených státech od konce roku 2008. A podle včerejšího vyjádření ji tam ponechá ještě dlouho.

Eurozóna

1,0 %

Česko

0,75 %

ÚROKY ZŮSTANOU NA DNĚ
Šéfovi americké centrální banky Benu Bernankemu dělá vrásky pomalé tempo oživení americké ekonomiky. Úroky proto zůstanou rekordně nízké.
FOTO: REUTERS