USA zahájily útok na levný čínský jüan

Američané, kteří si léta stěžují na silně podhodnocený kurz čínského jüanu, přešli od slov k činům. Sněmovna reprezentantů v noci na včerejšek schválila návrh zákona, který vládě umožní uvalit na dovážené čínské zboží dodatečná sankční cla.

Pro zákon ve Sněmovně hlasovalo 348 poslanců (včetně 99 republikánů), proti bylo jen 79 hlasů.

Riziko, že mezi oběma velmocemi propukne obchodní válka, tak podle amerických médií vzrostlo. Peking zatím reagoval zdrženlivě.

Zákon, který vstoupí v platnost až po schválení Senátem a podpisu prezidenta, považuje slabý kurz jüanu v podstatě za nezákonnou vývozní subvenci poskytující čínským firmám nekalou výhodu na americkém trhu.

Ztracená pracovní místa

Ministerstvo obchodu ve Washingtonu, které šetří stále větší počet stížností amerických firem na "měnový dumping", bude nyní konečně moci uvalit sankční cla. Očekává se, že toho využijí v prvé řadě americké firmy "citlivé" na dovoz, hlavně ocelárny a papírny.

I podle dalších zájmových skupin je jüan vůči dolaru podhodnocen minimálně o 40 procent. To vede k tomu, že čínské zboží je v USA velice levné, kdežto americké zboží je na čínském trhu neúměrně drahé a hůř prodejné. Důsledkem je ohromný obchodní schodek USA s Čínou, který se v letech 2007 - 2009 pohyboval kolem čtvrt bilionu dolarů ročně a neklesá ani letos.

"Pamatuji dobu, kdy jsme v obchodu s Čínou vykazovali schodek pět miliard dolarů ročně. Teď je to pět miliard týdně," podotýká Nancy Pelosiová, předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

Podle republikánského poslance Daveho Campa Sněmovna dává Číňanům jasný signál, že pohár americké trpělivosti přetekl. Zastánci zákona argumentují i skutečností, že kvůli náporu levného čínského zboží ekonomika USA za posledních deset let přišla o více než dva miliony pracovních míst.

"Čína neustále manipuluje se svojí měnou a v důsledku toho se stěhují pracovní místa z USA do ciziny. Je to velice závažný problém, který vyžaduje reálný čin," prohlásil poslanec za Demokratickou stranu Sander Levin.

Mnozí ekonomové však pochybují, že nový zákon výrazně pomůže. "Příliš mnoho spotřebováváme, zatímco Číňané zase hodně spoří. Hlubokého schodku v obchodu s Čínou se tímto způsobem nezbavíme," míní Derek Scissors z organizace Heritage Foundation.

Odpůrci zákona se obávají, že Čína může přijmout odvetná opatření. Třeba uzavřít svůj obrovský trh americkým farmářům. Také americké maloobchodní řetězce na čele s Wal-Mart Stores dovážející z Číny ohromná kvanta spotřební elektroniky, počítačů, hraček a textilu mají strach, že by se mohly ocitnout "v křížové palbě".

Čínské argumenty

Američané jsou sice přesvědčeni, že nový zákon není v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), ale Číňané si myslí pravý opak. "Spojené státy by se neměly pouštět do podobných ochranářských opatření, jež nejsou v souladu s WTO," citovala agentura Nová Čína mluvčí čínského ministerstva obchodu Jao Ťienovou.

Čínský jüan se nyní směňuje v poměru 6,69 za dolar. Od 19. června, kdy ho Peking přestal přísně vázat na americkou měnu, posílil o 2,2 procenta.

Nejvyšší činitelé v Pekingu argumentují, že země si rozsáhlejší revalvaci dovolit nemůže, neboť by ohrozila vývoz. "Pokud bychom přistoupili na 20- až 40procentní revalvaci, pak si ani neumíme představit, kolik lidí by přišlo o práci, kolik venkovanů pracujících ve městech by se muselo vrátit domů. Hrozily by sociální otřesy," prohlásil čínský premiér Wen Ťia-pao.

Jüan vs dolar

6,61 / 1

je současný kurz. Od 19. června, kdy Peking přestal jüan přísně vázat na dolar, jüan posílil o 2,2 procenta.

Obchodní schodek

250

miliard dolarů (asi 4,5 bilionu korun) činil průměrně schodek obchodí bilance USA s Čínou v letech 2007 - 2009.