Banky nemají kam dávat zlato. Otevírají nové sejfy

Podzemní zlatý trezor americké banky JP Morgan, který byl v 90. letech zakonzervován, je znovu otevřen. A americký finanční dům zdaleka není jediný, který znovu zprovozňuje sejfy na zlato. Investoři totiž v nejistých dobách stále více prahnou po zlatých prutech a banky již nemají jejich poklady kde uskladňovat.

Obchodníci hromadí zlato v rekordních objemech a tlačí cenu drahého kovu vzhůru. V pátek se dokonce vyšplhalo na 1320,7 dolaru za troyskou unci, což je nejvíce v historii.

Většina komerčních bank se však svých rozlehlých trezorů zbavila v 80. a 90. letech a dnes se předhánějí o to, kdo jich bude mít víc a nabídne tak svým klientům lepší servis. Zvýšená poptávka po zlatých prutech, cihlách i mincích totiž udělala z bankovních trezorů dobrý byznys. Banky si podle listu Financial Times jako poplatek za uskladnění zlatého jmění účtují malé procento z hodnoty uloženého zlata.

Již zmíněná banka JP Morgan tak postavila nový sejf v Singapuru, Deutsche Bank a Barclays Capital zvažují otevření nových trezorů ve svých londýnských pobočkách.

Místa se nedostává hlavně proto, že lidé si kupují raději zlaté cihly místo toho, aby své peníze investovali do finančních kontraktů podložených cenou zlata nebo akcií těžebních společností. Soukromí střadatelé podle konzultantské společnosti GFMS drží 30 tisíc tun žlutého kovu, což představuje více než šestinu světových zlatých zásob. Poprvé v historii je tak v rukách drobných klientů více zlata, než vlastní centrální banky.

Na Manhattanu kromě již zmíněného sejfu JP Morgan Chase, který se otevřel minulý měsíc, mohou investoři své zlato uložit v trezorech bank HSBC a Bank of Nova Scotia i v prostorách newyorské centrální banky.