Vinton Cerf: Síť, která nás osvobodila

Průměrný věk držitelů Nobelovy ceny míru je 63 let. Britský technologický časopis Wired teď přišel s návrhem, že by si ji zasloužil někdo trochu mladší - internet. A ten má "Kristovy roky", tedy pouhých třiatřicet, z hlediska Nobelovy ceny tudíž docela nízký věk. Když ale vezmeme v potaz, čeho všeho už dosáhl, není to možná tak úplně špatný nápad.

Internet během velmi krátké doby významně změnil způsob našeho života. Vůbec nepochybuji o tom, že sociální důsledky této změny plně pochopíme teprve za několik dalších desetiletí. Už teď však lze prohlásit, že světu přinesl mnoho pozitivního. Zejména tím, že zpřístupnil informace v doposud nemyslitelném měřítku. Zmírnil bariéry pro tvůrčí sebevyjádření. Zpochybnil staré modely podnikání a umožnil vznik nových. Snížil finanční i ekologické náklady na komunikaci...

Konec babylonského prokletí

Internet má úspěch, protože se jej podařilo navrhnout tak, aby byl flexibilní i otevřený. Díky těmto dvěma aspektům dokázal přijímat inovace, aniž by se nějak výrazně musela měnit jeho infrastruktura. Otevřená, bezbariérová platforma je zárukou, že překážky vstupu do něj jsou poměrně zanedbatelné, konkurence je značná a tempo inovace až nepředstavitelně závratné.

Krása otevřené platformy spočívá v tom, že zde nejsou žádní "vrátní". Po staletí byl přístup k informacím výsadou několika málo vyvolených. Internet to změnil a velice rychle se stává otevřenou platformou prakticky úplně pro všechny.

Stále je však před námi dlouhá cesta. Internet má dnes jen 1,8 miliardy uživatelů, což představuje zhruba čtvrtinu světové populace. Většina obsahu, k němuž mají lidé přístup, je v angličtině. My ale víme, že většina světa anglicky nemluví. Například arabsky hovoří na světě 300 milionů lidí, stránky v arabštině však představují pouhé jedno procento internetového obsahu. A stejný podíl má thajština, přestože Thajsko je co do počtu obyvatel jedenadvacátou zemí světa.

Design "World Wide Webu" nám umožňuje využívat takzvanou sadu Unicode, která je schopna zobrazit většinu psaných jazyků světa. Použití Unicode se nově otevírá i systém internetových domén, jejich název proto již nemusí sestávat pouze z malých písmen psaných latinkou. Tyto a jiné funkce usnadňují vytváření, nacházení a využívání obsahu ve většině psaných jazyků světa.

Ruku v ruce s tím, jak se na internetu objevuje stále rozmanitější obsah, zvyšuje se i potřebnost nástrojů umožňujících překonat jazykové bariéry. Jsem nadšen tím, jaký pokrok učinily nástroje pro automatický překlad. Zejména v oblasti, která se nazývá strojové neboli také statistické učení. Jedním z našich cílů je vyvinout takový mechanismus vyhledávání, jenž by umožnil vyhledat pro dotaz zadaný v jednom jazyce výsledky ve všech padesáti třech jazycích, které jsou nyní podporovány Googlem. Chceme, aby byl uživateli při kliknutí na výsledek ihned nabídnut automatický překlad do jeho jazyka. Technologie dosud nebyla vyvedena k dokonalosti, ale velmi rychle se rozvíjí. Není vůbec těžké si představit, že automatický překlad brzy umožní dvěma lidem z různých částí světa spolu mluvit nebo psát na chatu, přičemž oběma by se konverzace zobrazovala v jejich mateřském jazyce.

Hlavním motorem nárůstu multilingvního obsahu bude celkově lepší přístup k internetu. Klíčovou roli v tom sehrají mobilní telefony. Před pár lety o možnostech jejich využití lidé jen spekulovali. A dnes? Podívejte se na Jižní Koreu, lidé tu běžně zadávají dotazy do vyhledávače hlasem nebo platí složenky přes telefon. Budoucnost je tu již dnes.

Stejně tak vidíme, jaký výrazný dopad mělo rozšíření mobilních sítí v Africe, Latinské Americe a na indickém subkontinentu. Lidé v rozvojových zemích nacházejí nové způsoby využití mobilních technologií: od půjček a programů pro vesnické telefony, jež jsou podporovány nadací Grameen v Bangladéši, až po nové SMS služby, které zemědělcům poskytují aktuální předpovědi počasí a informace o sklizni. Kombinace síly internetu a mobilních širokopásmových služeb poprvé umožňuje využít stávající dostupnost informací.

Knihtisk, telegraf, televize...

Technologický vývoj internetu uvedl do pochybu také důležité sociální změny. Jako všechny významné vynálezy v minulosti - od telegrafu až po televizi -, i nástup internetu vyvolal v některých lidech obavy z toho, jaký dopad bude mít větší přístup k informacím. Ostatně i na knihtisk a zvyšující se gramotnost se dlouho pohlíželo jako na něco, co bude mít výrazný destabilizační účinek. Podobné obavy se objevují i ve spojitosti s internetem.

Jsem však přesvědčen, že z dlouhodobé perspektivy jasně uvidíme, že přínosy internetu budou převažovat nad problémy spojenými s učením či jeho integrací do našich životů. Proč jsou internet a "World Wide Web" tím, čím jsou? Protože je tak vytvořily doslova miliony lidí - je to výsledek jedné obrovské a v dějinách dosud nikdy nevídané spolupráce.

Bylo by ovšem bláhové tvrdit, že za otevřenost internetu nic neplatíme. Bezpečnost se stává stále důležitějším tématem a rozhodně ji nelze ignorovat. Pokud existuje nějaká oblast, v níž je nutné významné zlepšení, je to právě bezpečnost. Stále více však věřím tomu, že existují fungující techniky a postupy, které bezpečnost internetu zajistí, přičemž si tento udrží svou otevřenost.

Na internetu pracuji třicet let a musím říct, že co se týče jeho budoucnosti, jsem optimističtější než kdykoli předtím. Internet nám všem poskytl možnost přicházet každý den s novými nápady. Internet je nástrojem vytvořeným lidmi pro lidi. A tak se ptám: Má internet získat Nobelovku? Inu, bylo by to těžké - jen si představte, že by si cenu přišli převzít všichni jeho spolutvůrci...

Autor je viceprezidentem společnosti Google. Používá oficiální titul Vrchní internetový evangelista.
Vinton Cerf