Julie Hrstková: Válka současného světa

Ovládání měnových kurzů jako nepolitického nástroje postkrizové konsolidace začíná být ve světě hitem. Roste obava ze světových měnových válek, které by dnešní situaci ještě zhoršily. Víkendové jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se snažilo reagovat i na tento fakt. Jenže k žádnému konkrétnímu řešení nedospělo.

Doposud byla v centru pozornosti čínská politika slabého jüanu. Jenže k administrativnímu řízení přílivu investic a tedy také kurzu měny se přidala i Brazílie, přímou intervenci zvolila také Japonská centrální banka. Devalvaci provádí i Amerika - dolar trvale ztrácí kvůli pumpování prázdných peněz do ekonomiky tamní centrální bankou FED. Všechny uvedené země bojují proti zhodnocení vlastních měn, které snižuje konkurenceschopnost na domácím i mezinárodním trhu.

Jenže slabý kurz ještě sám o sobě hospodářský růst nezaručí. Česká republika měla kdysi díky fixnímu kurzu koruny devalvační polštář, vše ovšem skončilo v roce 1997 měnovou krizí. Od té doby se trvale objevovaly výzvy k devalvaci, například trutnovská výzva, vznik asociace exportérů... Současně ale podniky zapracovaly na vlastní konkurenceschopnosti a od roku 2005 vykazuje Česko trvale přebytkovou bilanci zahraničního obchodu a také každoročně sílící korunu. A Česko není jediné. Německo i přes silné euro dokáže udržovat vysoký export, stále je druhým největším vývozcem na světě.

Samozřejmě proti ochranářským politikám velkých zemí existuje mnoho námitek a řada z nich je relevantní. Na světě by bylo opravdu lépe, kdyby ekonomika fungovala podle "ideálních modelů" a cenu určovala jen široká nabídka a poptávka.

Jenže představme si situaci, že by Čína okamžitě uvolnila kurz jüanu. Ten by poskočil o odhadovaných 40 procent a následně by došlo ke zhroucení čínské ekonomiky. Byla by to pro svět skutečně výhra?