Svět má o důvod víc obávat se vzniku měnové války. Jde o rychle se zvyšující čínské devizové rezervy. Ty během třetího čtvrtletí podle včerejší zprávy Pekingu stouply o 194 miliard dolarů a koncem září dosáhly rekordních 2,65 bilionu dolarů (zhruba 46,5 bilionu korun).

Meziročně vzrostly o více než šestinu a jsou nejvyšší na světě. Vypovídají o tom, že hospodářská síla Číny a její globální vliv sílí.

Argument pro zavedení cel


Západ, hlavně Spojené státy, takový vývoj zneklidňuje. Americký ministr financí Timothy Geithner upozorňuje, že Číňané skupují dolary výměnou za svůj jüan, aby uměle udrželi jeho podhodnocený kurz.

"Tím Čína deformuje celosvětový měnový systém, neboť centrální banky na ostatních rozvíjejících se trzích poté rovněž zasahují proti sílícím národním měnám," prohlásil Geithner podle agentury Bloomberg.

Washington hodlá země, jejichž měnu považuje za uměle podhodnocenou, trestat. Sněmovna reprezentantů koncem září schválila návrh zákona, který ministerstvu obchodu umožní uvalit na dovoz z těchto zemí dodatečná cla.

Zákon nyní míří do Senátu, horní komory Kongresu. Šance, že tam hladce projde, po zveřejnění údajů o čínských devizových rezervách stouply, vyjádřil se včera senátor Charles Schumer.

Ale některé velké americké společnosti, které se významně angažují v Číně, před takovými sankcemi varují. Odvetných kroků ze strany Pekingu se obávají například Caterpillar, maloobchodní řetězec Wal-Mart Stores nebo peněžní dům Citigroup.

Zahýbe kurzy dalších měn


Čína své devizové rezervy během uplynulých tří let zhruba zdvojnásobila. Bude-li tento trend pokračovat, pak se během půl roku přiblíží třem bilionům dolarů.

Peking svůj obrovský devizový balík už aktivně využívá k oslabování jüanu. A je jenom otázkou času, kdy začne ovlivňovat kurzové poměry mezi ostatními měnami.

Číňané hodlají ve svých rezervách snížit váhu amerického dolaru, který budou směňovat hlavně za euro. "Vzhledem k objemu devizových rezerv už mají velkou sílu, takže rozsáhlá přeměna dolarů na eura bude tlačit na posílení společné evropské měny," upozorňuje ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Ve zvyšujících se čínských rezervách se částečně odráží sílící kurz eura, japonského jenu a dalších měn vůči americkému dolaru. Ale je to také důkaz, že do Číny hojně plynou přímé zahraniční investice i krátkodobý kapitál.

V čínské ekonomice tak bobtná peněžní zásoba. Vláda v Pekingu už byla nucena zasáhnout proti zrychlující se inflaci a boomu na trhu nemovitostí, kde hrozí pověstná bublina.

Vydatný proud deviz také dokazuje převahu Číny ve výměně zboží. Zahraniční obchod za letošní leden až září skončil přebytkem 120,6 miliardy dolarů (2,1 bilionu korun). I přes meziroční pokles o 10,5 procenta je to stále značná suma.


Čínské svaly


2,65 bilionu dolarů


V přepočtu 46,5 bilionu korun činil stav čínské devizové pokladny koncem letošního září. Meziročně je to o 16,6 procenta více. Číňané přitom chtějí zmírnit svoji závislost na americkém dolaru. Proto lze předpokládat, že budou ve velkém nakupovat eura, což bude tlačit na posilování společné evropské měny.

Nižší nákupy dluhopisů USA


Čína se v září 2008 stala největším držitelem amerických vládních dluhopisů, když předstihla Japonsko. Během letošního ledna až července ale investice do těchto cenných papírů snížila o 5,4 procenta na necelých 847 miliard dolarů. Naproti tomu Japonsko nákupy amerických státních obligací zvýšilo o 7,2 procenta na 821 miliard dolarů.