reklama
přihlášení odhlášení online inzerce mobilní verze | obsahový servis | online archivy | předplatné titulů economia       rss | mms | sms      
Nejste-li dosud registrován, pokračujte zde
Uživatelské jméno:
Heslo:
Úvodní stránka iHNed.cz iHNed.cz Hospodářské noviny Respekt Ekonom Marketing&Media Obchodní věstník KarieraWeb Odborné měsíčníky
Aktuální vydání Poslední týden Online archiv Rubriky IN Magazín Víkend Proč ne?! Český exportér
Přejít do diskuse
(0 příspěvků)
HN.IHNED.CZ  25. 10. 2010  00:00  (aktualizováno: 27. 10. 2010  07:39)

Martin Sorrell: V Česku ještě nevidím plné oživení, ale určitě přijde

Martin Sorrell, šéf společnosti WPP
reklama
Tagy

Sir Martin Sorrell přijel na dnešní konferenci Forum Media s hodinovou přednáškou, která má shrnout jeho pohled na světovou ekonomiku a její budoucnost. Českou republiku řadí Sorrell, jenž řídí největší světovou komunikační firmu WPP, mezi strategické oblasti, které jeho firmě slibují růst. Letos však ještě české pobočky firem spadajících do portfolia WPP žádný růst zisků nepřinesou. I proto bude Sorrell v průběhu své dvoudenní návštěvy Prahy se svými kolegy detailně debatovat o plánech na rok 2011, který by měl pro WPP v Česku přinést obrat k lepšímu.

HN: Kolik lidí pro vás v současnosti pracuje v České republice?

Je to asi 750 lidí.

HN: A v kolika firmách?

Máme tady jednu, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět... Ano, devět hlavních operací. Máme jich samozřejmě víc, ale mezi ty hlavní patří Ogilvy, JWT, Young & Rubicam, Grey, GroupM, Kantar, GCI, Hill & Knowlton nebo Wunderman. To jsou naše hlavní značky, ale samozřejmě jich je víc, protože například pod GroupM spadá Mindshare, MEC, MediaCom nebo Maxus. Pod Kantarem je zas třeba Millward Brown nebo TNS.

HN: Do vaší skupiny spadá několik stovek firem a značek, což je skoro neuvěřitelné...

Proč je to neuvěřitelné?

HN: Protože jich je opravdu hodně. Loni jste měli příjmy v hodnotě 13,6 miliardy dolarů. Kolik z toho připadá na Českou republiku?

Bylo to asi 80 až 85 milionů dolarů. Abychom to zasadili do kontextu, podívejte se na celou střední a východní Evropu, kam kromě České republiky spadá Rusko, další postsovětské republiky, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, atd. Příjmy za tento region dosáhly výše 525 milionů dolarů a pracuje tu pro nás celkem pět a půl tisíce lidí. Portfolio našich firem působících v těchto zemích je přitom zhruba srovnatelné.

HN: Na začátku ekonomické krize měla Česká republika jeden PR problém. Byla vkládána do jednoho koše ze zeměmi, jako je Maďarsko. Když se dnes podíváte na východoevropské země podle toho, jak se daří vašim firmám, vidíte nějaké rozdíly?

Když se podívám na východní Evropu jako celek, pak musím říct, že jsme v letošním roce zaznamenali určité oživení ve srovnání s předchozím rokem. Ale rok 2009 byl nejtěžším rokem krize. Rok 2008 byl tím, čemu říkám rok obratu, přestože naše příjmy ve východní Evropě v roce 2009 oproti předchozímu roku narostly, což považuji za zajímavé. A letos naše příjmy v tomto regionu znovu narostou. Ale problém je se ziskovostí, která dosáhla vrcholu v roce 2008 a v roce 2009 poklesla. Letos však opět pomalu roste. To je náš pohled na celý region.

HN: A Česká republika?

Tady naše příjmy dosáhly vrcholu v roce 2008. V roce 2009 poklesly a letos opět mírně rostou. Také ziskovost dosáhla vrcholu v roce 2008, následující rok docela výrazně klesla a letos stagnuje. Nevidíme tady takový růst zisků jako v jiných částech východní Evropy, především v Rusku. Takže když říkáte, že Česká republika na tom byla na začátku krize jinak, dnes je pouze stabilizovaná, ale zatím neroste tak, jako zbytek východní Evropy. Z 525 milionů dolarů, o nichž jsem před chvílí mluvil, dělá Rusko 200 milionů. Na druhém místě je Polsko. Prostě v Česku zatím nevidíme plně rozvinuté oživení, přestože jsem si zcela jistý, že přijde. Ještě jsem neviděl rozpočty na rok 2011, ale určitě se o tom v Praze budeme bavit.

HN: Když se dnes podíváte na východní Evropu, kde vidíte její roli ve světové ekonomice?

Pokud se rozhlédnete po světě, vidíte, že máme zhruba 14 miliard dolarů v příjmech. Zhruba čtyři miliardy přinášejí Spojené státy, dvě miliardy Velká Británie, asi 1,1 miliardy dolarů Německo. To jsou naše tři hlavní trhy. Pak je tady Čína s tržbami 0,9 miliardy dolarů, což ji řadí těsně před Francii, ale velice rychle roste.

Když se na to pak podíváte z regionálního hlediska, tak Latinská Amerika dělá zhruba miliardu dolarů, z čehož polovina připadá na Brazílii. A jestli se pak podívám na střední a východní Evropu, pak z hlediska toho, čemu se říká BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), je tento region velice důležitý a poskytuje nám růst, který hledáme. Klíčové trhy proto vidíme v Asii, v Latinské Americe, v Africe a na Blízkém východě, v Rusku a ve střední a východní Evropě. Třeba v Africe máme příjmy kolem půl miliardy dolarů ročně. Všechny tyto trhy jsou pro nás důležité, protože se tam pořád ještě dost neinzeruje.

HN: Říkáte, že Česká republika pořád dost neroste. Kde vidíte příčiny?

Je to prostě jistá vývojová fáze. Nerad tyto trhy nazývám rozvíjejícími se zeměmi, protože do roku 2008 velmi rychle rostly a kopírovaly vývoj na hlavních trzích. Také nechci, aby to znělo arogantně. Nechci říkat, že USA, Británie, Německo nebo Francie jsou lepší země, ale je pravda, že Česká republika je z marketingového hlediska na nižším vývojovém stupni. Po pádu železné opony jsme ale zaznamenali velice rychlý ekonomický rozvoj, otevřené tržní prostředí, růst obchodní výměny, což je pro nás dobrá zpráva, neboť právě otevřené tržní prostředí je tahounem růstu našeho odvětví.

HN: Tak proč se tu méně inzeruje?

Je pravda, že některé české firmy, a teď nemyslím ty, které do České republiky přišly z venku, potřebují trochu přesvědčování, aby pochopily, jak je důležité se na trhu odlišit. Svou produkci můžete odlišit tím, že je jiná fyzicky, ale nesmíte zapomínat ani na emoční odlišení. Na tom není nic nemorálního, neboť to uspokojuje emoční potřeby zákazníka. To třeba také ospravedlňuje vyšší cenu produktu. A právě to se podle mého názoru musí v České republice trochu rozvinout.

HN: Majitelé a manažeři českých firem podle vás podceňují roli marketingové komunikace?

Vždycky vám řeknu, že to podceňují, ať už se mě zeptáte v Praze, v Londýně, nebo kdekoli jinde. Zvlášť v této době, kdy se klienti z pochopitelných důvodů velmi zaměřují na snižování nákladů. Žijeme v době nízké inflace, což znamená, že tu není velký prostor pro práci s cenou. Tlak se od obchodníků přenáší na výrobce a všichni se domnívají, že cesta k zisku vede přes snižování nákladů. Ale z dlouhodobého hlediska je to omyl. A to je právě rozdíl mezi roky 2009 a 2010. Někteří naši klienti si to už začali uvědomovat, což se netýká jen České republiky.

HN: Co bude vaším hlavním poselstvím, které chcete předat svému publiku v Praze?

To poselství bude velice obsáhlé. Povím vám to. Chci mluvit o devíti nebo deseti věcech, které jsou podle nás důležité pro naše klienty a jejich strategie. Budu mluvit o tom, jak se přelévá moc ze západu na východ a částečně i na jih. Chci mluvit hodně o Rusku, protože této zemi věřím. Myslím, že bude hodně růst díky cenám ropy. Samozřejmě záleží na tom, jak se bude chovat ke svým ropným zásobám, jestli například bude investovat do modernizace těžby. To by pak mělo pozitivní efekt i na další ekonomiky, jako je třeba ta česká.

Druhá věc je to, o čem jsem už také mluvil. A to je nevyužitý potenciál na trzích střední a východní Evropy. Třetím tématem bude web, jak ovlivňuje tradiční odvětví a vytváří nové příležitosti. Čtvrtým tématem bude síla maloobchodu. Uvědomte si, že Wal-Mart je sedmou největší firmou na světě. Dále chci mluvit o interní komunikaci, o tom, jak firmy sdělují dovnitř informace o strategických a strukturálních změnách. Budu hovořit i tom, že ani v globálním světě není možné zapomínat na význam lokálního pohledu. A pak je tady téma, kterému se říká CSR - Corporate Social Responsibility, což není žádné zelené vymývání mozků, jen to, že dělat dobro se vyplácí. Posledním tématem je pro mě vláda a veřejná správa. V uplynulých letech totiž vlády nalily do ekonomiky zhruba 12 bilionů dolarů, což znamená, že se vlády staly důležitou silou formující ekonomický vývoj. Ale tím se také vlády staly důležitým zákazníkem. Například ve Velké Británii vláda sice škrtá ve státních výdajích, ale zvláštní je, že to ve skutečnosti žádné škrty nejsou. Výdaje vlády se totiž z dnešních zhruba sedmi set miliard liber zvýší na 750 miliard liber v roce 2015. Pokud řídíte podnik s názvem vláda, tak vaše výdaje porostou. Takže když dnes mluví o škrtech, mluví jen o škrtech v odhadech budoucího vývoje. Proto mě baví, když se toto téma otevře a řeč je o snižování výdajů. Není to pravda. Pravda je, že se vláda stává stále důležitějším klientem.

HN: Kolikrát jste byl v České republice?

Stydím se říct, že to bude teprve podruhé.

HN: Kdy jste tu byl poprvé?

Bylo to v roce 1965. Tehdy jsem přijel na hlavní nádraží v Praze, byla půlnoc a já přicestoval z východního Berlína. Mělo to trvat čtyři hodiny, ale vlak měl nakonec čtyřhodinové zpoždění. V Praze se mi poprvé v životě stalo, že jsem nebyl schopen přečíst názvy ulic. Nebyla to moc příjemná zkušenost. Byl jsem tady, abych se podíval do Terezína. Tehdy jsem byl ještě student.

HN: Co si z té doby pamatujete?

Pamatuji si Pražský hrad, pamatuji si hotel, který byl hotelem jen tak napůl, a pak si pamatuji tehdy populární restauraci, kde se scházeli umělci a spisovatelé. Tam jsem si dal "nedliky".

HN: Využiju ještě příležitosti, že mluvím s člověkem, který vidí ekonomiku opravdu z vrcholu, a zeptám se vás na budoucnost novin.

To záleží na tom, jak definujete tištěná média. Když vaše definice zahrne internet, pak zřejmě ano. V posledních třech čtyřech měsících jsem nečetl moc papírových novin nebo časopisů. Všecho mám na iPadu. Nejčastěji používám aplikace Financial Times, Wall Street Journal, Times, AP News, BBC News, New York Times, trochu Daily Telegraph. A pak nějaké časopisy. Takže když definujete noviny jako kácení stromů a distribuci papíru, jsem pro vás velký problém. Když to však vidíte jako distribuci digitálních informací, jsem váš člověk.

 

Co je WPP

Od košíků k reklamě

V roce 1985 koupil Martin Sorrell malou firmu na výrobu nákupních košíků Wire and Plastic Products. Chtěl však jen firmu, která má akcie na burze, aby na jejích základech vybudoval marketingovou společnost.

Klíčové akvizice

Už v roce 1987 se mu podařilo koupit společnost J. Walter Thompson, o dva roky později do svého portfolia zařadil společnost Ogilvy and Mather, jejíž jméno dodnes uvádí jako svou hlavní operaci. Stála ho 825 milionů dolarů.

Největší na světě

Při tržbách 13,6 miliardy dolarů jeho firma v roce 2009 vykázala čistý zisk bezmála 800 milionů dolarů. S akciemi WPP se dnes obchoduje na Londýnské burze a NASDAQ. Firma je největším světovým podnikem svého druhu a patří mu některá velmi známá jména z marketingové, reklamní a komunikační branže - například Grey, Hill & Knowlton či Penn Schoen & Berland.

 

Ziskovost v Česku dosáhla vrcholu v roce 2008, v roce 2009 výrazně klesla a letos zatím stagnuje.
Martin Sorrell

 

141

tisíc lidí pracuje pro WPP ve 2400 kancelářích umístěných ve 107 zemích.

13,6

miliardy dolarů dosáhly v roce 2009 příjmy skupiny WPP, z čehož největší část stále připadá na Spojené státy.

 

Profil

MARTIN SORRELL 65
První zkušenosti získal tento Angličan ve sportovním marketingu, pak u firmy Saatchi & Saatchi. V roce 1985 založil vlastní firmu WPP.
foto: Bloomberg

DISKUSE
Zpět na článek Přidat názor příspěvků v diskusi: 0
Článek neobsahuje komentáře.
Autor:
E-mail:       Zveřejnit:    Zasílat reakce:
Město:
Titulek:
Text:
zbývá 1800 znaků
Vložit příspěvek
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
reklama
reklama
reklama
reklama
 
 
V západním pojetí mají slova "válka" a "invaze" jasné významy. Z knih, filmů a televize víme, že v těchto... »»»

 
reklama
 
reklama
reklama