Milan J. Hamerský: To jsou ale Věci. A ještě veřejné

Fatální volební neúspěch vládních Věcí veřejných v letošních komunálních a senátních volbách je pro tuto stranu příležitostí stát se čitelnou, vypočitatelnou a užitečnou součástí české politické scény. Neúspěch ve volbách spojený s vyhozením desítek milionů na neúčinnou bombastickou kampaň, bude mít na fungování strany zásadní dopad. Nutně to však nemusí být na škodu její vládní účasti, ba právě naopak.

Příčin neúspěchu je několik. A pokud je vedení strany pochopí, pak to může být užitečná lekce a cenné poučení, které by snad mohlo i vyústit v opuštění slepé cesty budování rozvětvené stranické struktury řízené napůl demokraticky, napůl manažersky.

"Za obec krásnější"

Věci veřejné, třebaže se jim zevrubně věnují média, zůstávají záhadnou stranou s nečitelným řízením. Není proto jasné, kdo je zodpovědný za chybnou volební strategii a měl by za ni tedy nést odpovědnost. Vedení ignorovalo letitou zkušenost svých předchůdců, menších vládních stran, se senátními volbami. Namísto stavění desítek vlastních kandidátů, měla strana postavit jen ty, pro které by vyjednala podporu od TOP 09, případně dalších stran - například zelených v městských obvodech a lidovců na Moravě.

Komunální volby - vyjma Prahy - měla strana úplně vypustit. Vyhnula by se blamáži, kdy z hlavního města vyvážela cizorodou značku do obcí a měst, kde často již místní "věci veřejné" mnoho let existují. Smutnou útěchou může být pro "véčka", že v obcích a městech často uspěly formace téměř doslovně kopírující styl jejich kampaně (například v Ostravě sdružení Ostravák s 16 %). Proč volit pražské celebrity a blondýny, když v každé obci se najde několik místních osobností z řad lékařů, sportovců a podnikatelů schopných postavit kandidátku "za obec krásnější" s programovým mixem véčkařského eklektismu?

Vyber si svou budoucnost

Věci veřejné nejsou klasickou politickou stranou s několika stupni vedení a delegací pravomocí. Teď má vedení možnost to veřejně přiznat a učinit z manažerského způsobu ovládání strany přednost. Občané netouží po masivní angažovanosti v politických stranách a vnitrostranické diskuse s nevyhnutelnými konflikty je odpuzují. Je možné odhodit triky s internetovým hlasováním a hrou na přímou demokracii.

Do Sněmovny byly Věci veřejné zvoleny letos v květnu nesourodou voličskou skupinou s protichůdnými očekáváními, která přirozeně ve vládě nejsou schopny naplňovat. Důsledkem je ztráta podpory. To je sice depresivní, ale taky osvobozující. Věci veřejné uspokojily veřejnou poptávku po změně politiky odstraněním nejhorších "dinosaurů" z vlivných funkcí. Teď je čeká těžší úkol, chovat se jako stabilizující a kompetentní část vládní koalice. To se jim příliš nedaří, snahu jednotlivým ministrům však nelze upřít.

VV si mohou vybrat svoji budoucnost. Pokud se pokusí budovat klasickou stranu, čekají je všechny potíže s tím spojené bez sebemenší jistoty přínosu takto vydané energie. Namísto tohoto mohou obstojně ve vládě hrát roli krizového manažera s vědomím, že jejich mandát je na čtyři roky. Pokud splní svůj úkol se ctí, budou mít jejich představitelé otevřené další možnosti k politické budoucnosti.

Autor je právník a politolog. V minulosti předsedal mimoparlamentní straně LiRA
Milan J. Hamerský