Účastníci letní univerzity v elektrárně Temelín měli v ten den celý pobyt vlastně před sebou. 36 studentů a tři studentky ze čtyř vysokých škol (Západočeská univerzita Plzeň, Technická univerzita Liberec, ČVUT Praha a VUT Brno), devíti fakult. Co je čekalo a na co se těšili? Malá anketa naznačila: "Že se podíváme, kam se dostane málokdo, k reaktoru. Včera jsme byli na strojovně, viděli jsme otevřenou turbínu, to se hned tak nevidí. Něco bychom se měli i učit, ale zatím se hlavně školíme, abychom do té elektrárny vůbec mohli. Je to úžasná možnost podívat se, kam se ostatní nedostanou, získat informace od odborníků z praxe, není to už teorie, ale praktický pohled a názor." Co je vlastně zlákalo k tomu, že absolvovali náročné testy, které vyselektovaly ze 170 uchazečů 39 úspěšných, a pak odjeli na čtrnáct dní do Temelína, místo aby si užívali prázdnin? "Uvažuje se o nových blocích, takže budou pracovní místa, je to možné budoucí povolání. Kdo není hloupý, tak si spočítá, že ČEZ je nejstabilnější firma na trhu. Až dokončíme školu, budeme mít šanci najít skvělou práci." Bydlení na ubytovně hotelového typu v Týně nad Vltavou - není připojení na internet, ale jinak fajn, volného času spousta - na dnes máme vstupenky na koncert, jsou výlety, večery při kytaře, prostě super. Pobyt hradí ČEZ - jen dopravu si platíme sami.

ČEZ otevírá brány mladým technikům


Po třech cyklech Jaderné maturity pro 120 středoškoláků přivítala jaderná elektrárna Temelín i účastníky dvoutýdenní 5. letní univerzity pro vysokoškoláky. Identické aktivity jsou organizovány i na partnerské jaderné elektrárně v Dukovanech. Zájem o účast na univerzitě mělo 170 studentů. "Důležitým sítem byla úspěšně absolvovaná psychodiagnostika. Tento test absolvovalo 113 studentů a do programu Letní univerzity jsme následně zařadili 39 studentů s optimálními výsledky. Jde o studenty, kteří jsou vhodnými kandidáty pro zaměstnání v jaderné energetice a ve společnosti ČEZ. Nyní mají dva týdny na to se v elektrárně "rozhlédnout" a my máme dva týdny na to je blíže poznat," říká personalista ČEZ Pavel Šimák, který má projekt Letní univerzity na starost.

Přestože technické obory jsou obory budoucnosti, zájem o jejich studium zatím této perspektivě neodpovídá. "Před námi stojí úkol mít dostatek lidí nejen pro věkovou obměnu personálu ČEZ na elektrárnách, ale i pro plánovanou dostavbu dalších bloků v Temelíně. A Jaderná maturita a Letní univerzita jsou aktivity, které nám mohou pomoci nalézt vzdělané a zapálené odborníky," poodkrývá smysl aktivit se studenty Pavel Šimák a dodává: "Právě u studentů, kteří projdou našimi studentskými programy, je vysoká pravděpodobnost, že v ČEZ najdou po absolvování školy uplatnění. Zájemci o vybrané pozice, kteří splní předepsané předpoklady, mohou být vybráni do stipendijního programu Společnosti. Díky Letní univerzitě a stipendijnímu programu například na ETE v roce 2011 nastoupí pět absolventů na pozice operátorů sekundárního okruhu. Z letošních účastníků Letní univerzity máme pro stipendijní program vytipováno dalších sedm studentů na pozice fyziků a operátorů."

Jaroslav Juha, ZČU Plzeň, fakulta aplikovaných věd:


Studuji informatiku, a když jsem se začal zajímat o Temelín, netušil jsem ještě, jak by se dala skloubit informatika a jaderná energetika. Pak jsem usoudil, že cesta může vést přes řídicí systémy a vydal jsem se tímto směrem. I ve škole si podle toho zapisuji předměty. Jdu do třetího ročníku, bakalářskou práci už budu psát ve spolupráci s temelínským inženýringem, bude to o informatice i energetice. Nikdy jsem tu nebyl "přes noc", letní univerzita mi dává příležitost dovědět se víc, vždyť informací nikdy není dost. Tento pobyt mi určitě poskytne kromě informací také řadu kontaktů s lidmi, kteří pracují v oblasti jádra. Rád bych jednou pracoval v oblasti řídicích systémů. V informatice se pořád něco děje, řídicí systémy nemají životnost po celou dobu elektrárny, je třeba je aktualizovat, obměňovat, práce tady určitě bude. Byl bych rád, kdyby se spolupráce dále rozvíjela, Temelín je moje vysněné pracoviště. Testy, které jsme už absolvovali, prokázaly, že mám cestu otevřenou. Jsem z Plzně, jižní Čechy mám rád, kdyby to vyšlo, nevadilo by mi přestěhovat se. Když jsem byl mladší a slyšel jsem o Temelíně, zpozorněl jsem, bylo to vždy něco, co mě hodně zajímalo. Dalším impulzem pak byla exkurze v prvním ročníku fakulty, podívali jsme se do strojovny a viděli víc než běžní návštěvníci. Tehdy jsem pochopil, že Temelín je to, co hledám. Lidé z Temelína jezdí na fakultu, pořádá se letní škola jaderného inženýrství na FJFI, navíc jsem členem Nukleární společnosti, zkrátka mám dobrý pocit, že ta má cesta někam vede. Jak se všeobecně říká, obyvatelstvo v Čechách už je spíše pro jadernou energetiku. Vážím si členství v Nukleární společnosti, člověk se sejde s řadou velmi zajímavých lidí z různých jaderných oborů, získávám nové znalosti, informace, komunita v oblasti jádra je velmi příjemná.

Jaroslav Sejkora, FJFI ČVUT:


Nejprve jsem kontaktoval HR manažery z Temelína s tím, že bych rád pracoval na jaderné elektrárně. Ujali se mě, nabídli mi účast na letní univerzitě a já projevil zájem o testy v co nejširší verzi, abych věděl, zda mohu po škole nastoupit jako operátor. Když jsem je udělal, požádal jsem i o téma diplomové práce, protože tak se můžu co nejvíc seznámit s podmínkami, jaké tu panují. Nyní nastupuji do posledního ročníku studia. Mám z Temelína i konzultanta diplomové práce, předpokládám, že budu pracovat sám a s ním budu konzultovat výsledky. Letní univerzita je první krok k hlubšímu seznámení s elektrárnou, navšívili jsme ji už při studiu, ale teď toho za čtrnáct dní uvidím nesrovnatelně víc. Včera jsme byli ve strojovně, viděli jsme turbínu, půjdeme i na bloky, uvidíme reaktor. Ve třetím ročníku jaderky bereme teorii reaktorů, ale až ve čtvrtém je výuka zaměřená přímo na elektrárnu, takže teď už vím, o čem se mluví, a rozumím tomu.

Petr Pokorný, FEL ČVUT:


Měl jsem před rokem možnost nastoupit na Temelíně k dodavatelské firmě jako brigádník, byla to příležitost dostat se ke zdroji a poznat, jak to tu funguje. Jsem odmalička u hasičů jako dobrovolný hasič, kráčím ve stopách svého dědy, takže mi to bylo k dobru. Jednou bych tu chtěl pracovat. Teď jdu do třeťáku, čeká mě bakalářská práce, její téma mám zadané, nesouvisí sice s požární ochranou přímo, ale jedná se o systém bezdrátové elektronické časomíry pro požární sport. Jsem na letní univerzitě a současně stále i na brigádě, brigáda je celoroční, takže během semestru jsem na koleji v Praze a o víkendech tady. Už při nástupu na brigádu člověk musí splnit všechny předpoklady - 18 let, zdravotní prohlídka, psychotesty, školení, aby mohl nastoupit. Brigádníků je víc, jsou to proškolení dobrovolní hasiči. Rád bych pokračoval na magisterském studiu, bakalář je sice vysokoškolský titul, ale zvláště jsou zapotřebí plnohodnotní inženýři. Studuji slaboproud, tady jde spíš o silnoproud, počítače a podobně, ale myslím, že i slaboproudaři tu najdou uplatnění. Ještě jsem si nemapoval situaci, ale myslím, že kdybych začal na některé technické pozici, mohl bych se dostat na zajímavá místa. S výstavbou nových bloků přibude spousta míst, třeba i u hasičů. Je tu systém elektronické požární signalizace, bude třeba ho rozšířit, dobudovat. Na jadernou elektrárnu jde člověk pracovat s tím, že je přesvědčen o bezpečnosti provozu, předpisy, které tady platí, jsou přísné a na jejich dodržování se velmi dbá. Proti jádru většinou hovoří lidé, kteří mají minimální informace o tom, jak taková elektrárna funguje.

Dušan Čermák, Univerzita Pardubice, dopravní fakulta:


Liším se od ostatních účastníků univerzity, neboť jsem pedagog. Mezi zdejšími studenty si připadám skvěle, jsme sice různé věkové skupiny, ale docela dobře jsem zapadl. Učím elektrotechniku a v programu Letní univerzity mě zaujalo úplně všechno, jaderná fyzika je můj koníček, začal jsem ji studovat, ale pak jsem přešel na FEL. Na FJFI jsem získal dobré základy matiky, fyziky, takže teď i fyziku učím. Pan Šimák měl u nás na univerzitě o elektrárně přednášku a nabídl účast studentům i pedagogům. Mí studenti tu zatím nejsou. Já jsem si řekl, že když už mám studenty někam posílat, tak bych měl vědět, o co jde, abych je pak mohl motivovat. Další byl osobní zájem dostat se do míst, kam se normálně nedostanete. Pobyt je přitom zdarma i pro pedagogy.

Zájem o technické obory víceméně upadá, vidíme to u nás na fakultě, většina studentů chce studovat ekonomiku a management. Možná je to dané tím, že technika je obor náročný, a studenti odcházejí, když zjistí, že musí zvládat matematiku a fyziku. Doufejme, že se to časem zlepší, programy tohoto typu tomu můžou napomoci.

Učil jsem i na základní škole i na gymnáziu a všiml jsem si, že s postupem let zájem o matematiku a fyziku upadá. Na tyto předměty připadá i méně hodin než dříve, nahrazují je různé jiné, dejme tomu společenské obory, a i to se pak projeví negativně na znalostech a zájmu. Na vysoké škole už je pozdě lidi měnit, i když technika by pro ně určitě byla perspektivnější. Na základní nebo střední škole to ještě jde, když jsem tam učil, snažil jsem se mít maximum pokusů a exkurzí, což je ovšem i otázka peněz. Škola je nemá a studenti si to sami platit nechtějí.

Přitom pracovní trh si sám říká, koho potřebuje: dobrých techniků je nedostatek, máme u nich stoprocentní zaměstnanost, kdežto u ekonomických oborů to tak jednoznačné není, popřípadě absolventi pracují na místech, kde vysokou školu ani nepotřebují. Jezdím po republice dělat nábory na naše technické obory, studenti mnohde ani nevědí, jaké jako technici mohou mít široké uplatnění, zato o bankéřích vědí všechno.