Dušan (38) a jeho otec Rostislav (58) Horčičkovi v posledních dnech špatně spí. Nedávno dokončili stavbu třímegawattové solární elektrárny a ještě před pár týdny žili v iluzi, že chytře naskočili do výnosného a bezpečného byznysu, který jim zajistí živobytí na dvacet let.

Teď jim hrozí, že budou mít na krku dluh, jejž nedokážou splatit.

Na stavbu si vzali 200milionový úvěr a přidali 50 milionů, jež vydělali prodejem akcií svých původních firem. (Otec je spoluzakladatelem pekárenského Penamu a potravinářské firmy Enzyma, syn držel menší podíl v likérce Rudolf Jelínek.) Za půjčku ručí 30milionovou směnkou.

Zavede-li stát 26procentní solární daň a prodlouží odpisy technologií, bude jejich elektrárna místo očekávaného 600tisícového zisku vytvářet ročně půlmilionovou ztrátu. V prvních letech budou projekt dotovat šesti miliony ročně. "Je to pro nás likvidační," říká Horčička mladší.

Petr Vanžura (43) spustil na jaře na střeše kravína svého souseda malý, 120kilowattový solární zdroj. "Stavěli jsme se dvěma společníky, a to na desetiletý leasing. Při solární dani budeme muset na provoz doplácet asi 10 tisíc měsíčně. Udělám všechno, abychom o elektrárnu nepřišli, ale bude to velký zásah do rozpočtu," líčí situaci muž, jenž vlastní v Trutnově specializovaný elektroobchod, a přestože prý slušně vydělává, rezervy nemá. Zato má na krku šestimilionovou směnku.

Radek Brychta, vlastník nábytkářské firmy z České Skalice, se spojil s několika přáteli ke stavbě 2,8megawattové elektrárny. Stála 233 milionů, spustili ji před dvěma týdny. "Máme úvěr na 12 let. Po zavedení daně ho nemáme šanci splatit. Jen v příštím roce prodělá elektrárna přes čtyři miliony korun," líčí Brychta. Do projektu vložili investoři veškeré peníze, jež vydělali během předchozí podnikatelské kariéry. Teď jim hrozí, že solární park stáhne ke dnu jejich další firmy. "Přitom jsme jej pořizovali proto, abychom z něj ostatní aktivity rozvíjeli," říká nábytkář Brychta.

Politikům už nevěříme

Investoři mají obvykle v úvěrových podmínkách zakotveno, že jejich banka může při zásadní změně výnosnosti projektu půjčku vypovědět a okamžitě žádat její splacení. Pro Brychtu a jeho partnery by to byla osobní tragédie: se změnou solární legislativy, tak jako řada jiných, vůbec nepočítali. Za úvěr ručí celým svým rodinným majetkem. "Vůbec nás nenapadlo, že stát může podmínky změnit, takže ani nemáme rozdělené bezpodílové vlastnictví s manželkami. Pokud zbankrotujeme, postihne to celé rodiny."

Ústecký podnikatel Petr Bína je znechucen. Zanevřel na obor, do nějž tento "zelený nadšenec" vstupoval v roce 2007 jako jeden z prvních v zemi. Prodal tehdy svou stavební firmu a s přáteli založili skupinu Sluneta, jež byla průkopnicí oboru v Česku. Postavili desítky elektráren, sami vlastní osm projektů.

"Dvě z našich dceřiných firem nová daň položí, ostatní přežijí jen tehdy, když je budeme dotovat," říká rezignovaně Bína. Sluneta letos vstoupila na Slovensko, teď chce Bína obor zcela opustit. "Už nikdy nebudu věřit byznysu, který záleží na politicích."

Podle Stanislava Gorčici, spolumajitele firmy Lumen, jež letos buduje pro desítky klientů (včetně polostátního ČEZ) solární elektrárny o kapacitě přes 100 megawattů, jsou v kvůli chystaným legislativním změnám v ohrožení tisíce českých podnikatelů.

"Solární daň a další bariéry nepostihnou tolik velké investory, ti se s nimi vyrovnají. Zničí ale drobné podnikatele, kteří si za celoživotní úspory pořídili jednoaž dvoumegawattové elektrárny, často jako investici, která je měla zabezpečit na stáří," říká Gorčica. Ten propočítal, že se může na českém trhu v důsledku nové daně objevit až 40 miliard korun nesplacených pohledávek ze solární branže. "Nepostihne to jen investory, ale i dodavatelské firmy a stavební společnosti," tvrdí s tím, že rozhodující budou pro solární byznys přístup bank a jejich ochota změnit úvěrové smlouvy.

Naopak velcí developeři, kteří své miliardové projekty stihli včas prodat například firmě ČEZ, na solárním boomu skvěle vydělali.

Nechápeme ten obrat

Podnikatelé, které HN včera oslovily, ještě stále doufají, že politici vyslyší jejich argumenty. "Kalkulace, na jejichž základě vláda spočítala, že 26procentní daň je pro investory únosná, vycházejí z chybných čísel. Ministerstva neberou například v úvahu, že letos stoupla cena solárních panelů až o 30 procent. Investor, který se netrefil do nejlevnějšího období (trvalo od loňského podzimu do letošního jara), nemůže zhoršené podmínky ustát," říká Lubomír Bureš z Kunovic, spolumajitel skupiny Nobility, jež staví solární projekty pro jiné klienty a sama vlastní asi desetimegawattovou kapacitu. "Nemůžu pochopit, jak mohl stát tak nečekaně změnit podmínky pro podnikání, které předtím podporoval pobídkami," zlobí se.

Solární investoři se shodují, že nyní budou ze situace těžit velcí investoři v čele se společností ČEZ. "Spousta projektů bude pod cenou na prodej, a nikdo jiný než ČEZ a velké firmy do nákupů nepůjdou," předpovídá Brychta. I jemu už včera volal jeden z partnerů. "Chce z našeho byznysu vycouvat i se ztrátou. Nehodlá si prý ničit život strachem z dluhu. Ještě jsem ho přesvědčil, ať počká. Ale hlavně nikde nepište jeho jméno. Víte, jak se na malém městě lidi na bankrotáře dívají?!"

 


PODRAZ
Solární boom pomohl skupině Lumen v čele se Stanislavem Gorčicou (vlevo nahoře) přestát krizi. Petr Bína (vlevo dole), zakladatel skupiny Sluneta, se vypracoval z majitele tuctové stavební firmy v respektovaného průkopníka nových technologií. Dušan Horčička doufal, že se mu solární byznys vyplatí. Všichni tři považují náhlou změnu podmínek v tomto byznysu za podraz.
foto: archiv HN