Roubini v Praze: Na řadě je Portugalsko

Efekt domina eurozónu nemine. Po Řecku a Irsku požádá do tří měsíců o finanční pomoc kvůli hrozícímu krachu i Portugalsko. Na včerejší konferenci, kterou v Praze uspořádala společnost ING, to řekl známý americký ekonom Nouriel Roubini.

"Větším problémem je ale Španělsko, jehož HDP je zhruba dvakrát větší než řecký, irský a portugalský dohromady. Španělské banky mají horší problémy, než si tamní vláda připouští. A Evropská unie nemá na záchranu Španělska peníze, i když se všichni tváří, že se nic neděje," prohlásil Roubini, přezdívaný kvůli svým pesimistickým prognózám doktor Zkáza.

Roubiniho předpovědi se však zatím téměř vždy naplnily. Jako jeden z mála předpověděl problémy s americkými hypotékami i světovou finanční krizi.

Jeho současné prognózy potvrzuje i chování investorů. Pojištění proti nesplácení portugalských a španělských dluhopisů, tedy proti bankrotu těchto zemí, vzrostlo včera na historický rekord.

Záchrana Španělska by stála Evropskou unii 351 miliard eur, tvrdí analýza banky HSBC. Jenže Evropský fond finanční stability, který má pomáhat zemím eurozóny v potížích, by mohl Španělsku půjčit maximálně 255 miliard. Ani tato částka není ale jistá. Fond, který má k dispozici 440 miliard eur, už půjčuje Řecku a chystá úvěr pro Irsko. Bude muset zřejmě sanovat Portugalsko a možná i další menší evropské země. Navíc Řecku nabídly Evropská unie a Mezinárodní měnový fond prodloužení splatnosti jeho půjčky 110 miliard eur o pět let. To znamená další náklady.

Španělsku může pomoci i MMF, jenže i ten se nemusí vyhnout potížím. Roubini to vidí jasně: "Dluhy států se mění na nadnárodní dluhy. V určitém okamžiku pak může být nutná restrukturalizace státních dluhů a také dluhů finančních institucí." Restrukturalizace dluhů je v ekonomickém žargonu krycí slovo pro bankrot a finační instituce jsou organizace, které půjčují předluženým státům. Podle Roubiniho by nakonec mohl zkrachovat i Mezinárodní měnový fond.

Další vývoj bude záležet na tom, zda se podaří v Evropě nastartovat ekonomický růst, díky němuž by mohla splatit své dluhy. Evropská komise včera uveřejnila prognózu, podle které by měl letos stoupnout unijní HDP o 1,8 procenta. Na jaře přitom komise předvídala pouze jedno procento. Příští rok by měla Evropa růst o 1,7 procenta.

Roubini ale není tak optimistický. Podle něj bude růst evropské ekonomiky slabý, pokud vůbec nějaký. Speciálním problémem zůstanou Řecko a Španělsko, kde HDP klesá a nezaměstnanost se drží na vysoké úrovni a naděje na změnu je malá.

Lokomotivou Evropy tedy zůstává Německo. "Mělo by však odložit svoje plány na šetření, podpořit evropskou poptávku a dát svým kolegům v eurozóně čas na nevyhnutelnou restrukturalizaci dluhů," domnívá se Roubini.

Prognóza Evropské komise a skepse Dr. Zkázy