Vzniknou společné bondy EU? Německo je proti

Měly by země Evropské unie vydávat společné dluhopisy? Kontroverzní nápad prosazují zejména silně zadlužené státy, které se cítí nepřízní trhů čím dál více ohroženy. Naopak Německo, země považovaná za nejdůvěryhodnějšího evropského dlužníka, je silně proti.

Evropu rozděluje rovněž otázka, co přijde po vypršení stávajících záchranných mechanismů. Německá kancléřka Angela Merkelová je rezolutně proti návrhu Mezinárodního měnového fondu (MMF) navýšit objem prostředků, s nimiž by bylo možné "hasit" krize podobné té řecké či irské.

Hlavním zastáncem tzv. E-bondů, společných dluhopisů států eurozóny, je lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jenž také předsedá ministrům financí zemí platících eurem. Juncker spolu s italským ministrem financí Giuliem Tremontim včera v listu Financial Times uveřejnili článek, v němž argumentují, že vznik E-bondů by vyslal finančním trhům i evropským občanům jasný signál, že je euro nezrušitelné.

Juncker i Tremonti navrhují vznik Evropské dluhové agentury, která by měla právo vydávat dluhopisy až do výše odpovídající 40 procentům HDP Evropské unie. Autoři textu soudí, že by vznikl podobně likvidní trh jako v případě amerických dluhopisů. Návrh počítá také s možností výměny dnešních dluhopisů.

Například pro Itálii, zemi s největší celkovou výší dluhu v Evropě, by společná obsluha závazků byla jednoznačně levnější než současný stav. Včera výnos jejích desetiletých dluhopisů vystoupal na 4,49 %. Ještě o šest desetin výše vyšplhaly úroky požadované za bondy Španělska, státu, jehož případné platební neschopnosti se nyní EU bojí nejvíce. Na nejvyšší úroveň za posledních 17 let vystoupily též výnosy belgických dluhopisů, jedné ze čtyř zemí EU se státním dluhem přesahujícím roční hrubý domácí produkt.

E-bondy by se týkaly rovněž Slovenska. "Z krátkodobého hlediska by to mohlo trhy uklidnit," komentoval pro HN přednosti plánu Michal Mušák ze Slovenské spořitelny. "Pokud však budou půjčky příliš levné, země s nezdravými rozpočty si mohou půjčovat nadměrně a rizika pro celou eurozónu to bude ještě zvyšovat," připomněl ještě.

Podobně argumentují němečtí politici, kteří navíc dodávají, že vydávání společných dluhopisů evropská legislativa neumožňuje. Na odporu Berlína tak celý plán asi ztroskotá. Je však pravdou, že na jaře Německo nesouhlasilo ani se společnou půjčkou Řecku, a nakonec je okolnosti přinutily ustoupit.

Německo stojí v opozici též k návrhu šéfa MMF Jeana-Clauda Tricheta a belgického ministra financí Didiera Reynderse, a to připravit další prostředky pro ohrožené země. "Právě teď nevidím potřebu zvětšit záchranný fond," řekla před včerejším zasedáním Ecofin (jednání ministrů financí a hospodářství zemí EU) kancléřka Merkelová.

Státní dluh Itálie

116 % HDP

Státní dluh Španělska

57 % hdp

750 mld. USD

celkový objem záchranného fondu EU, MMF a eurozóny