Milujeme retro, všechny ty Ženy za pultem, Muže na radnici, Karla Gotta i kofolu. Když ale Češi mohou své retro prožít na vlastní kůži, činí jim to najednou problém. České dráhy jim ho přitom nabízejí každý den. Statisíce lidí se díky nim navracejí do časů koženkových sedaček, šílícího topení v létě a nefungujícího v mraze a brežněvovského pojetí času, v němž hodina není žádná míra. Takový zážitek pochopitelně není zadarmo. A ti, co si přesto stěžují, či dokonce žádají odškodnění, můžou být ještě rádi: dráhy by taky mohly žádat příplatek. Čekáme jen, kdy to tam někoho napadne.
