Předloni chtěl koupit od státu České aerolinie, i když už se dostaly do vážných problémů. Když se stát rozhodl, že mu je neprodá, jednal alespoň o převzetí jejich charterové dopravy. Ani to nevyšlo. Dnes Jiří Šimáně, jeden ze spoluvlastníků společnosti Travel Service, říká, že mu to přináší stamilionové ztráty. Státem podporovaná ČSA jeho zákazníkům nabízí podle něj dumpingové ceny. A Travel Service musí s cenami dolů.

HN: Říkáte, že si ze svých daní platíte konkurenci. Jak vás státní podpora ČSA poškozuje?

ČSA obcházejí naše klienty v charterové dopravě a nabízejí jim dumpingové ceny. Ty by jim přece nemohly nabízet, kdyby byly v konkurzu. Nebo kdyby se dívaly na svou ziskovost.

HN: To za vámi chodí klienti, že mají lepší nabídku?

Ano, obraceli se na nás a my jsme museli udělat určité cenové úpravy. Letos nás to bude stát až 200 milionů korun. To má vliv na náš zisk a koneckonců i na naši samotnou existenci.

HN: Ztrácíte kvůli tomu podíl na trhu?

O to nejde. Oni teď říkají, že mají deset procent podíl, ale i s tímto podílem můžou způsobit, že ten, kdo má devadesát procent, bude mít problémy.

HN: Jak ale mohou získat nové klienty než na zajímavou cenou?

Vysvětlete mi, jak může společnost, která má miliardové ztráty a stát do ní od roku 2006 napumpoval něco mezi devíti a deseti miliardami, dávat dumpingové ceny? Z čeho to bude proboha financovat?

HN: ČSA se ale hájí, že chartery nabízí samostatná dceřiná společnost Holidays Czech Airlines a ta si na sebe musí vydělat. A případné dumpingové ceny by pak byly vidět.

Je to asi stejné, jako když se personálně propojovalo ČSA s letištěm a řeklo se, že to není nic jiného než personální propojení. A že to nebude mít pro žádnou z firem nějakou výhodu. Podle našeho názoru to pravda není, protože kdyby to pravda byla, tak by ta firma musela zkrachovat. Okamžitě.

HN: ČSA jsou ale pod drobnohledem Bruselu, který má hlídat, jestli přijaté státní podpory nevyužívají na úkor konkurence. Nemyslíte, že by tak byly samy proti sobě?

To není žádný drobnohled. Nikdo z Bruselu podle našich nejlepších informací jejich náklady nezkoumá.

HN: Kdyby byly chartery ČSA soukromé, tak neřeknete ani slovo?

To by byla konkurence, kterou nemusím mít rád, ale používají své peníze a mají k tomu nějaký důvod. Když vám ty peníze nepatří, tak je vám jedno, jestli to zaplatí stát, nebo Osinek. V každém případě to ale na konci bude daňový poplatník, tedy i já.

HN: Plánujete kvůli tomu nějakou žalobu, co vaše stížnost do Bruselu?

Stížnost do Bruselu jsme nedali. Rádi bychom ten problém s někým řešili. Chceme jednat s ministerstvem financí a upozornit je na to, k čemu dochází, a musí se to nějak vyřešit. Nechceme si chodit stěžovat do Bruselu nebo k Evropské komisi, ale musíme mít partnera pro jednání, a to zatím nemáme.

ČSA jsou neprodejné

HN: Co by mohlo být řešením?

Například prodej charterů, o které bychom měli za rozumných podmínek zájem. Pokud by chartery koupil někdo jiný, tak si alespoň můžeme být skoro jistí tím, že nebude létat za dumpingové ceny. Nám teď konkuruje stát, který subvencuje firmu, která toho zneužívá. To odporuje úplně všemu. A tomu bohužel přihlížejí i někteří liberální ekonomové, kteří to snad i vládě radí.

HN: Co si myslíte o propojování letiště a ČSA?

Vadí nám personální propojení i synergie, kterých dosahují. Plánují spojení informačního systému, pamatuji si, že když jsme v ČSA dělali due dilligence, tak v tom systému pracovalo přes sto lidí a náklady byly mezi 400 a 500 miliony. Jestli ty synergie budou znamenat třeba to, že letiště bude platit část těchto nákladů, tak je to podle nás nepovolená podpora.

HN: Myslíte, že šéf ČSA i Letiště Praha Miroslav Dvořák řeší spíše budoucnost letiště?

Myslím, že mu záleží na obou společnostech. Ale když do sklenky červeného vína přilijete vodu z vodovodu, tak nedostanete lepší červené víno, jak si mnozí vládní představitelé představují, ale dostanete něco úplně jiného.

HN: Takže letišti přežití ČSA nepomáhá?

Jestliže dnes ČSA dělá 40 procent pohybů na letišti, tak to neznamená, že když odejdou, tak letiště ztratí na hodnotě. Bude to prostě dělat někdo jiný. Na hodnotě letiště se to neprojeví. Naopak!

HN: Jsou teď České aerolinie prodejné?

Myslím, že nejsou prodejné. V současné situaci jsou neprodejné.

HN: Ani po plánovaném vyčištění?

To, na čem prodělávají, je letecká doprava, a to se nezmění žádným propojením. Můžete to dát přímo pod Evropskou komisi, a bude to jedno. Létají ve ztrátě a létají v ní několik let. Když si nevyděláte na své náklady, tak prostě musíte z kola ven.

HN: Je možné, aby se ČSA dostaly do zisku, jak plánují?

Kdyby to byla moje společnost, jsem si jistý, že kdyby byla v tomto stavu, tak v tomto roce žádný provozní zisk mít nebude. A myslím, že ani v roce příštím.

HN: A kdybyste byl ministr financí?

Tak bych tu firmu už dávno nepodporoval, protože jako ministr mám díry ve státním rozpočtu, které potřebuji zalepit. A myslím, že ty dvě a půl miliardy nebo deset miliard, které tam od roku 2006 napadaly, bych využil lépe, třeba ve zdravotnictví nebo ve školství.

HN: Stát ale argumentuje i miliardami, které díky přežití aerolinie odvedly na sociálním pojištění.

To se nemohlo vyplatit, to nemá logiku. To by pak nemohla žádná firma zkrachovat, protože by zaměstnanci platili sociální odvody. Je úloha státu zachraňovat nějaké odvětví, které není strategické? To je jako zachraňovat pekaře. Jeden dneska přestane vyrábět housky, a hned je začne vyrábět deset jiných pekáren. Společnost je oblbovaná tím, že je strategické zachovat institut národního dopravce a co všechno se stane, když skončí. Nestane se vůbec nic. Stane se jen to, že stát bude mít víc peněz na to, aby mohl zalátat díry někde jinde. A zvýší se hodnota letiště. Říká se, že zmizí tranzitní cestující, ale ti tu samozřejmě zůstanou, pokud se z Prahy budou létat alespoň linky, které se létají dnes.

Korupce už je neúnosná

HN: Jak dopadlo loňské hospodaření Travel Service?

Měli jsme samozřejmě problémy s islandskou sopkou, kdy nebylo možné létat. Pak přišla krutá zima a náklady na rozmrazování letadel byly asi o polovinu vyšší, než jsme předpokládali. Přesto jsme v plusu a vedeme si myslím docela dobře. Zisk vzrostl a bude se pohybovat kolem dvou set milionů korun.

HN: Do exotických destinací musíte nyní létat s mezipřistáními, protože nemáte letadlo s dostatečným doletem. Plánujete si nějaké pořídit?

Máme zaplacenou zálohu na Boeing Dreamliner, který by měl přijít v polovině roku 2013. Ale těžko říct, jestli v tomto termínu přijde, protože výrobce má v dodávkách zpoždění. Na zimní sezonu si velké letadlo zatím pronajmeme, pravděpodobně půjde o Boeing 767.

HN: Jak si vede skupina Unimex?

Za loňský rok očekáváme obrat mezi dvanácti a třinácti miliardami a zisk mezi 600 a 700 miliony korun. Asi o tři procenta nám klesly tržby v OBI. Kvůli krizi šla dolů marže. Lidé dnes více přemýšlejí o tom, co, ale jestli vůbec si něco koupí. Naopak jsme posílili jako největší dovozci vína a lihovin, kde šel obrat nahoru asi o deset procent. Možná i to paradoxně souvisí s krizí, lidé více pijí. Nárůst tržeb jsme zaznamenali i v obchodech Travel Value i v našich developerských společnostech.

HN: Nedávno jste se s Unimexem připojil k iniciativě proti korupci. Proč?

Připojili jsme se k tomu, protože je třeba s korupcí něco udělat. Už je to naprosto neúnosné. My jsme sice žádnou státní zakázku nikdy nedostali a ani jsme se na žádné nikdy nepodíleli, ale považovali jsme to za morální výzvu. Podnikatelské prostředí se v Česku kvůli korupci pro spoustu firem a podnikatelů stává absolutně neprůhledným a nečitelným.

HN: Odkud berete přesvědčení, že je kolem tolik korupce?

Dobře, neřešme teď to, co tu bylo v minulosti. Podívejte se třeba do dnešních novin a řekněte mi, jestli je alespoň dnes všechno v pořádku. Myslím, že tam určitě něco najdete.

HN: Jak moc vážný problém podle vás korupce je?

Neměli bychom žádný schodek rozpočtu, kdyby nebyla korupce. Všechny ty problémy, komu přidat a komu ubrat, by byly zbytečné. Máme korupci v desítkách miliard korun a můj odhad je, že přes 100 miliard. Neexistuje snad jediná nepředražená veřejná zakázka.

HN: Není to nefér vůči těm, kteří byli v tendrech opravdu nejlepší?

Jestli zcela náhodou někdo takový je, tak mě to těší a přeji mu to. Je ale možné, že vyhrál férově, protože v systému došlo k chybě. Nebo žil ve městech, kde to snad opravdu - údajně - dělají čistě.

 

Vadí nám personální propojení i synergie, kterých ČSA a letiště dosahují. Ty synergie jsou podle našeho názoru náklady, které za aerolinie platí letiště.

 

Unimex Group

Silná skupina

Skupina vlastní cestovní kancelář Canaria Travel. Provozuje síť hobbymarketů Obi i obchodů Travel Free, které vznikly z bývalých bezcelních obchodů, zároveň vlastní objekty, ve kterých tyto objekty sídlí. Dceřiná společnost Global Spiritis je největším dovozcem alkoholu do Česka. Firma Global Wines je pak dovozcem značkových vín. Firma také ovládla většinu akcií letecké společnosti Travel Service. Skupina se věnuje i devoleperství a nemovitostem.

Miliardové obchody

Společnost v loňském roce utržila podle předběžných údajů dvanáct až třináct miliard korun a vydělala 600 až 700 milionů. Loni přitom vydělala čtyřikrát méně. Šedesát procent akcií vlastní Jiří Šimáně, čtyřicet procent Jaromír Šmejkal

Prodeje

Skupina v roce 2007 prodala za 80 milionů dolarů cestovní kancelář Čedok. V tomtéž roce prodala Unimex Group a podnikatel Roman Vik 80 procent akcií společnosti Travel Service islandským aerolinkám Icelandair. Unimex Group a Roman Vik ale prodaný podíl postupně získali zpět.

 

13 MILIARD KORUN
podle předběžných odhadů utržila v loňském roce skupina Unimex.

200 MILIONŮ KORUN
je odhadovaný loňský zisk společnosti Travel Service. Navzdory islandské sopce i počasí je to více než v roce 2009.

1 MILIARDU KORUN
nabízelo v roce 2009 konzorcium Unimex Group a Travel Service za České aerolinie. Stát se tehdy rozhodl, že firmu neprodá.

 

JIŘÍ ŠIMÁNĚ 61
Vystudovaný právník je od roku 1991 většinovým vlastníkem obchodní společnosti Unimex Group, které patří firma Travel Service.
foto: archiv HN