Oldřich Kužílek: Poučení pro Hrad z Balkánu

Zvídavý občan požádal kancelář prezidenta o záznam z jednání, na němž byla uzavřena údajná dohoda mezi prezidentem a členy koaliční takzvané K9 o podpoře vlády. Kancelář prezidenta žádost odmítla a žadateli sdělila, že není účastníkem žádné politické dohody. "Schůzky, na které se představitelé koaličních stran dohodli na podpoře vlády, se prezident zúčastnil jako svědek. Kancelář prezidenta republiky od prezidenta republiky žádné další informace o této dohodě nemá, pouze ty, jež uvádějí sdělovací prostředky."

Žádost o informace tedy neuspěla. Pokud opravdu kancelář žádný záznam nemá, pak žádost vyřídila správně.

Na Balkáně na to jdou jinak

Podívejme se však na nedávný případ z Bulharska. V dubnu 2010 požádal novinář z regionálních novin Lacher Lisicov o poskytnutí záznamů setkání oficiálních delegací a záznam ze soukromé schůzky v roce 2008 mezi dvěma prezidenty - bulharským Georgim Parvanovem a ruským Vladimirem Putinem. Záznamy se měly týkat silného veřejného zájmu. Na setkání se totiž projednávaly zásadní projekty energetické strategie. Prezidentská kancelář novináři neodpověděla. Ten se s tím ale nehodlal smířit, a podal žalobu ke správnímu soudu. Ředitel prezidentské kanceláře, který rozhoduje o žádostech o informace, namítal, že záznamy soukromé schůzky prezidentů není možné poskytnout, a to z prostého důvodu, že podle mezinárodních zvyklostí se takovéto rozhovory prý nezaznamenávají.

Soud ale ředitelovu obranu odmítl. Naopak argumentoval tím, že v souladu s administrativní praxí se záznamy oficiálních setkání, diskusí a schůzek vždy pořizují.Navíc soukromá jednání představitelů státu nejsou vyňata z obecné povinnosti pořizovat a uchovávat záznamy. A v tomto případě šlo o oficiální setkání. Ani skutečnost, že rozhovor se vedl pouze mezi dvěma hlavami států, podle soudu neznamená, že byl tajný.

Vláda se už poučila

Sofijský soud proto na základě tohoto zdůvodnění v listopadu 2010 nařídil prezidentovi Georgimu Parvanovovi poskytnout zápis ze setkání s bývalým ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2008. Dva dny po rozhodnutí soudu byly záznamy setkání delegací a poznámky ze soukromé schůzky, zachycené ředitelem kanceláře prezidenta, zveřejněny na prezidentově webové stránce.

Soud shodou okolností rozhodl v okamžiku další oficiální návštěvy, nyní již ruského předsedy vlády Vladimira Putina. Záznamy ze setkání partnerů byly zveřejněny na webu Rady ministrů krátce po skončení jednání.

Musíme si tedy položit otázku, jak to bylo u nás na Hradě? Skutečně se jednání prezidenta, byť je jakkoliv neformální, nijak nezaznamenává? Skutečně prezident někde postával v rohu jako svědek? Neměli bychom se v módně skandované transparentnosti trochu poučit na Balkáně?

Autor je poradcem pro otevřenost veřejné správy