Bez bázně a Hány aneb Rudá změna podruhé

Hospodářské noviny 24. února uveřejnily v rubrice Dopisy kritický text bývalého starosty Prahy 12 Petra Hány, který ve skutečnosti více než o současném vedení radnice vypovídá o něm samotném - zhrzeném politikovi, který se i bez maturity, jen díky tomu, že měl v ruce "správnou" modrou knížku, udržel na postu starosty plných 16 let. V loňských komunálních volbách na Praze 12 uspělo více stran a hnutí. Všechny mají relativně silné zastoupení, takže se vyjednávání vedla složitě. Dva měsíce probíhal kolotoč jednání s ODS a TOP 09. Na "spadnutí" byla také dohoda TOP 09, ČSSD a Změna pro Prahu 12. Bohužel závěry jednání s TOP 09 a ODS se vždy druhý den překvapivě obrátily o 180 stupňů. Výsledkem je tak jiný, nový tým - Změna pro Prahu 12, ČSSD a Věci veřejné. Dvě z těchto stran jsou dokonce na jiné úrovni koaličním partnerem strany autora dopisu Petra Hány, tedy ODS. Ve vládě Věci veřejné a na pražské radnici - ČSSD. Díky této koalici získal pan Hána dobře placené místo šéfa nového výboru dopravy. Současná koalice Změny pro Prahu 12 prosazuje otevřenou radnici, změny v developerských projektech, které přispějí k lepšímu životnímu prostředí, a odhaluje nevýhodné smlouvy mezi radnicí a podnikateli, které mají podíl na tom, že kasa městské části je téměř prázdná. Je proto s podivem, že namísto pokání, má pan Hána tak silnou potřebu opakovaně pomlouvat své nástupce jen proto, že ho vystřídali v čele radnice.

Daniela Rázková (KDU-ČSL),
radní Městské části Praha 12

 

Reforma může být jednodušší

Vládou navrhovaná reforma důchodů jenom upevní moc byrokracie, nalije do rozpočtu odhadovaných 58 miliard korun z vyšší DPH. Ty nově najatí úředníci přerozdělí. Zvyší se tak složitost a tím se podpoří korupce. Přesunem části prostředků do kapitálových fondů se kvůli jejich nákladům vlastně ztratí část peněz z průběžného systému. Navrhuji proto vytvořit jednoduchou, spravedlivou, solidární a velice levnou reformu, která při jakémkoli demografickém vývoji nemůže zkolabovat. Průběžný systém by měl být zachován s tím, že kolik peněz se vybere, tolik se také rozdělí. Pokud by se v době recese snížil výběr pojistného, snížily by se (s určitým zpožděním) všechny důchody tak, aby rovnováha v systému byla zachována. Proč, když se v době recese musí většina lidí uskrovnit, nemohou začít víc šetřit i důchodci? Snižování důchodu by bylo do určité stanovené spodní hranice, např. 6-7 tisíc. V době silného růstu by se důchody lidem sice úměrně zvyšovaly, ale tak, aby se v systému vytvořil i polštář pro doby menších poklesů. Z uvedeného je patrné, že by reforma penzí nevytvářela nárok na nové pracovníky a instituce. Veškeré prostředky by se spravedlivě a solidárně rozdělily důchodcům této země.

Ing. Jiří David, podnikatel, Praha

 

V rubrice Dopisy a e-maily uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz