Boj o osud žižkovského nádraží jde do finále

Nákladové nádraží Žižkov přestalo fungovat jako překladiště v roce 2002. Dnes revitalizace areálu pro developery představuje obrovský rozvojový potenciál - rozprostírá se na více než 30 hektarech a cesta do centra Prahy odsud trvá pár minut autem i MHD. Srovnatelných pozemků v blízkosti centra je v hlavním městě jen hrstka, mj. na Rohanském ostrově, tedy území, které chce stejně jako Nákladové nádraží Žižkov rozvíjet developer Sekyra Group. Plán rozvoje území žižkovského nádraží se zadrhl v prosinci loňského roku, kdy ministerstvo kultury prohlásilo část areálu - soubor funkcionalistických budov z 30. let minulého století - kulturní památkou. Proti rozhodnutí se odvolal vlastník pozemku, společnost České dráhy, zastoupen developerem Žižkov Station Development. Nesouhlas vyjádřila i městská část Praha 3, do které pozemek spadá. Podle investorské společnosti Sekyra Group mluví proti památkové ochraně "enormní rozměry budov, konstrukce nevhodná k rekonstrukci k novému účelu a poloha kolidující s plánovanou dopravní infrastrukturou". Tím je prodloužení Olšanské ulice a její napojení na Pražský okruh. Rozkladová komise ministerstva jednala předminulý týden a vyžádala si od Prahy 3 a ministerstva kultury další materiály. "K případu se vrátí začátkem dubna, kdy navrhne doporučení," řekl mluvčí ministerstva Stanislav Brunclík s tím, že konečné slovo o kulturní ochraně bude mít ministr kultury Jiří Besser.

Chtějí novou čtvrť s byty a obchody

Sekyra Group má na jižní část areálu předkupní právo, zatímco severní, menší část, chce rozvíjet konkurenční Discovery Group. Další menší část území má zastavět byty společnost Sudop. Park by měl pokrýt 10 procent celkového území. Zatímco Discovery Group plánuje na své části areálu nákupní centrum a kanceláře a po žádosti MČ Prahy 3 také školu, Sekyra Group se chce soustředit na výstavbu rezidenční čtvrti. Původní záměr Sekyra Group bylo postavit na pozemku výškové budovy, ale to se nelíbilo Útvaru rozvoje města ani MČ Praha 3. "My jsme na to rezignovali z ekonomického důvodu," uvedl ředitel developmentu Sekyra Group Leoš Anderle s tím, že současný návrh počítá zejména s osmipodlažními budovami. Sekyra Group dnes nemá finance na samotný development první etapy, jež má zahrnovat 10 budov, financuje si však z vlastního urbanistickou koncepci. "Vlastní development přijde ve fázi, kdy budeme mít koncepční řešení," podotkl Anderle s tím, že developer bude hledat správnou architekturu budov.

Sekyra Group chce na dnešním nákladovém nádraží postavit byty pro 15 tisíc lidí. V bezprostřední blízkosti chce stavět stovky bytů i konkurenční Central Group. Přitom Žižkov dnes nabízí ze všech pražských městských částí největší počet bytů v novostavbách ihned k nastěhování - zhruba 380. Velká část z nich se nachází v projektu Central Park Praha, jehož věžáky se tyčí přes ulici Jana Želivského od pozemku Českých drah. V uzavřeném areálu Central Park Praha bylo koncem roku 2009 zkolaudováno téměř 550 bytů. V Rezidenci Jeseniova, dalším velkém bytovém komplexu u parku Parukářka, je volných několik desítek bytů.

Architekti varují před bouráním a banalitou

Společnost Sekyra Group od počátku krize prodala několik projektů a dokončených budov s tím, že se chce soustředit na velké rozvojové celky, jakým je kromě žižkovského nádraží také Rohanský ostrov nebo smíchovské nádraží. "Chceme se koncentrovat na tyto celky, kapitál přestává být problém. Problém je poptávka," říká šéf developera Luděk Sekyra. Před zamýšleným zbouráním dochovaných historických objektů pražských drážních areálů, jakými jsou Žižkov, Bubny či Smíchov, varuje řada odborníků na průmyslové nemovitosti.

"Je nepochopením příležitosti, kterou nabízí jejich nové využití pro vytváření budoucí urbanistické kompozice přestavovaných území," uvádí se v publikaci Co jsme si zbořili, kterou v roce 2009 vydalo Vysoké učení technické v Praze. V části knihy zvané "z ohrožených..." se o žižkovském nákladovém nádraží píše: "Demolice zdůvodněná uvolněním prostoru pro velkorysou novou výstavbu se zdá spíš být zástěrkou pro hledání co nejjednoduššího řešení pro architekta a developera, před jehož banalitou by právě zachování industriálních památek pomohlo zachránit." V podobném duchu hovoří i architekt Adam Gebrian: "Nevzpomínám si na zbourání nějakého charakterního objektu, kterým nádraží bezesporu je, kde bych si po letech řekl: To mám radost, že to tenkrát zbourali." A dodává: "Zato opačný pocit, zklamání a naštvání ze zbourání něčeho, co už se nikdy vrátit nedá, jsem zažil xkrát."

Před necelým měsícem došlo na žižkovském nádraží k nehodě, když vagon nákladního vlaku při posunování narazil do budovy. Případ vyšetřuje Drážní inspekce, Sekyra Group se nechystá podat trestní oznámení. Proti záměru investora zbourat drážní budovu ale brojí Občanské sdružení Tady není developerovo. Do konce března chce uspořádat výstavu vybraných ideových návrhů, které byly v průběhu let 1990 až 2010 zpracovány na využití pozemků a budov žižkovského nádraží.

Demolice se zdá být spíš zástěrkou pro hledání co nejjednoduššího řešení pro architekta a developera.
z knihy Co jsme si zbořili

ŽIŽKOVSKÉ NÁDRAŽÍ DNES
Soubor budov postavených v letech 1933-36 prohlásilo ministerstvo kultury kulturní památkou.
FOTO: HN - MARTIN SVOZÍLEK

TAK TO VIDÍ SEKYRA GROUP
Návrh investora na zástavbu území počítá s dominantou, ale ne s výškovými budovami.
VIZUALIZACE: SEKYRA GROUP