Barbora Venter (39 let) vystudovala mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Má za sebou pracovní kariéru ve velkých společnostech, jako je Deloitte, kde měla na starosti vzdělávání, a také Coca-Cola, kde zastávala pozici brand manažerky. Když dávala výpověď, kolegové si ťukali na čelo. Takové místo se dobrovolně přece neopouští. Přesto se rozhodla postavit na vlastní nohy a pomáhat v tom i jiným. Založila DesignŠkolu, soukromou vzdělávací instituci zaměřenou na interiérový design. Výuka je zaměřena především na praxi a zákazníky střední třídy. Není totiž problém koupit pohovku za dvě stě tisíc. Ale zařídit interiér z toho, co nabízí trh v přijatelných cenách, aby to bylo zároveň vkusné, je náročnější. Škola se však neorientuje jen na design, ale i výuku managementu, kterému Barbora Venter rozumí.
Už na vysoké byla prezidentkou studentského spolku Gama, kde organizovala první fórum o managementu právě pro studenty. Později se profesně věnovala vzdělávání dospělých v Deloittu. Takže ví, že vytížení dospělí lidé se učí jinak. Vše, co se dozví, potřebují okamžitě používat v praxi. Studium na její škole trvá dva roky a semestr stojí 33 tisíc. Školu, jejíž obrat je čtyři miliony korun ročně, vede se svou sestrou Dorotheou. "Potřebuji lidem věřit a mám ráda domáčtější prostředí," říká Venter. Jak tedy vydržela mnoho let v korporacích?
Lesk a bída velkých značek
"Už v neděli odpoledne se u mě rozjížděla žaludeční neuróza. Začala jsem se přeměňovat v jiné 'zvířátko' už v autě do Prahy, když jsme se vraceli s kamarády z víkendu. I oni vnímali, jak se proměňuji ve vážnější a uzavřenější bytost. Tehdy jsem měla dvě identity, jednu 'živou' soukromou a druhou 'vážnou' pracovní," vzpomíná. Přiznává, že psaní reportů, tvoření excelových tabulek, věčná práce do pozdních nočních hodin, která byla normou, ji moc nenaplňovala. Přitom šlo o firmy, o kterých většina vysokoškolských absolventů sní. "Byly to velké značky. Musím se přiznat k určitému snobismu. Vždy jsem chtěla být spojována s něčím, co je nejlepší," říká Venter. "V psychoanalýze jsem došla k tomu, že pro mě samé jedničky znamenají jen to, že jsem splnila svoje povinnosti. Dokonalost je pro mě standard," říká Venter. "Je to trochu moje nemoc," dodává. Sympatické je, že si u toho dělá legraci sama ze sebe, protože z tisíce školení o managementu ví, jak klíčové je pro šéfa delegovat úkoly. Jenže ona si ráda dělá věci po
svém. Takže je schopná například i psát skripta pro DesignŠkolu a přitom sledovat "cash flow".
Po vlastních projektech toužila vždy. Takže ji v Deloittu poslali do Jihoafrické republiky, kde probíhalo hodně projektů, které se týkaly řízení změn ve firmách. Barbora Venter vtipkuje, že konečně měla čas najít si i manžela. Ale získala zde i spoustu zkušeností, které později zúročovala v Česku jako konzultantka. "Vnášeli jsme do společností, jako jsou doly nebo České Radiokomunikace, změny. Vysvětlovali jsme, jak se chovat k zákazníkům. Většinou bylo potřeba ošetřit i změnu v hlavách zaměstnanců," vysvětluje Barbora Venter.
Klienty nejsou znuděné ženy podnikatelů
Metodiku, standardy práce, které Barbora Venter získala, využívá i v DesignŠkole. Odborné kurzy o designu si dodělala v Anglii, kde se v mnohém inspirovala. Kdo navštěvuje její DesignŠkolu v Česku? "Nejtypičtějším frekventantem je žena od 28 do 45 let. Ale nejsou to znuděné manželky bohatých podnikatelů. Jsou to ti, kteří hodně přemýšlejí o tom, do čeho vloží peníze," říká Venter." Do školy chodí hodně rozvedených žen, které hledají nový směr života. "V tom je interiérové designérství skvělé. Je to zajímavá činnost, při které lze skloubit povinnosti matky a podnikání.
"Největší přidaná hodnota designerské školy je v tom, že všechno překlápíme do podnikatelského prostředí. Učíme, jak s co nejmenším vynaložením energie dosáhnout cíle a uživit se. Chceme, aby si žena vydělala měsíčně třicet tisíc. Ale aby se neudřela osmnácti hodinami práce denně. Takže jsme propočítali z praxe, kolik by měly mít rozpracovaných projektů a jaké výstupy, aby se uživily," vysvětluje Venter.
"Měly by mít tři nové projekty a tři rozjeté. Mnoho lidí to ze začátku nechápe. Myslí si, že je lepší mít jeden velký projekt od milionáře. My se snažíme vycházet z reality," popisuje Venter. Filozofií školy je sloužit běžným lidem. "Takže klientům radíme, jak napsat nabídku, neslibovat nemožné, ale i to, jak se neprodávat pod cenou."
Jakou vizi kromě spokojených studentů a zákazníků má Barbora Venter? "Chceme, aby DesignŠkola jednou měla statut vysoké školy a připravovala magistry." Nyní zde je sto studentů. Slabinou v oboru prý je, že v Česku je spousta skvělých umělců, ale málo mistrů pedagogů. Podle Venter mnozí pedagogové mají ještě co dohánět v přístupu ke studentům. "Jsme totiž nároční, máme scénáře připravené po minutách. Hodně se zamýšlíme nad tím, jak udržet pozornost dospělého člověka, kterého vytěžují pracovní a rodinné povinnosti. Ten tu nemůže sedět od pondělí do pátku," dodává.
Barbora Venter
Samé jedničky pro ni byly jen synonem pro splněné povinnosti.
FOTO: Libor Fojtík
