České vysoké školy fungují podle zákonů, jejichž základy vznikly už v padesátých letech, a proto musí projít hlubokou reformou. Jiří Nantl z ministerstva školství, který změny připravuje, chce mimo jiné dosáhnout toho, aby titul bakalář začal být vnímán jako plnohodnotný a důstojný titul, a ne jako symbol nedokončeného studia. "Ne všichni si mohou dovolit studovat tak dlouho jako dnes. Ani stát si to finančně dovolit nemůže," říká Nantl.

HN: Proč se vysokoškolský zákon musí změnit?

První důvod je technický. Máme tu vysokoškolský zákon, který platí od roku 1998 a který svým obsahem vycházel ze série zákonů přijatých počínaje rokem 1950. Mnohé cíle, které tento zákon sledoval, však už nejsou relevantní, odehrála se řada společenských i legislativních změn. Druhý důvod je reformní. Pojetí toho, co vlastně je vysoká škola a co se od ní očekává, se změnilo a my na to musíme reagovat. Všude ve světě se jde směrem, že se vysokým školám dává co největší autonomie.

HN: Jak nový zákon změní současnou podobu studia?

Potřebujeme dosáhnout toho, aby bakalář - coby první cyklus vysokoškolského vzdělání - byl všeobecně uznáván jako základní stupeň, na který nemusí nutně navazovat další studium. Chceme proto zvýšit prostupnost mezi jednotlivými programy a dalším vzděláváním. Navrhujeme, aby byly zavedeny malé profesní doktoráty, které vzniknou na základě současné rigorózní zkoušky. K těmto doktorátům by měl být připuštěn také člověk s bakalářským vzděláním a relevantní praxí. Nemusí přitom dva roky studovat v magisterkém programu jako dnes. Toto je možné v řadě zemí, ve Švýcarsku, Francii nebo Velké Británii.

HN: Navrhujete zavést také dvouleté "superkrátké" vzdělávání, které má být zaměřeno hodně prakticky a nebude zakončeno titulem. Proč by to pro lidi mělo být zajímavé?

Bude to zajímavé pro řadu lidí, kteří nemají předpoklady pro bakalářské studium. Člověk nebude muset studovat tak dlouho jako na klasickém bakaláři a pak půjde vydělávat. Zároveň nebude mít uzavřené dveře. Bude mít možnost si během roku, roku a půl případně dodělat bakalářský titul. Tyto změny musíme provést, protože ne všichni jednotlivci si mohou dovolit studovat tak dlouho, jako je tomu dnes. Ani stát si to finančně dovolit nemůže.

HN: Nový zákon počítá se založením speciální agentury, která bude mít na starosti hodnocení škol. Jak to bude probíhat?

Na dvou úrovních. Budeme hodnotit jednak to, jestli má škola nastaveny vnitřní procesy tak, aby dokázala sama včas odhalit problémy a řešit je. Pokud toto škola umět nebude, bude to vážný důvod proti ní zasáhnout. Dále přemýšlíme o hodnotících nástrojích, které se odrazí do financování škol. Můžeme zavést například srovnávací testy pro absolventy. Udělá se reprezentativní šetření, které zhodnotí, jestli studenti mají ze studia takovou zkušenost, jakou škola deklaruje. Tuto techniku používá řada států USA a také Austrálie.

HN: Jak se nový zákon projeví na práci učitelů a akademických pracovníků?

Navrhujeme zjednodušení kariérního postupu. Chceme vytvořit mechanismus, aby se docentem jako osobou právoplatnou pro vyučování mohl stát i člověk, který třeba nestudoval PhD., ale působil jako výzkumník v nějakém podniku nebo má jinou relevantní praxi.