Novela zákoníku práce by měla rozšířit možnosti podniků, jak dát zaměstnancům výpověď. Obsahuje však i prvky, za které ministr práce Jaromír Drábek sympatie firem nezíská. Přinášíme v bodech souhrn nejdůležitějších změn.
1. dvojnásobek práce na dohodu
Kromě možnosti výpovědi za nedodržení neschopenky (píšeme o ní na straně 1, pozn. red.) přináší novela zákoníku práce jednu dobrou zprávu i pro stavební firmy - rozšíření rozsahu práce na dohodu ze současných 150 hodin na dvojnásobek. "Byl to jeden z našich hlavních návrhů, a proto má naši jednoznačnou podporu," řekl Pavel Novák, vedoucí legislativně-právní sekce Svazu pracovníků ve stavebnictví. Toto odvětví se potýká s tím, že rozsah 150 hodin je nedostatečný a firmy v sezoně nemají dostatek lidí, které by mohly legálně zaměstnat.
Odlišný pohled mají odboráři. "Něco jako dohoda o provedení práce v Evropě vůbec nemá obdoby. Tato dohoda totiž nepřináší zaměstnanci žádnou ochranu. Vy třeba podepíšete dohodu na 150 hodin ročně, ale zaměstnavatel po vás bude chtít pracovat třeba 90 hodin týdně. Rozšířením tohoto způsobu už vzniká skoro normální pracovní poměr, ale bez jakékoli ochrany zaměstnanců," řekl Vít Samek, šéf právního odboru Českomoravské konfederace odborových svazů.
Ministr financí Miroslav Kalousek také ve své reformě přímých daní a odvodů počítá s tím, že by se tento způsob práce od určitého finančního limitu danil stejně jako jiné způsoby zaměstnávání, nikoli jen 15procentní srážkovou daní jako dosud. "Zatím přemýšlím o limitu pět tisíc korun měsíčně, ale očekávám ještě diskusi," řekl HN Kalousek. "Tím pádem by se z dohody o provedení práce stal de facto horší pracovní poměr," konstatoval Samek. Rozšíření dohody o provedení práce chtěla vláda zavést už od letošního ledna, ale vláda od záměru nakonec ustoupila.
2. řetězení smluv nebude možné
Návrh zákona upravuje i práci na dobu určitou. Pro firmy je to zpráva špatná, protože jim svazuje ruce v uzavírání smluv. Stejně jako dnes má platit, že poměr na dobu určitou nesmí být delší než dva roky, ale přibýt má pravidlo, že v této době lze smlouvu uzavřít jen dvakrát, nikoli novou smlouvu třeba každý měsíc jako nyní. "V tomto nám vláda vychází mírně vstříc," potvrdil Samek.
Úprava smluv na dobu určitou se týká i nahrazování zaměstnance tzv. dočasně nepřítomného. Typicky se jedná o rodičovskou dovolenou. V takovém případě má novela umožnit záskok jen na dobu pěti let. "To je naprosto chybný krok. U nás je mateřská spolu s rodičovskou tři roky a je možné ji řetězit, takže rodič může být mimo zaměstnání i šest let," řekla HN expertka na pracovní právo Nataša Randlová z advokátní kanceláře Randl Partners.
Co by to znamenalo v praxi? Pokud by například matka byla na rodičovské šest let, firma by musela se zaměstnancem na záskok uzavřít smlouvu na pět let a potom s ním pracovní poměr zase rozvázat. Aby ženě udržela místo i šestý rok, nezbylo by než uzavřít na rok dohodu s někým jiným. "S tímto návrhem nejsme spokojeni, chceme zachování stávající úpravy," komentoval návrh mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.
3. konec papírových agentur
Dobrou zprávou pro firmy je, že už by se nemusely papírově stávat agenturami práce.
"Do roku 2004 zde zcela normálně fungovalo dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, ale pak se naprosto nesmyslně řeklo, že si každá taková firma musí sehnat licenci agentury práce. Jsem velmi ráda, že se tato povinnost ruší," řekla Randlová. Firmy podle ní své pracovníky často přidělují zaměstnavatelům v rámci vlastního koncernu, aby zvýšily jejich kvalifikaci.
4. odstupné podle let v práci
Další změnou, kterou vláda už jednou navrhovala, je odstupňování odstupného podle počtu odpracovaných let. Do jednoho roku v práci by měl zaměstnanci náležet jeden měsíční plat, pro jeden až dva roky dva platy a teprve po překročení dvou let v zaměstnání by získal nárok na současnou výši odstupného, tedy tři měsíční platy.
"Toto řešení je podle mého trochu nešťastné, protože nemotivuje lidi k tomu, aby zůstávali v jedné firmě. Na západ od nás odstupné s počtem odpracovaných let většinou spíše vzrůstá," komentovala Randlová.
5. manažeři na půlroční zkoušku
O něco složitější situace může nastat pro vedoucí pracovníky. U jejich pozic by totiž měla nově vzniknout možnost sjednat zkušební lhůtu na šest měsíců.
Současný zákon neumožňuje více než polovinu navrhované doby. Běžných zaměstnanců by se však toto opatření nemělo vůbec dotknout.
