Už jsme si zvykli, že na Facebooku můžeme najít profily lidí, kteří už dávno nežijí. Vedle portrétu Jakuba Arbese či Julia Zeyera, pokud zmíním jen spisovatele, bývá poznámka "Veřejně známá osobnost" nebo "Autor" a třeba odkaz na Wikipedii. Na Facebooku tak najdete Jamese Joyce i Karla Maye, u Ernesta Hemingwaye se nabídnou profily hned tři.

Nemusí se ale vždy jednat o všeobecně známé osobnosti nebo již nežijící celebrity. Nedávno jeden můj facebookový přítel poněkud zaskočen napsal na zeď, že mu přišla nabídka přátelství od kamaráda, kterému byl před třemi dny na pohřbu. Všechno se posléze vysvětlí a dá se pochopit. Truchlící kamarádi nebo příbuzní založí na Facebooku profil zemřelého člověka jako jakýsi pomníček. Jaký dotyčný byl, co měl rád, pár fotek, aby ho připomněli sobě i ostatním. Ale ten první moment překvapení nebo přímo leknutí, když vás na monitoru počítače osloví zemřelý kamarád! Chápu, že člověk si může připadat jako ve scéně z horroru, kdy mu u dveří zazvoní mrtvý. Nechci se tu pouštět do žánru duchařských historek z Facebooku, vždycky záleží na tom, jak je takový počin míněn a proveden.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se