Tak to je on," ukazuje vědec na obrovský kovový stůl, do něhož je zabudováno několik menších přístrojů. Celkové rozměry odhaduji tak na dvakrát pět metrů, což je většina malé laboratoře v Nových Hradech. Na mikroskop to rozhodně nevypadá. "Když o něm psali v materiálech Akademie věd, chtěli pro náš mikroskop použít výraz ,drobnohled'," vzpomíná sympatický skoročtyřicátník.

"Tak jsem jim vzkázal, aby slovo drobnohled nepoužívali. Nehodí se už proto, že navozuje dojem devatenáctého století. Náš mikroskop jsou přitom samé lasery a počítače," směje se Josef Lazar.
Na sobě má džíny a mikinu, delší vlasy svázané do culíku. Vzhledem jako by měl pořád blíž ke studentovi. Přitom pod jeho vedením vznikl unikátní přístroj, s jehož pomocí lze pozorovat buněčné pochody, které dosud nebylo možné vidět. A to přímo v živých organismech. "Mikroskop umožňuje sledovat fluoreskující molekuly bílkovin ve 3D a určit nejen, kde se nacházejí, ale i jak jsou orientovány. Díky tomu máme informace o tom, jestli v buňkách dochází k nějakému procesu, nebo ne," vysvětluje Josef Lazar podstatu svého vynálezu, který letos v létě uznal za hodný článku renomovaný vědecký časopis Nature Methods.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se