Škola, již proslavili turbostudenti, se semkla a věří ve svou záchranu

Před branou fakulty plzeňských práv podupává hlouček studentů v péřových bundách. I když včera neměli žádnou přednášku, přijeli z Prahy podpořit svou školu. Připojili se tak ke zhruba třem stovkám spolužáků, kteří skoro hodinu před fakultou protestovali proti rozhodnutí Akreditační komise ministerstva školství neprodloužit zdejší magisterský program. Fakticky by to totiž znamenalo zánik školy, kterou před dvěma lety nechvalně proslavil pojem "turbostudent".

"Věříme, že škola nepadne. Je pořád plná dobrých učitelů. Myslíme, že se to nějak podaří udělat," prohlašuje dvaadvacetiletý Ivan Petr. V Plzni studuje třetím rokem a absolutně si nepřipouští, že by měl další dva roky strávit na jiné univerzitě, případně se přestupu vůbec nedočkat.

Stejně to vidí většina ostatních zdejších posluchačů. "Nechceme být půl studia na jedné škole a půl na druhé. Ty programy nejsou stejné. Museli bychom znovu dělat zkoušky," kroutí hlavou jeho spolužák Ondřej Němec.

Jeho kolegové nezapřou obor, který studují. "Kdybych teď náhodou neudělala státnice a musela bych je příští rok dodělávat jinde, nebo bych ani neměla kde, museli bychom zvážit právní postup. Asi by se to dělo prostřednictvím správního řízení," zamýšlí se studentka pátého ročníku Monika Čamborová.

Je teprve únor

Ani vedení fakulty si nepřipouští, že by škola s 1800 posluchači měla skončit. Proto zatím ani neřeší, jak se postará o jejich budoucí studium. Ze zákona totiž musí zajistit, aby mohli dostudovat. "Je 2. února a akreditaci máme do 31. října, takže tuto otázku nevidím jako primární. Nyní musím v zájmu studentů bojovat, abych rozhodnutí Akreditační komise zvrátil," říká děkan plzeňských práv Jan Pauly, který byl do funkce zvolen teprve minulý týden. Škola dokonce ani nepozastavila přijímací řízení.

Plzeňská práva nejsou první vysokou školou, která přišla o akreditaci a hrozí jí zánik. "Nikdy však nešlo o tolik studentů. Vždy to bylo jen několik desítek," říká tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka.

Zatím zřejmě největší škola, kde takto komise zasáhla, byl před pěti lety soukromý Pražský technologický institut. Měl zhruba 80 studentů, z nichž většinu převzala Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky.

V Plzni je nyní situace o to složitější, že vedení fakulty ani univerzity přesně neví, na co má reagovat. Od komise totiž zatím neobdrželo odůvodnění, proč akreditaci odebírá. "Naše oficiální stanovisko zformulujeme a odešleme do čtrnácti dnů," řekl Smrčka. Podle něj je sice rozhodnutí Akreditační komise závazné a ministerstvo školství je musí akceptovat, přesto má škola naději na zachování studia. "Proti rozhodnutí je možné podat opravný prostředek. A ministr pak může požádat komisi, aby se tím znovu zabývala," řekl Smrčka. Nicméně hlavní důvod nespokojenosti je znám: fakulta nemá skoro žádné kmenové profesory. Většina z nich totiž má hlavní působiště jinde a v Plzni učí na zkrácený úvazek.

Co se studenty bude, pokud plzeňská práva opravdu skončí, nikdo neví. Škola jim musí podle zákona zajistit, aby dostudovali jinde. Jenže zbývající právnické fakulty v Praze, Brně a Olomouci nemají povinnost nové posluchače přijmout. "Navíc na to nemáme ani kapacitu," uvedl například děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch.

Jak zareaguje ministerstvo školství, není jasné. Náměstek ministra Ivan Wilhelm, pod něhož vysoké školy spadají, má dovolenou. Ředitel odboru vysokých škol Jiří Nantl ve středu skončil ve funkci. Tiskový odbor ministerstva pak včera na dotaz HN oznámil, že odpoví v zákonné lhůtě třiceti dnů.

A tak jediní, kdo mají jasno, jsou budoucí právníci. "Kdybych se měl stěhovat do Brna nebo do Olomouce, tak bych zřejmě podal trestní oznámení. Byl by to pro mě skutečně problém, protože mám práci v Praze. Plzeň jsem si vybral a rozhodně bych nestudoval někde na Moravě jen proto, že to někdo řekl," říká odhodlaně student Ivan Petr.

Byla to důmyslná síť

Nynější problémy plzeňské fakulty začaly před více než dvěma roky. Ukázalo se, že chybí více než tři desítky diplomových a rigorózních prací. Následně vyšlo najevo, že někteří studenti byli nezvykle rychlí - k absolvování pětiletého studia stačilo vyvoleným i méně než dva roky. Rekordmanem s dvěma měsíci byl majitel Vysoké školy Karla Engliše Jan Harangozzo.

Sama škola pak odebrala tituly dvanácti lidem a Akreditační komise pak zveřejnila, že turbostudentů bylo až 400. Její předsedkyně Vladimíra Dvořáková poté uvedla, že na plzeňských právech fungovala dobře organizovaná síť, která si udělováním titulů bez řádného studia zajišťovala přízeň vlivných lidí. A ohrožovala tak bezpečnost země.

Mezi absolventy byla řada politiků, policistů či podnikatelů. Titul z Plzně má například šéf Kalouskovy "finanční policie" Milan Cícer, tehdejší náměstek protikorupční policie Milan Šiška či bývalý náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. Ale také expremiér Stanislav Gross.

Za stav na plzeňských právech bylo podle komise zodpovědné vedení fakulty v čele s proděkanem Milanem Kindlem. Toho na podzim 2009 vystřídal Jiří Pospíšil, který však dal posléze přednost křeslu ministra spravedlnosti. Jemu ani jeho nástupci ve funkci Květoslavu Růžičkovi se ale nepodařilo přivést dostatečný počet kvalitních učitelů na plný úvazek.

Dění ve škole prověřovala i policie. Ale ta většinu podezřelých případů odložila. Například i to, jak je možné, že někteří studenti zvládli pětileté studium jen za několik měsíců. "Nezjistili jsme žádné skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin," říká mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.

Policie tak prověřuje pouze jedinou věc: jak bylo možné, že desítkám studentů dovolili přejít z dvouletého programu všeobecného vzdělávání do třetího ročníku práv, aniž by si museli doplnit zkoušky.

Zvláštní studenti

Známí lidé, kteří získali vzdělání na plzeňských právech nestandardně

Milan Jančík

BÝVALÝ STAROSTA PRAHY 5 (ODS)
Škola nenašla dokumenty o jeho zkouškách. Hájil se tím, že jej zkoušela již zemřelá profesorka. Odmítl ukázat svoji diplomovou práci, která chyběla i v knihovně školy.

Ivana Řápková

POSLANKYNĚ, NĚKDEJŠÍ PRIMÁTORKA CHOMUTOVA
V Plzni získala titul JUDr., ale škola posléze nenašla dokumenty o tom, že by absolvovala zkoušky. Řápková pak přinesla index, podle něhož jí dal zápočet z trestního práva již zemřelý profesor - i jeho manželka popírala, že by mohl Řápkovou zkoušet, protože ten den prý v Plzni vůbec nebyl.

Monika a Michal Mrázkovi

POTOMCI ZAVRAŽDĚNÉHO BOSSE PODSVĚTÍ
Děti Františka Mrázka absolvovaly školu neobvykle rychle. Například Monika Mrázková ji ukončila za 19 měsíců. Fakulta jí i jejímu bratrovi Michalovi (na snímku) dodatečně odebrala tituly.

Jan Harangozzo

JEDEN Z NEJRYCHLEJŠÍCH STUDENTŮ
Plzeňská práva absolvoval během neuvěřitelně krátké doby dvou měsíců. Dřívější majitel Vysoké školy Karla Engliše a stíhaný člen tzv. Berkova gangu je jedním z 12 absolventů, kterým škola vzala titul, jako jediný ji za to zažaloval.

Stanislav Gross

BÝVALÝ PREMIÉR (ČSSD)
U bývalého předsedy vlády není problém délka studia, ale jeho rigorózní práce. V archivu školy se nenašla a Gross ji odmítá ukázat. Jeho předchozí diplomová práce byly jen opsané zprávy centrální banky.

Hájí školu
Zhruba tři stovky studentů a učitelů včera protestovaly před budovou plzeňské právnické fakulty. Zásadně nesouhlasí s rozhodnutím Akreditační komise, která zrušila fakultě pětiletý magisterský program.
FOTO: HN - MICHAELA HASÍKOVÁ